Další představení v rámci festivalu Střetnutí Stretnutie se Szidi Tobias v čele se konalo ve čtvrtek 24. května. Šlo o komedii Györga Spiroa Prach v provedení slovenského Študia L + S Bratislava.
Osobně musím ihned na začátku říct, že mě hra příliš nenadchla. Děj na mě totiž působil příliš amatérsky a prvoplánově a připomínal mi mou poslední esej do angličtiny na téma „Aspects of being a millionare“. Točil se totiž kolem chudého postaršího páru, který vyhrál v loterii velký finanční obnos. Tím se spustil veliký kolotoč úvah a myšlenek plný přehodnocování, plánů i vzpomínek. Co vše se může stát, co si mohou dovolit, co mají vůbec dělat. Klíčovou roli zde hrála krabice od kakaa s názvem Prach, která byla skrýší výherního tiketu.
V tomto námětově jednoduchém příběhu se skvěle projevovaly zažité stereotypy v otázce pohlaví. Například muž zde byl vyobrazen jako mecenáš, jako ta pravá majetná hlava rodiny, která ženě splní každé přání. Ať už se jedná o novou sukni či vilu. Také si ovšem chce udělat radost tajnými klukovskými sny, třeba helikoptérou nebo železniční dráhou. Žena je oproti tomu někdy až přílišnou realistkou - bojí se o budoucnost, reakcí okolí i změn v chování nejbližších a především známých. Penězům se tedy spíše brání, i když by se jí výminek v Jugoslávii moc líbil.
V hlavních rolích se představili Szidi Tobias a Attila Mokos, kteří vše nedokonalé zachraňovali. Do postav dali jistě hodně ze sebe a málokdo by jim nevěřil, že jsou pouze hereckými kolegy. Szidi udivovala svou šíleností - poskakovala po pódiu, řvala svým charakteristickým hlasem, vřískala, vzlykala, ... a byla jednoduše geniální. Ani Attila se jí však nenechal zastínit. Překvapil svou nešikovností a následnou vynucenou improvizací při škrtání zápalkami, kdy jeho půjčení zapalovače od nějakého diváka v přední řadě působilo jakoby bylo napsáno ve scénáři. Oběma také nelze vytknout schopnost rozesmát publikum - ať už předepsanou replikou obsahující vtípek z oblasti mezilidských vztahů či jejich skvělou mimikou. Zkrátka bez nich by hra nebyla to pravé a těžko si tam lze představit někoho jiného.
Poněkud smutné bylo zaplnění hlediště, které se ani zaplněním nedá nazvat. Zřejmě většina Zlíňáků a kulturních nadšenců z okolí trávila večer v kolonách Baťova města nebo dala přednost koncertu Alexandrovců, který se s tímto divadelním představením kryl. Obsazena byla pouze první půlka hlediště a i v ní se nacházela spousta volných míst. O to větší byla pak ale radost herců při mnohanásobné děkovačce.
Když to vezmu kolem a kolem, jednalo se o krátkou hru, která mne nenadchla ani neurazila, ale bylo obohacující vidět tuto hereckou dvojici v akci. Škoda, že požitek opět kazil horší zvuk, který mnohdy bránil v porozumění slovenštině.
Prach
Autor: Györg Spiro
Divadlo: Študio L + S Bratislava
Délka: 70 minut
Režie: Juraj Nvota
Hrají: Szidi Tobias, Attila Mokos
Hodnocení: 65 %
Zdroj foto: www.studios.sk, autor Ctibor Bachratý
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jméno zpěvačky Zuzany Stirské se v posledních letech pojí především se stále populárnějším pěveckým souborem Fine Gospel Time, který pravidelně účinkuje – v rámci tradičních Gospel Time Party – v pražském divadle Rokoko, na koncertech po celé rep...
Geisslers Hofcomoedianten zvou děti i jejich rodiče o víkendu 8.–10. listopadu do Divadla VILA Štvanice a jeho okolí na tradiční festival VILOmeniny. Ten nabídne kromě divadelního programu pro nejmenší i větší diváky také koncert kapely Žampion,...
Využívám nedělního sychravého počasí a vyrážím směrem Palác Kinských na Staroměstském náměstí, abych navštívila jednu z momentálně nejatraktivnějších pražských výstav – Celník Rousseau.
Jízda životem, i tak bychom mohli nazvat novou inscenaci Švandova divadla. Martina Krátká napsala a zrežírovala novou hru pro smíchovské divadlo na motivy novely Karla Čapka Obyčejný život. Nachystejte si jízdenky, revizor vašeho ž...
Film Annabelle (2014) je dost zvláštní klasický horor plný detektivního pátrání a překvapivých lekavých scén. Nikdy nekončící boj dobra se zlem začíná tentokrát u nastávajících rodičů John a Mia.