Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu

Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu

Hajicek 200Po dvou letech se pachatel vrátil na místo činu. Jiří Hájíček se opět spisovatelsky zatoulal do vesnic a měst jižních Čech, na místa, kde se odehrávají příběhy jeho nových povídek. Do kraje, ze kterého vzešel před dvěma lety jeho oceněný román Rybí krev. Opět jsou obyvatelé tohoto kraje se svými každodenními radostmi a strastmi hlavními hrdiny na stránkách knihy Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.

„Obyčejný život v šestém poschodí, každý to zná, kdo se blbě narodí…“, tak zní refrén jedné písní od Mňágy a Žďorp. Pro povídkovou knihu Jiřího Hájíčka by se hodilo dodat „život ve vesnické chalupě“. A právě obyčejný život, životní příběhy, které by jejich aktéři příběhy ani nenazvali, spíš každodenním pachtěním za kusem žvance, dodávají povídkám neopakovatelné kouzlo. Aneb kterak i z vesnického balíka a jeho špinavých, od práce unavených, rukou lze udělat knižního hrdinu. Jiří Hájíček má rozhodně dar, který v podstatě znemožňuje, aby působily vesnické postavy a jejich osudy nudně. A to každý nedokáže. Nebýt spisovatelova talentu, mnohý čtenář by si jistě poklepal na čelo a divil by se, že někomu stálo psát o takových vesnických „banalitách“. A právě „obyčejnost“ stojí za vysokou mírou čtivosti Hájíčkových povídek. Autorovi netřeba sáhodlouhých popisných pasáží, aby nastínil atmosféru, ducha místa, nálady. Prostě jen vypráví. A vypráví poutavě, se smyslem pro detail i laskavým porozuměním pro své postavy.


Aktéři povídek, ať už se jedná o padlou fotbalovou hvězdu, otce rodiny na cestě za vypořádáním pozůstalosti nebo emigrantku hledající v rodné vsi dávno zašlé časy, jsou čtenáři velmi blízko. Jako by se jednalo o jejich sousedy, známé, příbuzné, zkrátka ty, které vídají v jejich prostotě, všednosti a bez příkras. Čtenář jistě nebude mít tendence obdivovat životy hrdinů, nejspíš nebude se zatajeným dechem očekávat, co jim osud připravil. To ale rozhodně neznamená, že musí vzdávat čtení, že se bude při prokousávání se stránkami nudit. On se čtenář vlastně stránkami nebude ani nějak namáhavě prokousávat, pravděpodobně je zkonzumuje snadno a s chutí. Nenarazí totiž na sentimentální nebo romantické přibarvování, na „dochucování“ povídek pomocí úporné snahy stvořit literární dílo.

Hajicek


Smyšlené příběhy a postavy dokážou být někdy fajn, někdy výborné. Obdivuji invenci, fantazii a schopnost fabulace autorů. Na druhou stranu mě fascinuje schopnost vydolovat z obyčejných věcí jejich více či méně ukrytou poetickou nebo hlubší významovou stránku. Schopnost poukázat na ně a bez kýčovitého balastu je naservírovat čtenáři. Jiří Hájíček to dokáže bravurně.

Název: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Autor: Jiří Hájíček
Žánr: povídky
Vydáno: 2015
Stran: 356
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: nakladatelství Host

www.hostbrno.cz


 

Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Největší úspěch pro mne je, že stále mohu malovat, říká Petr Polášek

petr polasek 200Petr Polášek nejen maluje, ale je také vidět. Můžete ho potkat na vernisážích, koncertech a také na společenských akcích, kde občas předává své obrazy. Je autorem portrétů mnoha slavných a známých osobností. Ale to je jen zlomek jeho tvo...

Hledat

Sylva Lauerová: V románu Hodina zmijí své pokušení hrát si se čtenáři posouvám až k hranici dokonalosti

Fanoušci spisovatelky Sylvy Lauerové se po třech letech konečně dočkali a jejich radost může být hned dvojnásobná. Je to jen pár týdnů, co vyšla její sbírka poezie s názvem Klóketen a nyní se na knižních pultech objevil i nový román Hodina zmijí.

Z archivu...

Čtěte také...

Mráz stále přichází z Kremlu

putin200V poslední době se přímo roztrhl pytel s tituly zaměřenými především na život tajných agentů. Asi nejhlavnějším důvodem je potřeba vyrovnat se s některými relikty minulosti ve chvíli, kdy už získané informace bezprostředně neohrožují jednotlivé životy....


Literatura

Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky

ryzce 900Cože je tato kniha? Kniha o ryzcích, fotoatlas ryzců nebo báječný receptář s voňavými recepty? Všechno dohromady. Jde o první knihu svého druhu u nás věnovanou pouze tomuto specifickému a u nás nedoceněnému druhu hub. Najdete tu fotoatlas 60 druhů ryz...

Divadlo

Láska je láska – ale řízek je řízek

vzpoura nevest 200Tento podtitul nese nová hra autorské dvojice Michaely Doleželové a Janky Ryšánek Schmiedtové s názvem Vzpoura nevěst. Ty se komediálním způsobem podívaly na zoubek jak dnešní době,...

Film

Ace Ventura je dětinský parchant s morálními principy

ace ventura plakat200Ace Ventura 2: Volání divočiny (1995) je druhým pokračováním detektivního žánru, který může fungovat i trochu jinak, než jak jsme zvyklí. Schopnost dedukce nemají jenom namyšlení obtloustlí páni, ale i normální ...