Jedenadevadesátiletý Jaroslav Müller zahájil svou první výstavu obrazů. Jedná se o jeho celoživotní tvorbu pod názvem Toulky krajinou. V holešovickém Pečovatelském centru je díky tomu možné zprostředkovaně zavítat především do jižních Čech.
Krajinou se mohou toulat všichni, kdo navštíví Pečovatelské centrum v pražské Kamenické ulici. Výstava jednadevadesátiletého Jaroslava Müllera, která byla zahájena počátkem září, zavede zájemce především do jižních Čech. Prohlédnout si lze obrazy, namalované temperou, na nichž jsou barokní statky, špejchary, chalupy, tvrze či krajina. “Jeho obrazy jsou upřímné, tvořeny s chutí a nadšením, nic nepředstírají a jsou pravdivé,” řekla při vernisáži akademická malířka Laufrová. Jako motto komorní výstavy vybrala citát francouzského malíře první poloviny 20. století André Deraina, který řekl: “Umělecké záměry nemají být jiné než umělcova povaha…”.
Jaroslava Müllera baví malování celý život, intenzivněji se mu začal věnoval na přelomu 60. a 70. let. Nikdy neměl rozpracováno více obrazů, vždy nejprve jeden dokončil a další začal. Na každý obraz se mu váže vzpomínka - ať už na staré chalupy u Orlické přehrady, které tam už nestojí, místa v Benešově nad Bečvou nebo třeba kolem Sedlčan. A mnohé další. U každého obrázku je napsáno přesné místo, o jaký kus České republiky se jedná. Alena Laufrová zavzpomínala na přípravu výstavy: “Pan Jaroslav věděl nejen okamžitě přesně lokalitu, odkud je záběr, ale vybavila se mu i k tomu i příslušná historka.”
Obrazy s úctou k detailu
Prodejní výstava je plánována na dva až tři měsíce, obrázky si lze zakoupit za symbolické ceny od 200 do 1000 korun, podle velikosti. Pečovatelské centrum v pražských Holešovicích, kde se nápad na uskutečnění výstavy zrodil, vede Marie Hronová, které se podařilo vytvořit z něj místo, kde určitý čas stráví senioři, jejichž rodina třeba jede na dovolenou nebo dočasně potřebuje více pracovat. “Lidé se k nám rádi vracejí, píší nám hezké dopisy, jak se jim nebo jejich rodičům u nás líbilo,” říká ředitelka. S úspěchem se setkalo třeba grilování na zahradě, kde senioři popíjeli i nealko pivo. V rámci pečovatelského centra mohou zájemci chodit na hodiny tajči nebo například navštěvovat výtvarný kroužek.
Právě tam objevili talent Jaroslava Müllera. V Pečovatelském centru totiž předtím nevěděli, že celý život maluje. Nepřestalo ho to bavit ani po devadesátce. “Stačilo vidět, jak zkušeně zachází se štětcem, jak maluje s určitou rutinou, abych poznala, že nejde o malíře začátečníka,” uvedla Alena Laufrová. “Obrazy jsou malovány oddaně, s úctou k detailu, s respektem k minulosti,” dodala. Na výstavě je výběr z celoživotní tvorby Jaroslava Müllera. Návštěvník odchází nejen s dobrým pocitem z obrázků a chutí zajet se co nejrychleji toulat po jižních Čechách, ale také s vědomím, že nikdy není pozdě, že naplno může člověk žít v každém věku.
Foto: Jitka Švecová
| < Předchozí | Další > |
|---|
Petra Š. Jirglová vždy ráda cestovala, ať už za zábavou, nebo za prací, a tato vášeň stála v základech nejen její úspěšné prvotiny Letuška z Economy aneb co na Instagramu neuvidíte (2019), ale i románového debutu Všechno nejlepší, Anoo, volně ins...
Její obrázky zaujmou na první pohled. Půvabné linie, syté barvy, krásné náměty. A pod tím vším ještě jedna vrstva, čárové křivky, které se prolínají celým obrázkem. Mimoděk je sledujete a ani nevíte, jak se odpoutáváte od každodenní reality ...
Velké téma, které vymyslel špičkový scenárista a které se dočkalo adekvátní divadelní adaptace na velkém jevišti, se odehrává ve skvělé režii Pavla Kheka. Tak hodnotím jednu z posledních inscenací Je třeba zabít Sekala v Divadle na Vinohradech. Syrové ...
Film Karlík a továrna na čokoládu (2005) je povedeným pokračováním kariéry režiséra Tima Burtona a herce Johnnyho Deppa. Vybrali si k tomu klasické téma o mocném muži a jeho poddaných, jen ho tak trochu obrátili vzhůru nohama.
