Vyšla kniha o Zdivočelé zemi
Banner

Vyšla kniha o Zdivočelé zemi

Tisk

zdivocela zeme pilatSeriál Zdivočelá země (1996-2012), jehož čtvrtou řadu nyní vysílá Česká televize, pokrývá celé poválečné období, některé jeho postavy v průběhu děje zestárnou bezmála o půl století. Vypráví o někdejším válečném pilotu Maděrovi (Martin Dejdar), který projde strastiplnou životní cestou - po brutálním věznění v 50. letech znovu a znovu naráží na úklady komunistické moci. Není ovšem sám, přimyká se k němu plejáda dalších postav, vybavených nejrůznějšími povahami i názorovou orientací. Nyní o Zdivočelé zemi vyšla kniha, kterou její autor Tomáš Pilát nazval jednoduše: Zdivočelá země - Pravda často bolí.

 

Pokud vás seriál zaujal, mohla by potěšit i kniha, která se mu obšírně věnuje. Pilát v ní popisuje složitou genezi této látky, jejíž první scenáristická podoba vznikala již v roce 1968, opírá se o vzpomínky hlavních tvůrců, scenáristy Jiřího Stránského a režiséra Hynka Bočana (o něm nedávno vyšla samostatná kniha rozhovorů Moje cesta zdivočelou zemí, na těchto stránkách rovněž recenzovaná).


Nalezneme zmínky zejména o Stránského zkušenostech s dvojím uvězněním, které poskytlo mnohou inspiraci pro psaní - a jako perličku dodávám, že jeho kriminalizace v 70. letech, kdy byl obžalován z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, prý poskytla námět pro podřadnou detektivku Pumpaři od Zlaté podkovy.

zdivocela zeme pilat

Pilát přibližuje často náročné okamžiky natáčení, rozmlouvá s oběma rozhodujícími autory seriálu, zjišťuje, jak se literární předobraz převracel do pohyblivých obrázků. Zpovídá jednotlivé herce, zajímá se o ztvárňované postavy, dotazuje se rovněž na jejich vlastní zkušenosti s komunistickou nadvládou. A jako přídavek si na krajích jednotlivých stránek můžeme počíst o dobových reáliích, o popravách politických vězňů i důležitých událostech v širokém rozmezí od skončení druhé světové války až po pád režimu v roce 1989.

Vášnivě, snad až agitačně sepsaná kniha prozrazuje, že chce stejně jako seriál připomínat zločiny zejména 50. let i dusivý příkrov normalizačních časů, ovšem současně připouští, že značnou část společnosti novodobá minulost nezajímá. Jenže to není nic překvapivého: Milan Kundera už před bezmála půlstoletím v Žertu prorocky napsal, že žádné viny nebudou odčiněny, protože budou zapomenuty… Pokud si ještě někdo vybaví z diváckého povědomí téměř vytěsněný snímek Bloudění (1965), už tam je akcentován konflikt, kdy dorůstající mládež zcela míjejí mravní dilemata rodičovské generace, která zpytuje svědomí, jak se chovala v předešlém desetiletí.

zdivocela zeme pilat

Není snad na závadu, že Tomáš Pilát Zdivočelou zemi v postatě adoruje, jen mi trochu chybí, že tu není otištěn řekněme "protipohled", který by tento seriál prozkoumal nejen z hlediska profesních hodnot a přinášeného vyznění, ale také v kontextu proměn, jakými prošla celá společnost, z hlediska její mentality, průzorem takříkajíc všedního dne. Zdivočelá země, jakkoli dozajista pravdivá v reflexi minulosti, doopravdy nahrává komunistickým výtkám, že dění zobrazuje jednostranně, v bipolárním rozvržení kladných a záporných figur. Jako kdyby existoval jen represivní režim na jedné straně a jeho utlačované či dokonce podlehnuvší oběti na straně druhé. Jenže většina společnosti, ona pověstná "šedá zóna", se s ním - zvláště pak v časech normalizace - vnitřně smířila, akceptovala jej jako svého druhu věčné uspořádání, v jehož rámci se musí nějak uhnízdit. Zdá se, že tuto eventualitu divácky vstřícněji rozvíjí jiný seriál, a sice Vyprávěj.

zdivocela zeme pilat

Zdivočelá země vyvolala kladné i odmítavé ohlasy, tvůrci dokonce dostávali anonymní písemné výhrůžky. Měla by mít stabilní sledovanost, kniha uvádí, že ji sleduje kolem milionu diváků. Scenárista Jiří Stránský to komentuje slovy: "Právě toho se komunisté bojí." Nejnovější výsledky však rýsují odlišný obraz - podle Digi-Zone.cz ze dne 2. 10. 2012 sledovalo Zdivočelou zemi necelých 15 % všech diváků, kteří se v ten okamžik dívali na televizi, tedy zhruba polovina výše uváděného počtu diváků. A o žádoucím účinku seriálu na diváctvo lze rovněž pochybovat, jak naznačují posilující se předvolební preference komunistů. Jednoznačně negativní obraz bývalého režimu nejspíš přestává oslovovat. Jenže to všechno by si vyžádalo hlubší sociologické prozkoumání…

zdivocela zeme pilat

Zdivočelá země - Pravda často bolí
Autor: Tomáš Pilát
Vydaly Česká televize a Albatros Media, 2012. 184 stran.
Hodnocení: 60 %

Zdroj foto: Česká televize


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Peter Katina: Hudba je moje životní potřeba, vášeň a nezbytnost

archiv Peter Katina

„Mám velmi rád improvizační projekty nebo díla pohybující se na hranici kompozice a improvizace. V takovém žánrově „tekutém“ prostředí se cítím jako ryba ve vodě,“ přiznává akordeonista Pete...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Cizinec ve vlaku

Cizinec1Představte si, že jedete do práce. Stejně jako včera. Stejně jako před měsícem. Stejně jako loni. Stále stejnou cestou. Už celých deset let. Se stejnými tvářemi kolem vás. Každodenní rutina, která se opakuje beze změny. Až jednoho dn...


Výtvarné umění

Otakar Nejedlý: Z Čech na Cejlon, do Indie a zase zpátky

otakar-nejedly 200Chystáte-li se v těchto dnech do Roudnice nad Labem, určitě nezapomeňte navštívit zdejší Galerii moderního umění. Probíhá tam výstava obrazů malíře Otakara Nejedlého. Expozice nazvaná „Z Čech na Cejlon, do In...

Divadlo

Olomoucká Evita uchvacuje barvitým příběhem, sílou hudby a inscenační krásou

muzial evita200Evita je dokonalá show, což potvrdila ve všech ohledech i její premiéra v pátek 23. ledna 2026 v Moravském divadle Olomouc. Evita je především vynikající podívanou, za což může i důmyslná scéna, která slouží nejen ději, ale i jako půda pro...

Film

Plzeňské Finále opět přichází

FP perexŠkarohlíd by mohl namítnout, že ocenění určených pro domácí audiovizuální tvorbu je nějak moc - vedle Českých lvů jsou to Trilobiti, dále ceny filmové kritiky a nyní též Zlatí ledňáčci udělovaní festivalem Finále ...