Švandovo divadlo přináší mrazivý zážitek
Kultura21.cz

Švandovo divadlo přináší mrazivý zážitek

zahrada perexKdyž slyšíte název Betonová zahrada a nečetli jste novelu Iana McEwana ani neviděli její filmovou verzi, asi máte mnoho představ, co se za trochu sterilním názvem skrývá. Přesně pro takové diváky bude nová inscenace mrazivým zážitkem. V Česku jde o premiéru, kterou pro divadelní prkna upravila Petra Hůlová společně s režisérem přestavení Dodo Gombárem.

 


Za zvuků violoncella se otevírá opona. Ze tří stran je scéna obehnaná betonem, uprostřed jeviště je plno haraburdí. Přicházejí hlavní protagonisté, oděni v černém. Malý chlapec s kamarádem převlečení za děvčata, což se nelíbí jeho staršímu bratru Jackovi. Ale proč? Je to přece nevinná dětská hra. Nebo není?
Rozehrává se spletenec, ve kterém si diváci hledají důležité momenty a informace. Pomalu rozkrývají, co se se čtyřmi osiřelými sourozenci děje. Jak to, že jsou sami doma? Jak to, že se o ně nikdo nestará, když jsou všichni nezletilí?
Pravda je taková, že jsou všichni postiženi chováním svého nedávno zemřelého tyranského otce (Tomáš Pavelka).  Ten však na obecenstvo, když se ve vzpomínkách vrací zpět, působí poměrně milým dojmem. To je u tyranů největší nevýhoda, před cizími se umí bezvadně přetvařovat.
Celá hra je především o tom, jak si s sebou neseme životem bolest a následky ubližování a zastrašování. Chování otce a nemohoucnost matky (Bohdana Pavlíková) vše zastavit děti semkly, a to až dosti nevhodným způsobem. Vztah Jacka a Julie přerostl do sexuální roviny. Přestože se matka ve vzpomínkách vrací a nastavuje Jackovi zrcadlo (doslova), do něhož není schopen na sebe pohlédnout, nedokáže Jack své činy zastavit.
Otec vybudoval betonovou zahradu, aby bylo čisto. Našel v ní místo posledního odpočinku. Matka, dlouhodobě nemocná, je zde také. Děti se rozhodly její smrt ututlat, aby nebyly rozděleny a umístěny do dětského domova.
Zajímavým prvkem jsou postupně se objevující obrysy mrtvých těl v betonové scéně, která připomínají, že rodiče jsou stále v domě. Inscenační tým tak skvěle zakomponoval do hry halucinace a představy. Nenásilně se prolíná přítomnost a minulost. Doprovodná hudba Davida Rottera celou hru vyzdvihuje a i díky ní je tato inscenace opravdu jedinečná (u nástroje přímo na jevišti se střídají Šimo Marek a Vojtěch Urban).

zahrada


Navrhovala bych pouze lehce proškrtat scénář, dostat ze hry více akce. Na dospělých hercích je těžké si představovat, že jde přeci jen o děti. Nejvíce je třeba se soustředit na postavu Jacka, která je patnáctiletému chlapci z předlohy opravdu vzdálená. Možná by role lépe seděla Jacobu Erftemeijerovi, který hrál Dereka.
Závěrečná scéna plná nahých semknutých těl je jakousi apokalyptickou známkou toho, že tato rodina už nikdy nebude fungovat normálně, na to už zašli příliš daleko. Inscenaci bych citlivým duším pro jistotu nedoporučila.

 


Betonová zahrada
Autor: Ian McEwan
Švandovo divadlo, Praha
Úprava: Petra Hůlová
Režie: Dodo Gombár
Scéna a kostýmy: Eva Jiřikovská
Hrají: Marek Pospíchal, Zuzana Onufráková, Andrea Buršová, Tomáš Červinek, Bohdana Pavlíková, Tomáš Pavelka, Jacob Erftemeijer, Jiří Weiner
Premiéra: 30. 1. 2016
Navštívené představení: 1. 3. 2016
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: Michal Hančovský, www.svandovodivadlo.cz


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Bílá voda si zaslouží být knihou roku

Na jaře vyšla v nakladatelství HOST dlouho očekávaná kniha Kateřiny Tučkové s názvem Bílá Voda, která rozhodně stojí za to!
HOST

Pohádky z Kouzelného palouku si děti přečtou i samy

V nakladatelství Fragment vyšel unikátní Čtenářský systém, který má za cíl usnadnit orientaci v knižní nabídce pro začínající čtenáře. Soustředili se nejen na prvňáčky a druháčky, ale i na předškoláky a spolupracovali se zkušenou pedagožkou Kamilou Balharovou.
Fragment (Albatros Media)

Videorecenze knih

Rozhovor

THOMAS ENGER: "Detektivku jsem zkoušel psát 15 let"

enger tomas200Jaké bylo vaše dětství? Protože pokud bychom soudili podle vašich knih, tak nic moc idylického ….
Narodil jsem se v Oslu roku 1973 do rodiny fyzioterapeutky a učitele francouzštiny a angličtiny (když bylo třeba i němčiny...

Hledat

Rozhovor s Ondřejem Neffem. Jak se mu vyhodnocovaly soutěžní povídky?

Ondřej Neff se stal patronem naší literární soutěže sci-fi a fantasy povídka, jejíž výsledky jsme nedávno vyhlásili. Osobně měl tu čest vybrat tři nejlepší povídky a my jsme měli tu čest s ním spolupracovat. Jak se mu povídky hodnotily, kterou svou knihu má nejraději a co pro své čtenáře chystá do budoucna?
Sledovat články Ondřeje Neffa můžete zde.

Z archivu...

Čtěte také...

Večeru tříkrálovému něco chybělo

vecer trikralovy 200Do jedné z nejslavnějších komedií od klasika všech klasiků Williama Shakespeara - Večera tříkrálového se pustilo Městské divadlo Zlín.  Jedná se o první velký titul tohoto roku a na svědomí jej má režisér Jakub Nvota oblíbený dí...


Literatura

Matka vzala roha

matka vzala 200Sám jsem si svůj život nevybral.” Nejenom John Irving napsal svůj životopis velice originálním způsobem sepsaný v knize Moje imaginární přítelkyně. I v českém prostředí se můžeme těšit na netradiční pojetí vzpomínek Edgara Dutky,...

Divadlo

Epilog jedné rodinné tragédie

epilog 200Může mít člověk, který má peníze a s nimi také velkou moc, ještě nějaký morální kredit? Dokáže rodina zbohatlíků ustát zamlčované nevěry, korupční aféry a vypjaté vztahy mezi rodinnými příslušníky? Na tyto otázky dostanete odpověď v Divadle na Vino...

Film

„Nikdy se nevzdáme! Nikdy!“


Atentat perexJe pět minut po půl jedenácté dopoledne 27. května 1942. Reinhard Heydrich, zastupující říšský protektor, sedí na předním sedadle otevřeného Mercedesu a jede do úřadu. Je to pro něj den jako každý jiný. Netuší ale, že v ostré zatáčce...