Baltasar Kormákur zavítá v květnu do Prahy uvést svůj film Hluboko, výjimečný příběh o vůli a síle přežít

Baltasar Kormákur zavítá v květnu do Prahy uvést svůj film Hluboko, výjimečný příběh o vůli a síle přežít

Tisk

Hluboko plakat 200Mezinárodně vyhledávaný režisér, scenárista a příležitostný herec Baltasar Kormákur je v českém prostředí patrně nejvíce známý díky krimi snímku Severní blata (2006), který na karlovarském festivalu získal Křišťálový glóbus. Za námět jednoho ze svých nejnovějších filmů, který je nyní uváděn do kin pod názvem Hluboko, si vybral legendární příběh muže, o kterém téměř ze dne na den mluvil celý Island. Snímek dosud získal řadu poct doma i v zahraničí, mezi nimi také jedenáct cen Edda, udílených Islandskou filmovou a televizní akademií. V pražském kině Aero bude 6. května tento snímek uveden za mimořádné přítomnosti režiséra, v rámci programu Islandského pondělí s Baltasarem Kormákurem.

Předlohou snímku je nešťastná událost v životě lodníka Guðlaugura Friðþórssona, ke které došlo v zimě roku 1984. Po ztroskotání rybářské lodi dokázal tento tehdy dvaadvacetiletý člověk nemožné. Přežil. Vydržel hodiny v ledové vodě, kde si podle vědeckých předpokladů zachová vědomí sotvakdo déle než 30 minut, a našel sílu plavat kilometry zpátky až k pobřeží. Vyčerpaný trosečník se stal rychle předmětem zájmu vědců a médií. Nabytá popularita mu však byla spíš na obtíž. Není velkým tajemstvím, že ani z nové vlny zájmu, kterou s sebou přinesl právě Kormákurův film, dvakrát nejásal.

Baltasar Kormákur si přesto usmyslil, že vzdá tomuto muži hold: „V dávných dobách žili v mé zemi hrdinové a básníci – hrdinové konali hrdinské skutky a básníci o nich psali básně. A skutky hrdinů žijí v jejich básních dál. I tento příběh má svého hrdinu a já jsem básník, to je můj úkol. A ve smyslu této tradice jsem vytvořil báseň o hrdinovi.“ Poetika filmu je zvláštní, téměř surová. A čiší z ní autentický chlad. Přibližuje naturel lidí, žijících v nehostinných oblastech metaforizované země ohně a ledu, kteří v sobě nosí obdivuhodnou harmonii pokory a síly. Kormákur zpracoval tento emotivní příběh s nervy drásající realističností, pro niž neváhal dovést své spolupracovníky, a zejména představitele hlavní úlohy (Óláfur Darri Ólafsson), k nadlidským výkonům.

hluboko1

Příběh však zůstává v rovině lidskosti a neusiluje o další, exaltovanou dramatizaci. Není jí třeba. A s tím se v současné kinematografii člověk nesetkává často. Bohužel.

Sám režisér, který do Prahy zavítá 6. května, aby osobně uvedl projekci v kině Aero, zmiňuje v rozhovoru pro distribuční společnost Aerofilms kontext vzniku: „Šlo mi o pravdivé vykreslení událostí. Ten film je o identitě nás ostrovanů. Je o našich kořenech, o tom, co znamená pocházet ze země, která neskýtá moc vhodných podmínek pro život, ale lidé tam přesto žijí. Člověk se diví, proč se neodstěhují třeba do New Yorku, ale to prostě nejde. Vaše rodiště se stane vaší součástí, nemůžete ho jen tak opustit. V roce 2008 zasáhla Island ekonomická krize a můj film je vlastně zároveň metaforou této události. Měl jsem pocit, že lidé začali v krizi trochu ztrácet nervy. Ale nešlo přece o život, byla to jen ekonomická krize. Naše země už zažila horší katastrofy – sopečné erupce a podobné události, kdy se lidé museli na rok vystěhovat z domu a když se vrátili, museli si dům vyhrabat z popela, ale jelo se dál. O tom všem ten film je. V tom je ten příběh tak důležitý, vypráví o houževnatosti, o neústupnosti. O tom, co se v nás skrývá, když dojde na lámání chleba.“

hloboko2

Oficiální text distributora:

V březnu roku 1984 otřásla Islandem šokující událost. Po nečekané prudké bouři se několik kilometrů od pobřeží potopila rybářská loď i s celou posádkou. Jeden člen posádky však popřel veškeré fyzikální zákony a přežil šest hodin v Severním ledovém oceánu. Gulli sám bez pomoci doplaval až ke břehu islandského ostrova a překonal i strastiplnou cestu přes pusté lávové pole. Ačkoliv lékaři podrobili Gulliho řadě testů, zůstává dodnes záhadou, jak podobný nápor mohl vydržet. Silný a tajemný lidský příběh, který se na Islandu stal legendou, inspiroval slavného islandského režiséra, scenáristu a herce Baltasara Kormákura k natočení filmu Hluboko. Snímek vypráví jak celou nešťastnou událost, tak následující mediální smršť, kterou příběh zázračně zachráněného trosečníka vyvolal. Na pozadí celého dobrodružného příběhu se vine téma lidské vůle a osamění přeživšího. Kormákurův film již k dnešnímu dni získal mnoho mezinárodních nominací a dostal se do oscarového shortlistu za nejlepší zahraniční film.

Hluboko plakat
Hluboko (Djúpið, The Deep)
drama, Island/Norsko 2012, 95 min
v českých kinech od 25. dubna 2012
režie: Baltasar Kormákur
scénář: Baltasar Kormákur, Jón Atli Jónasson
hudba: Ben Frost, Daníel Bjarnason
kamera: Bergsteinn Björgúlfsson
střih: Sverrir Kristjánsson, Elísabet Ronaldsdóttir
hrají: Óláfur Darri Ólafsson, Jóhann G. Jóhannsson, Þorbjőrg Helga Þorgilsdóttir, Theodór Júliusson, María Sigurðardóttir, Björn Thors a další
Hodnocení: 95 %

hluboko

Zdroj foto: Aerofilms


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Lehce nostalgicky, silně melodicky a zvukově průzračně, to je nové album Luboše Pospíšila

Luboš PospíšilI když mám odmalička slabost pro sličné zpěvačky, v poslední době tíhnu po hudbě, kterou vyprodukovali bardi Vladimír Mišík, Michal Prokop a Luboš Pospíšil! Jejich poslední alba jsou totiž jedinečná, krásně vyzrálá...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Záplava filmů pohltí Karlovy Vary

MFFK IFFlogoPo roční přestávce zaviněné covidovou epidemií se opět vrací KARLOVARSKÝ FILMOVÝ FESTIVAL, oproti obvyklému datu o dva měsíce posunutý. Letos se ve dnech 20. až 28. srpna koná jeho 55. ročník. Nejspíš bude skromnější – mám na mysli značně zúže...


Literatura

Četba nejen na pondělí

cerny200Málokterý vzdělanec, proskribovaný za totalitního komunistického režimu, získal v po sametové době takového prostoru, jako profesor Václav Černý, osoba patřící mezi významné české literární historiky, kritiky, překladatele a vysokoškolské pedagogy.

...

Divadlo

Apostrof: Ženský úsměv

altPraha má za sebou již čtrnáctý ročník divadelního festivalu nezávislé a amatérské tvorby Apostrof. V Divadle Na zábradlí a v experimentálních prostorech NoD se odehrálo ve čtyřech dnech celkem devět představení. Objevily se soubory z mnoh...

Film

Tohle je Teherán
ImageLetošní první ročník Festivalu íránského filmu, který proběhl minulý týden od 11. do 15. ledna, otevřel divákovi dveře nejen do hraného filmu poněkud exotické kinematografie, ale i do zákoutí života...