Prokleté a dokonalé Úplné zatmění
Banner

Prokleté a dokonalé Úplné zatmění

Tisk

uplne zatmeni 200Na zlínském jevišti se v sobotu 24. října 2015 představili herci z Městského divadla Mladá Boleslav v proklatém dramatu Úplné zatmění o Paulu Verlainovi a Arthuru Rimbaudovi. Představení režíroval Pavel Khek, ve Zlíně známý díky inscenacím Kdo je tady ředitel?, Krása na scéně či Sen noci svatojánské.

Úplné zatmění je dílem Christophera Hamptoa, anglického dramatika, scenáristy a překladatele, které bylo poprvé uvedeno v roce 1968. Přeneseme se díky němu do doby prokletých básníků, do Francie voňavé absintem a plné tvůrčí inspirace. Paul Verlaine a Arthur Rimbauld – dvě velké osobnosti a hlavně dvě hledající se duše.

„Někdy jsme přece byli šťastní!“
„Ne, někdy jsme nebyli smutní…“

Paul Verlaine má 27 let, spokojené manželství a syna na cestě, když za ním přijíždí mladičký Arthur Rimbaud. Okolí jej nepřímá, ale Verlaina skutečně zaujme a tím se rozjíždí jejich společný bohémský život. Každý má svá negativa a své vnitřní boje. Rimbaud zde vystupuje jako pokušitel – jako ďáblík vysmívající se normálnímu životu a hodnotám a Verlaine má zase problémy s ovládáním hněvu. Šli životem spolu až do doby, kdy nemohli být spolu, ale ani bez sebe.

uplne zatmeni 1

Nebe se skvělo, rostla naděje!
Je po naději, nebe temné je.

Jako Verlaine se představil Petr Mikeska, který za tuto roli získal Cenu Thálie 2013. Není divu, protože mu nebylo co vytknout. Působil tak šíleně a zároveň i zranitelně. Z pódia téměř nezmizel – ležel na něm zhrzený už v před začátkem a ani o přestávce si moc neodpočinul. Arthura Rimbauda dokonale ztvárnil Matouš Ruml působící mnohdy jako bohémský spratek. Ale věřím, že přesně takoví tito prokletí básníci byli - „Já jsem básník, kdo je víc…“ Z jeho smíchu mrazilo a člověk musel mnohdy uznat, že má pravdu. Moc se mi také líbilo, jak dokázal Ruml oproti Mikeskovi působit maličký.

uplne zatmeni scena

Skvěle navržena byla také divadelní scéna, která vypadala na první pohled minimalisticky, ale byla plně funkční. Po konstrukci se dalo chodit a její stěny působily jako zrcadlo nebo jako tabule, na kterou se daly psát různé texty plně korespondující s představením. Vše dotvářela také práce se světly – mnohdy byla až nepříjemně ostrá, jindy jen jako přítmí nebo ponořilo divadlo do zeleného absintového oparu.

Hra Úplné zatmění není jednoduchou bohémskou fraškou pro pobavení, právě naopak. Jde o vážný, ale velmi kvalitní kousek, který v diváku musí chvíli doznít a rozhodně mu dodá chuť si přečíst nějaké básně nebo memoáry z této doby.

uplne zatmeni verlaine

Název představení: Úplné zatmění
Žánr: drama
Uvádí: Městské divadlo Mladá Boleslav
Režie a úprava: Pavel Khek
Hrají: Petr Mikeska, Matouš Ruml, Eva Reiterová, Svatava Milková, Petr Bucháček, Ivo Theimer, Petr Prokeš, Václav Šanda, Petr Bucháček a další
Premiéra: 12. 4. 2013
Hodnocení:  95 %

www.mdmb.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Renata Petříčková: O hnědých pastelkách se mi i zdálo…

200roByla to první nabídka pro opravdové ilustrace do knihy. „Poprvé jsem vzala pastelky, abych s nimi vytvořila něco, co bude zdobit knižní stránky,“ říká Renata Petříčková, kterou zhruba před rokem s touto nabídkou oslovila autorka knihy Hvězdná obloha. Ilus...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Příběh Anny Kareniny je všeobecně známý. Jak jej pojalo pražské Švandovo divadlo?

Anna Karenina perexAnna Karenina (Hana Briešťanská) je počestnou manželkou a matkou. To se změní, když potká důstojníka Vronského (Mark Kristián Hochman), do kterého se bláznivě zamiluje. Její city jsou tak silné, že je odhodlaná opustit rodinu, ...


Výtvarné umění

Na Smíchovské náplavce zakotvily sochy s názvem Lifeboats

sculptureline200Sochařský festival Sculpture Line se v samém závěru rozrostl o dílo Lifeboats (Záchranné čluny) německého umělce Johannese Pfeiffera, které vytvořil přímo pro Prahu. Včera zakotvilo na Smíchovské náplavce mezi kobkami 16 a 17. Jedná se o...

Divadlo

”Demokracie není právo do všeho mluvit, ale povinnost vědět, co mluvit,” říká Rudolf Jelínek

altJeden z nejznámějších českých herců všech věkových generací, Rudolf Jelínek, má za sebou neskutečnou filmovou a divadelní kariéru, bohaté zkušenosti s dabingem a lidé ho na ulici spíše než jménem oslovují jako majora Jiřího Hradce...

Film

Jaké to je 154 krát zemřít? Aneb nesmrtelná Červená

cervena200Na Soňu Červenou mám živou vzpomínku. Byla jsem s rodiči v Národním divadle na Čapkově hře Věc Makropulos, kde ztvárnila hlavní roli. Psal se rok 2005. Tenkrát jí bylo osmdesát a mě ani ne dvacet. Po vystoupení jí ministr kultury předal státní vyznam...