Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Výstava v grafickém kabinetu Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně seznámí návštěvníky s tvorbou architekta a stavitele Dominika Feya, který na přelomu 19. a 20. století zrealizoval řadu staveb ve Zlínském a Jihomoravském kraji. Výstava byla zahájena vernisáží 10. května v 17 hodin a k vidění bude ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU do 31. července.

Dominik Fey (1863– 1950), který v letech 1882–1889 studoval pod vedením Josefa Schulze, Jana Kouly a Jiřího Pacolda na ČVUT v Praze, si v roce 1895 založil v Uherském Hradišti vlastní architektonickou kancelář. Jeho autorská tvorba se pohybovala od práce s historizujícími slohy až po vlivy moderny a secese. Navrhoval občanské, obytné, sakrální, ale i průmyslové stavby. Zároveň realizoval mnoho budov jako stavitel. Zejména v závěru své kariéry se věnoval i obnovám historické architektury.

„Přestože se Fey zapsal do vzhledu mnoha obcí a měst, není veřejností téměř znám. To by tato výstava chtěla alespoň trochu změnit. K vidění budou dosud nikdy nevystavené archivní dokumenty, plány a fotografie. Z důvodu citlivosti materiálů nemůžeme dokumenty vystavovat déle než jeden měsíc, i proto se bude výstava v jejím průběhu proměňovat,“ pozval na výstavu její kurátor Ivan Bergmann z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.

Měšťanská škola ve Zlíně, 1897, SOkA Uherské Hradiště

Mezi jeho nejznámější díla patří měšťanská škola ve Zlíně (1897, později krajská knihovna, dnes Zlínský klub 204), která byla ve své době nejhonosnější budovou a symbolizuje konec éry starého Zlína před baťovským rozvojem. K dalším stavbám patří radnice v Napajedlech (1904) či dvojice bytových domů na Palackého náměstí v Uherském Hradišti (1895). Feyův vlastní dům Na tůni (1906), který v sobě reflektoval i autorovu lásku k lidovému folkloru, byl v roce 1984 zbourán. Zachovány z něj byly pouze keramické mozaiky od Jano Köhlera, s kterým dlouhodobě spolupracoval, dodatečně osazené na fasádě Slováckého muzea. Mezi poslední Feyovy realizace patří spolkový dům Orla v Buchlovicích (1930), kde se zároveň podílel na úpravách zámeckého interiéru a zahrad, neboť proslul i jako znalec barokní architektury.

Návštěvníci se mohou těšit také na komentovanou prohlídku s kurátorem výstavy v úterý 7. června v 17 hodin.

Výstava se koná při příležitosti 700 let města Zlína. Vznikla ve spolupráci se Státním okresním archivem Uherské Hradiště, Státním okresním archivem Zlín a Slováckým muzeem v Uherském Hradišti.

Více informací: www.galeriezlin.cz