Co pojí Jakuba Špaňhela s autorem slavných Slunečnic? A co má společného venkov s více jak dvacetitisícovým městem s vlastní památkovou zónou? Paralela v názvu čistě náhodná? Ne tak úplně. O jedné věci ale není pochyb: valmezská galerie Kaple uvádí novou tematickou výstavu Jakuba Špaňhela, nazvanou Van Gogh na venkově.
Výstava pod kurátorským vedením PaedDr. Leszka Wojaczka slibuje novou sérii obrazů, jejichž inspirací byla autorovi vlastní, znovuobjevená zkušenost s životem na venkově. Jakub Špaňhel, v jehož předešlé tvorbě nalezneme řadu námětů vzešlých z prostoru stiženého urbanismem, protentokrát vstřebával vjemy z prostředí rurálního. Opět po svém, a snad i proto podle oficiálního vyjádření galerie: „fascinován zvířecím rodem maluje domácí zvěř svérázným způsobem.“ Výstava zahrnuje také portréty slavných osobností, zejména malířů, včetně třímetrové „titulního tváře“ Vincenta van Gogha.
Nakolik je Jakub Špaňhel srovnatelný se svým nizozemským kolegou prověří až čas. Ale Valašské Meziříčí je rozhodně jedním z nejpůvabnějších moravských měst. Včetně venkova, jenž ho obklopuje. Máte-li možnost, přijďte na vernisáž, která se koná ve čtvrtek 18. dubna 2013 od 18 hodin. Výstava potrvá až do 13. června.
Jakub Špaňhel (převzato z TZ k výstavě)
Jakub Špaňhel (1976) pochází z Karviné, vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Ostravě a Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Jiřího Davida a Milana Knížáka. Byl členem skupiny Luxsus (1995 - 1998), měl společný ateliér s Jiřím Georgem Dokoupilem, od něhož se naučil, jak se to tvoří ve velkém stylu. Autor se účastnil většiny významných přehlídek malby, je zastoupen v mnoha sbírkách a má za sebou celou řadu samostatných výstav. Je jedním z mála českých malířů uznávaných na světové scéně, jenž se tímto povoláním dokáže velmi dobře uživit.
Jakub Špaňhel podle fotografických předloh zaznamenává jako svůj deník otisky reality originálním způsobem. Ve všech dílech vystupuje skutečnost, i když v abstrahujícím podání. Sám říká: „Vždycky jsem maloval věci, které existují. Já si hrozně nerad něco vymýšlím, protože mi připadají reálné věci a normální život zajímavý a tak neskutečný, že mi to stačí.“
Jeho projev je gestický, převládá monochromní paleta okořeněná barevnými nádechy. Vyznačuje se nezaměnitelnou expresivní zkratkou, pohrává si s náhodou a bezprostředně přenáší předlohu i nemalířskými předměty na plátno. Disponuje virtuózním talentem, jenž mu umožňuje na zdánlivě banálních tématech stavět. Takto dramaticky předefinované všední náměty vyznívají velmi emotivně, dekadentně a melancholicky, přesto z nich vyčteme i nadsázku. Sám svou malbu, která vzniká při vývojovém procesu, nazývá „expresivním impresionismem“.
Místo: Galerie Kaple, Valašské Meziříčí
Datum: 19.4. - 13.6. 2013
Otevřeno: út-pá: 9 - 17h, so-ne : 13-17 h
Více informací: http://galerie.kzvalmez.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Operní zpěvák musí být i hercem, jinak to není ono. A musí zpívat s láskou, i když samozřejmě nemůže chybět nadání, talent. Zpěv je také velká fyzická námaha i záležitost silných nervů, přitom výsledek na scéně musí být přesvědčivý a přirozen...
Dílo umělkyně Markéty Meduna Kočkové – snové obrazy duševních pochodů i emocí – čeká po výstavách v Dubaji, nebo Jordánsku, veřejná prezentace i v České republice. Její ojedinělý přístup stojí na technice malování včelím voskem, a především na zobr...
Mezinárodní festival Pilsen Busking Fest, který už devátým rokem láká na vyvážený a velice pestrý program se po roce znovu hlásí o slovo. Tato přehlídka plná muzikantů, cirkusáků, akrobatů a dalších uměleckých profesí se uskuteční na konc...
Film Zpátky do ringu (2013) je velmi originální od začátku do konce. Není zrovna obvyklé, aby lidé na sklonku svého života chtěli zápasit v ringu, a přitom ani jednou neusnuli. Jenže staré křivdy dokážou rozpumpov...