Máma říkala, že bych neměla: divadelní hit pro matky i dcery ve Vršovickém divadle MANA

Máma říkala, že bych neměla: divadelní hit pro matky i dcery ve Vršovickém divadle MANA

Tisk

mama rikala 200Říkáte si, že svoje dítě vychováte úplně jinak než vaši rodiče? Máte starosti s dětmi? A také vám máma říkala, co by se mělo nebo nemělo? I o tom je nová hra o rodinných vztazích Máma říkala, že bych neměla uznávané anglické autorky Charlotte Keatleyové, kterou připravuje Divadlo MANA v pražských Vršovicích.

 

 

Inscenace v režii Viktorie Čermákové s jiskrou a nadhledem zkoumá vztahy čtyř generací žen v jedné rodině na pozadí velkých společenských změn ve 20. století. Herecký koncert o vztazích a emocích, ve kterých poznáte sami sebe i své blízké, zde rozehrávají herečky Radka Fidlerová, Dana Černá, Máša Málková a Sandra Černodrinská. Online premiéra prostřednictvím sociálních sítí bude 31. března. A jakmile to situace dovolí, uskuteční se letos na jaře také premiéra s diváky i další reprízy.

„Představení by mělo zaujmout lidi, kteří by rádi žili v harmonických vztazích s ostatními. Připomíná různé úhly pohledů generací. A také důvody, proč právě na sebe navazující generace mívají velké konflikty. Je to jako prohlížet rodinné album, poslouchat dobovou hudbu a k tomu upřímné vyprávění o věcech, které se obvykle v rodinách spíše tají,“ říká režisérka Viktorie Čermáková

mama rikala1

Jak se stát matkou po své matce?

Hru, která se dočkala překladu již do 20 jazyků, napsala Charlotte Keatleyová v 80. letech minulého století. A její text neztrácí nic ze své aktuálnosti ani po bezmála čtyřiceti letech. Objevují se v ní čtyři generace žen z jedné rodiny – ta nejstarší se narodila v roce 1900. A vztah mezi matkami a dcerami se tu ukazuje jako jeden z nejsilnějších a nejzáhadnějších: mísí se v něm láska s nenávistí, žárlivost s obětavostí, laskavost i zášť.

„Doris, nejstarší z žen, vychovává svou dceru za války. Na města padají bomby. Nikdo neví, zda přežije zítřek. Děti musí být odolné a nesentimentální a zároveň to musí dotáhnout dál na společenském žebříčku. Doris se dostala z bídného předměstí do snobské čtvrti, její dcera Margaret by měla stoupat ještě výš. Ale stojí o to vůbec? Nikoli. Za zvuků jazzu si v módních kalhotách nabalí prvního Američana. A odchází do Londýna žít svůj sen. Ten se ale vzdaluje: Margaret pracuje v kanceláři a stará se o domácnost, která se jí čím dál víc hroutí pod rukama,“ přibližuje hru dramaturgyně Divadla MANA Věra Mašková. Margaret obětuje svým blízkým vše. Ale nikdo o to nestojí. Ani její dcera Jackie, emancipovaná umělkyně. Je bohatá, úspěšná snad ve všem. Kromě lásky a mateřství. „Vede z tohoto bludného kruhu cesta ven? Je tou nadějí nejmladší Rosie, vzpurná bojovnice za lepší svět?“ ptá se Věra Mašková

mama rikala2

Sen o dokonalém životě?

Hra nedává žádný recept na skvělý život. Je plná otázek, bolesti, směšnosti, ale přináší i úlevu. „Ve světě, kde nás neustále masírují lži, že náš život může, ba dokonce musí být dokonalý, je dobré připomenout, že ničí život nikdy nebyl dokonalý. Hledání, tápání, ztráty i nálezy, chyby i výhry jsou přesně tím, co nás činí živoucími bytostmi. Sen o dokonalém životě je mýtus, vhodný pro plastové figuríny ve výkladu. Žádná z naší čtveřice žen není šťastná, žádná z nich není nešťastná, všechny ale vedou svůj zápas se sebou, s okolím, s dědictvím, které na nich zanechala výchova. Každá z nich se snaží vyvarovat chyb své matky tím, že se dopouští vlastních,“ vypráví Věra Mašková.

„Postava matky z této hry - Jackie - je zhruba moje generace. Její dcera je zase ve věku mého syna. Takže mě se hra dotýká intenzivně. Jsme nyní o více než 30 let dál od napsání hry a o to je to zajímavější. Narodila se už generace další - generace alfa. A ta podle mě zachrání to, co jsme nedokázali a pokazili my předešlí,“ uzavírá režisérka Čermáková.

Online premiéra hry ZDE

mama rikala3

 

Víte že…

Královské národní divadlo v Londýně vybralo hru Charlotte Keatleyové Máma říkala, že bych neměla jako jednu ze „stovek významných her dvacátého století“?

Divadlo MANA sídlí ve známém husitském kostele v Moskevské ulici v pražských Vršovicích na místě někdejšího Jiráskova divadla? Nezaměnitelně voní divadelní patinou a šarmem první republiky. Je útulné a nechybí mu úžasná specifická atmosféra. Hrají se tu zajímavé a netuctové inscenace.

Název MANA vznikl ze slov místní a neopakovatelná atmosféra, anebo pokrm shůry? Významný podíl na úspěšné rekonstrukci divadelního sálu a obnovené divadelní adresy má tamní farář Husitské církve David Frýdl. Právě on oživil znovuobjevený kulturní stánek, který se dočkal v roce 2014 rekonstrukce a stal ve Vršovicích vyhledávaným místem k setkávání.

 

mama rikala4

Zdroj foto: Alena Hřibková

Více informací: www.vrsovickedivadlo.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Zpěvák a kytarista Petr Kocman: Jsem městský cowboy, který nosí stetson od narození

PETR KOCMAN 200Petr Kocman, zpěvák, kytarista a hráč na foukací harmoniku i mandolínu kdysi s Michalem Tučným vymyslel motto „Country je všechno, co se mi líbí.“ Přesně v tomhle stylu také žije. Muzika, kterou ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Mariina volba. Dramatik Milan Uhde představil svou verzi biblického příběhu

Mariina volba foto perexVážený náš dramatik, kdysi zakázán režimem, pak vyzdvižen na politický piedestal, jenž s pochopením všech, kteří ho znají, opustil, aby se dál věnoval tomu, co umí a miluje. Dramatické tvorbě. Takového ho známe, tak...


Literatura

Co zažily Sasanky? Kronika prvních českých skautek

Kronika Sasanek perexTenká brožura Z kroniky Sasanek vyšla v roce 2001 v edici Skautské deníky pod číslem 7. Na 65 stranách popisuje začátky dívčího skautingu v naší zemi. Obsahuje některé záznamy z vykonaných výletů, tábora, prázdninového putován...

Divadlo

Balada pro banditu po ostravsku

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

...

Film

Dokument Portrét královny přiblíží 70 let vlády Alžběty II. skrze její ikonické fotografie

portret kralovny200Patří k nejznámějším tvářím moderní historie. Její podobizna zdobí známky, mince a trička, byla vyvedena ve vápenci i železu a existuje dokonce i její vlastní panenka Barbie. Britská královna Alžběta II. přitahovala zájem fotografů po...