Pejsek a kočička bavili děti první festivalové odpoledne

Pejsek a kočička bavili děti první festivalové odpoledne

altDivadelní přehlídka Setkání 2012 Stretnutie není jen o věhlasných divadelních souborech a profláklých tvářích prken, která znamenají svět. Není ani o výhradně dospělém divákovi. Děti jsou ve zlínském divadle vítány, a tak hned první odpoledne divadelního festivalu patřilo jim. V šapitó v parčíku za zlínským divadlem je přivítali pejsek a kočička v podání herců Pidivadla, jinak studentů pražské Vyšší odborné školy herecké.

Inspirováni pohádkami Josefa Čapka vdechli začínající herci život plyšovým maňáskům. Pejsek s kočičkou se nejprve vrhli na úklid, důkladně umyli ve svém domečku podlahu a potom si upekli dort. Ač se může zdát na první pohled mytí podlahy a pečení dortu jako záležitost jednoduchá, pro pejska s kočičkou to znamenalo mnoho větších či menších zádrhelů a nedorozumění. Pejsek s kočičkou také nechali na jeviště vstoupit dvě košilky, jednu chudou, ale skromnou, druhou bohatě vyšívanou, ale pyšnou. Jak to v pohádkách chodí, hlavní protagonisté oplývají zázračnou schopností vše špatné vyřešit ku spokojenosti své i ku spokojenosti (nejen dětského) diváka.

alt

Dětský divák je divák náročný, především co se udržení jeho pozornosti týká. Dětské publikum dokáže být živější než příslovečný pytel blech. Razantní vtrhnutí herců na scénu obvykle znamená, že se jim podaří přitáhnout pozornost v okamžiku. To se pejskovi a kočičce povedlo, přetahovaná o peřinu bylo sympaticky nevinné a veselé škádlení, které pobaví. Posléze se hra dostala do jakoby zajetých kolejí, ubíhala jako dobře sjízdná cesta. Cesta, během níž může postupem času dojít k otupení pozornosti. V případě přípravy představení pro dětské publikum bývá záhodno velmi důkladně zvážit délku trvání představení. V případě hry o pejskovi a kočičce by neškodilo místy děj trošičku “nahustit”, použít “dějovou zkratku” a omezit délku představení. Příběh dvou košilek jsem cítila jako trochu zbytečný. Před zraky dětského diváka, prožívajícího radosti i strasti s pejskem a kočičkou, se najednou na jevišti vynořily dvě košilky, které postrádaly zvířátkovskou roztomilost. Trochu pochybuji o schopnosti dětí vnímat košilky jako bytosti, které prožívají své radosti a svá trápení.

alt

Ztvárnění scény nepostrádalo dětmi oblíbenou barevnost, rozvernost a přitom jednoduchost. Vystačit si s málem rekvizit a kulis a dokázat z tohoto mála vystavět poutavou podívanou, považuji, pokud se to umí, za jeden z uměleckých aspektů divadla.  Možná bude pár rodičů nuceno hledat odpověď na všetečné otázky, proč byli pejsek s kočičkou chvilku nahoře a chvilku dole, ale to vlastně bude znamenat příležitost vracet se společně k veselým chvilkám během představení.

Pohádka se zvířátky je klasika, která dětského i dospělého diváka nezklame. Pokud ji herci okoření přiměřenou dávkou humoru, je na co vzpomínat, je neustále příležitost si připomínat “víš, jak ta kočička…”. A pokud padlo na úrodnou půdu ponaučení, že v jídle je třeba střídmosti, jsem potěšena dvojnásob, nebudu muset doma řešit následky snězených kvant laskomin.
 
Hra o pejskovi a kočičce
Žánr: pohádka pro děti
Uvádí: Pidivadlo – stálá scéna Vyšší odborné školy herecké v Praze    (www.pidivadlo.cz)    
Režie: Karel Vostárek
Autor: Josef Čapek
Úprava: Karel Makonj, Karel Vostárek
Hrají:
Zuzana Fricová – kočička, košilka, andílek
David Gracy – pejsek
Jana Macíčková – zlý pes, chudá noční košilka, pyšná noční košilka, anděl, hudební doprovod, zvuky
Premiéra: 10. 3. 2012
Hodnocení: 77 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Věřím na šťastné konce a velké návraty, říká Josef Bouda, frontman kapely Karel Gott revival Morava

josef bouda perexNa svých vystoupeních má stále výraznější úspěch, což se už děje i za hranicemi Česka. Řeč je o kapele Karel Gott revival Morava, kde je tím "goťákem" zpěvák Josef Bouda. Hudební formace, která má základnu v Bučovicích, je stále pop...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Skleněný pokoj: Světová premiéra původně knižního bestselleru v Brně

Skleneny pokoj 200Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe.


Literatura

Podváděná – sonda do života švédských žen

podvadena janouchova 200Román „Podváděná“ se odehrává v nejmenovaném švédském městě. Je pojat jako vyprávění hlavní hrdinky Cecílie Lundové, která je třináct let vdaná a vychovává s manželem Johnem čtyři děti. Finanční situace ro...

Divadlo

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...

Film

Vysvlečená zpověď Johany Rubínové

altŽila, byla jednou jedna Johana Rubínová, která se rozhodla, že si bude psát deník. Psala o sobě, přátelích, problémech, průšvizích, trapasech, šlápnutích vedle, pokusech, omylech a tak vůbec o bouřlivém životě náctiletých. Psala, psala a co osud nec...