Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Výstava Heptameron si vypůjčuje svůj název ze souboru erotických povídek renesanční spisovatelky Markéty Navarrské (1558), jehož české vydání s kresbami od Toyen vyšlo v roce 1932. Kniha je symbolicky rozdělena do sedmi kapitol, které zpracovávají pojem lásky a její měnící se povahu jako místo, kde se setkává surrealismus a renesance, obrazy a předobrazy. Jindřich Štyrský charakterizoval knihu jako „marnotratné bohatství příběhů ve vztahu nepřetržité metamorfózy“. Právě téma lásky v širokém smyslu slova využívá kurátorka výstavy Eva Skopalová jako místo setkání renesance s časově vzdáleným surrealismem.

Výstava se koná u příležitosti 100 let od publikování Bretonova Manifestu surrealismu a současně 60. výročí nikdy neotevřené výstavy Imaginativní malířství 1930-1950, kterou v AJG připravila Věra Linhartová a František Šmejkal.

Kurátorka výstavy Eva Skopalová sleduje umělecký vývoj od počátku dvacátých let, kdy československé umění sice o surrealismu vědělo, ale programově se k němu přihlásilo až v r. 1934. Projekt je součástí jejího dlouhodobého zájmu o problematiku nelineárního času v dějinách umění, kterými se ve své badatelské práci zabývá. Studium úspěšně rozvíjela v rámci odborné stáže na École des hautes études en sciences sociales v Paříži pod vedením Georgese Didi-Hubermana (2016) a Fulbrightova stipendia na New York University, Institute of Fine Arts (2018-2019). „Podtitul výstavy Surrealismy a sen renesance je snahou uvažovat umění v neuzavřených hranicích uměleckých skupin, stylů i period. Renesance je spíše intelektuální disciplínou než historickým obdobím. Rovněž pojem „surrealismy“ je uvažován velmi otevřeně a pojímá do sebe také imaginativní a abstrahující přístupy k umění, které předcházely programovému surrealismu v Československu 30. let, či mu stály po boku“, vysvětluje kurátorka Eva Skopalová.

Jindřich Štyrský,Oidipus, 1940,olej, plátno,Galerie Benedikta Rejta v Lounech

Na výstavě Heptameron: Surrealismy a sen renesance bude vystaveno kolem 150 uměleckých předmětů, přibližně 40 publikací a periodik, několik videí a audio záznamů. Mezi nejzajímavější exponáty bezpochyby patří kniha Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu (1499) – renesanční inkunábule, považovaná za nejkrásnější knihu renesance, kterou na výstavu zapůjčila Národní knihovna ČR. Dále Mattioliho herbář (1526), který byl v zápůjčce získán z Knihovny Antonína Švehly, Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, státní příspěvkové organizace. Mezi další zajímavé exponáty je možné vyzdvihnout díla Jindřicha Štyrského a Toyen, díla Stanislava Podhrázského nebo obraz Alegorie lásky od neznámého autora z konce 16. století ze sbírek Alšovy jihočeské galerie. Velmi zajímavé jsou filmové záběry Čeňka Zahradníčka, které vznikly pro divadlo D34, k divadelním inscenacím E. F. Buriana, nejvýznamnější je Máj z roku 1936, filmové dokumenty na výstavu poskytl Národní filmový archiv. Vizuálně poutavý je i reklamní animovaný film na mýdlo z dílny manželů Dodalových, kteří v období 1934–1938 natočili na 30 filmů, které vytvářejí etalon moderní české filmové reklamy.

Francesco Colonna Hypnerotomachia Poliphili aneb Poliphilův boj o lásku ve snu,Venezia,Aldus Manutius nakladatel,Leonardus Crassus, XII.,1499 Národní knihovna České republiky

Mgr. et Mgr. Eva Skopalová je od roku 2021 kurátorkou ve Sbírce umění po roce 1945 v Národní galerii Praha. Autorsky a kurátorsky se podílela na stálé expozici poválečného umění 1939-2021: Konec černobílé doby ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze, kde zpracovala období let 1939-1963. Současně pracuje na kritické reflexi a zpracování umění v exilu a vyplnění této „mezery“ ve sbírce. V roce 2019 editorsky připravila s Václavem Janoščíkem knihu Návrat do budoucnosti (Praha, UMPRUM, 2019), která českému čtenáři představila zásadní studie o nelineárním času. Tyto metodologické přístupy také uvažovala ve výstavních projektech Formosa deformitas: O podivné spřízněnosti baroka a kubismu 1911-1914 (Alšova jihočeská galerie, 2020).

Alois Wachsmann,Kouzlo,Vznášející se torzo, 1932 olej, plátno 103,5 x 73 cm,Alšova jihočeská galerie

Pro návštěvníky jsou připraveny programy rozvíjející diskusi o lásce v kontextu současného světa.
6. 4. ve 14:00 „Surrealismy, renesance a láska“ – komentovaná prohlídka s kurátorkou výstavy zakončená promítáním filmu Gustava Machatého Erotikon (1929).

20. 4. v 19:00 „Surrealismy ze soboty na neděli“ – performativní komentovaná prohlídka potmě se zářícími díly, program bude ukončen promítáním filmu Gustava Machatého Ze soboty na neděli (1931).
1. 5. Kolektiv Good Night Readers aktivuje knihovny ve výstavě a doplní je o diskuze současných autorů na téma lásky, genderu a intimity, program zakončí projekce filmu Gustava Machatého Extase (1932).

K výstavě vzniká katalog, který bude pokřtěn v průběhu výstavy.

Výstava vzniká ve spolupráci s Národní galerií Praha.

Výstava je pro návštěvníky přístupná do 12. 5. 2024.

Únor – duben | denně, 9:00 – 16:00, květen | denně, 9:00 – 18:00.

Alšova jihočeská galerie, Zámecká jízdárna, Hluboká nad Vltavou 144, 373 41 Hluboká nad Vltavou.