Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu

Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu

Tisk

Hajicek 200Po dvou letech se pachatel vrátil na místo činu. Jiří Hájíček se opět spisovatelsky zatoulal do vesnic a měst jižních Čech, na místa, kde se odehrávají příběhy jeho nových povídek. Do kraje, ze kterého vzešel před dvěma lety jeho oceněný román Rybí krev. Opět jsou obyvatelé tohoto kraje se svými každodenními radostmi a strastmi hlavními hrdiny na stránkách knihy Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.

„Obyčejný život v šestém poschodí, každý to zná, kdo se blbě narodí…“, tak zní refrén jedné písní od Mňágy a Žďorp. Pro povídkovou knihu Jiřího Hájíčka by se hodilo dodat „život ve vesnické chalupě“. A právě obyčejný život, životní příběhy, které by jejich aktéři příběhy ani nenazvali, spíš každodenním pachtěním za kusem žvance, dodávají povídkám neopakovatelné kouzlo. Aneb kterak i z vesnického balíka a jeho špinavých, od práce unavených, rukou lze udělat knižního hrdinu. Jiří Hájíček má rozhodně dar, který v podstatě znemožňuje, aby působily vesnické postavy a jejich osudy nudně. A to každý nedokáže. Nebýt spisovatelova talentu, mnohý čtenář by si jistě poklepal na čelo a divil by se, že někomu stálo psát o takových vesnických „banalitách“. A právě „obyčejnost“ stojí za vysokou mírou čtivosti Hájíčkových povídek. Autorovi netřeba sáhodlouhých popisných pasáží, aby nastínil atmosféru, ducha místa, nálady. Prostě jen vypráví. A vypráví poutavě, se smyslem pro detail i laskavým porozuměním pro své postavy.


Aktéři povídek, ať už se jedná o padlou fotbalovou hvězdu, otce rodiny na cestě za vypořádáním pozůstalosti nebo emigrantku hledající v rodné vsi dávno zašlé časy, jsou čtenáři velmi blízko. Jako by se jednalo o jejich sousedy, známé, příbuzné, zkrátka ty, které vídají v jejich prostotě, všednosti a bez příkras. Čtenář jistě nebude mít tendence obdivovat životy hrdinů, nejspíš nebude se zatajeným dechem očekávat, co jim osud připravil. To ale rozhodně neznamená, že musí vzdávat čtení, že se bude při prokousávání se stránkami nudit. On se čtenář vlastně stránkami nebude ani nějak namáhavě prokousávat, pravděpodobně je zkonzumuje snadno a s chutí. Nenarazí totiž na sentimentální nebo romantické přibarvování, na „dochucování“ povídek pomocí úporné snahy stvořit literární dílo.

Hajicek


Smyšlené příběhy a postavy dokážou být někdy fajn, někdy výborné. Obdivuji invenci, fantazii a schopnost fabulace autorů. Na druhou stranu mě fascinuje schopnost vydolovat z obyčejných věcí jejich více či méně ukrytou poetickou nebo hlubší významovou stránku. Schopnost poukázat na ně a bez kýčovitého balastu je naservírovat čtenáři. Jiří Hájíček to dokáže bravurně.

Název: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Autor: Jiří Hájíček
Žánr: povídky
Vydáno: 2015
Stran: 356
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: nakladatelství Host

www.hostbrno.cz


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Autor Psí bible říká: „Zásadní je právo psa snažit se, učit se s radostí a uspět. A být pak i odměněn.“

psi bible200A taky bezpečí, jistota, láska a porozumění. Přátelství, důvěra. Poslušnost. Tak nějak si představujeme ideální vztah člověka a jeho psa. Dokud si psa opravdu nepořídíme a nezjistíme, že mnoho věcí je úplně jinak. Pokud ne úplně všechny. A my t...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Z archivu...

Čtěte také...

V Paměti dívky nobelistka Ernaux dekonstruuje sebe sama a ohledává tím i způsoby psaní

Paměť dívkyPaměť dívky je autofikční dílo od nobelistky Annie Ernaux, v němž zprostředkovává téma zneužití, sociální třídy a problematizování paternalistického světa tehdejší Francie. Nejde o konstrukci fikční postavy, ale naopak o d...


Literatura

Věčný polštář z trávy Antonína Límana

vecny polstar z travy limanKdyby můj otec i matka
byli lučními kvítky,
mohli by se mnou sdílet
polštář z trávy,
až budu na cestách.
(Manjóšú 4325, XX)

 

 

...

Divadlo

Do divadla i o prázdninách! Pozvěte přátele na promítání

letní pohodaUžijte si divadlo z pohodlí domova, třeba ve společnosti přátel při letní grilovačce. Na Dramoxu najdete stovky inscenací, které jste během roku nestihli vidět nebo které už mají po derniéře. Dobrá zpráva pro všechny divadelní fanoušky – o zážitk...

Film

Atlas mraků: touha po svobodě, důstojnosti a pravdě ovlivňuje lidský život

atlas mrakuU počátku filmu Atlas mraků stála mnohovrstevná kniha Davida Mitchella, která nyní vyšla také u nás, dokonce již ve druhém vydání. Film stejně jako kniha souběžně splétá celkem šest příběhů, časově i...