Skupina The Beatles (v překladu Brouci) byla, je a bude světově známá skupina pocházející z Liverpoolu. Tvořili ji čtyři členové John Lennon, George Harrison, Ringo Starr a Paul McCartney, poslední dva zmínění stále vystupují jako sóloví muzikanti. Rock´n´rollová kapela, v podobě jakou je známá dnešní veřejnosti, vznikla roku 1962 příchodem bubeníka Ringa Starra. Na celoevropskou scénu se dostali albem Please Please Me, a to odstartovalo takzvanou beatlesmánii. Stačilo málo a skupina se zařadila mezi světově nejznámější a nejžádanější kapely za posledních 100 let. Díky její popularitě a zřejmě i tragickým okolnostem spojených se smrtí Johna Lennona se pořádá nespočet výstav s beatlesáckými fotkami, dokumenty, nahrávkami atd., k tomu se ale dostaneme později. Měla bych ještě zmínit, že The Beatles přestali být aktivní skupinou v roce 1970, kdy se oficiálně rozpadli. O deset let později byl John Lennon zastřelen, a tak osud jejich návratu na scénu byl navždy zpečetěn.

Vraťme se teď zpět k výstavám věnovaným The Beatles, protože ty rozhodně stojí za to. Zhruba před rokem byla jedna taková výstava uspořádaná v Českém muzeu hudby v Praze. Byla natolik navštěvovaná a žádaná, že musela být dokonce prodloužena. Stejná situace se opakovala i letos, kdy se výstava uskutečnila v Dietrichsteinském paláci v Brně.
Páni brouci nezklamali
Pokud jste nenavštívili ani pražskou ani brněnskou výstavu Beatles, mám tu pro vás alespoň krátký report. Po vstupu na výstavu na mě ihned padlo období 60. let, samý plakát neostrých ale za to zářivých barev, jak tomu dřív bývalo. Dále magnetofonové desky ve vitrínách, staré fotografie, kytary, klávesy, dokonce zde byla stylová žlutá ponorka (pozn. Yellow submarine je název jedné z jejich skladeb).

Hotovou pastvu pro oči doplňovala hudba Beatles, která sice není hudbou mého mládí, ale přesto na mě nepůsobila kýčovitě, ba naopak jsem se jí spíše nechala přenést o 40 let nazpět. Výstava musela pro lidi žijící v 60. letech zcela určitě znamenat spoustu hezkých vzpomínek, protože řekněme si narovinu, kde si dnes můžete sednout do šedivého křesla pod starý klimazon, nebo koukat na Lennona, Harrisona, McCartneyho a Ringa Starra v nadživotní velikosti. Pro mladé, a tedy zároveň pro mě to byl zážitek spíše zábavný. Unešená jsem byla hlavně ze starých radií s metrovou anténou, gramofonu a také oblečením, které bylo vystaveno po celých prostorách.

Všechny věkové kategorie však museli ocenit návštěvní knihu, kde se samozřejmě převážně vyskytoval symbol peace a anglicky nadepsané vzkazy. Celkově výstava přiblížila různým věkovým skupinám život mladých v Československu, dobovou technologii a věci, které tato kapela dokázala ovlivnit. Pokud byste si snad mysleli, že výstavu projdete do půl hodiny, byli byste bez šance, na jednom kroku vás totiž uchvátilo jedno a na druhém ono. Výstava byla prostě uchvacující, alespoň z mého pohledu.
Foto zdroj: www.beatlemanie.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|




Není proč se divit, že průvodkyní Expozice Karla Kryla v Kroměříži je právě žena, která organizovala první Karlův koncert v Kroměříži v květnu 1990. Ing. Jana Knapková je nejen sympatická, a navíc muzikální dáma, zná písničkářovu tvorbu, ale t...
Alšova jihočeská galerie letos poprvé v České republice představuje samostatnou výstavu významné sochařky Marie Bartuszové (1936–1996). Výstava s názvem Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru, kterou připravila kurátorka Gab...
Říká se, že pachatel se vrací na místo činu. Občas je těch pachatelů víc, třeba čtyři. A vracejí se na míst více. Třeba do Zlína a třeba do pravěku. Přesně tak tomu bylo v neděli 2. listopadu, kdy se ve zlínském Městs...
Hovorí starček z minuloročnej animovanej rozprávky Malý princ, ktorá je veľmi podarenou adaptáciou knihy s rozšíreným príbehom. O tejto knihe sa na strednej škole učilo stále jedno a to isté. Je to kniha, ktorá sa dá interpretovať detskými očami ako...