Vyšla kniha o Zdivočelé zemi
Banner

Vyšla kniha o Zdivočelé zemi

Tisk

zdivocela zeme pilatSeriál Zdivočelá země (1996-2012), jehož čtvrtou řadu nyní vysílá Česká televize, pokrývá celé poválečné období, některé jeho postavy v průběhu děje zestárnou bezmála o půl století. Vypráví o někdejším válečném pilotu Maděrovi (Martin Dejdar), který projde strastiplnou životní cestou - po brutálním věznění v 50. letech znovu a znovu naráží na úklady komunistické moci. Není ovšem sám, přimyká se k němu plejáda dalších postav, vybavených nejrůznějšími povahami i názorovou orientací. Nyní o Zdivočelé zemi vyšla kniha, kterou její autor Tomáš Pilát nazval jednoduše: Zdivočelá země - Pravda často bolí.

 

Pokud vás seriál zaujal, mohla by potěšit i kniha, která se mu obšírně věnuje. Pilát v ní popisuje složitou genezi této látky, jejíž první scenáristická podoba vznikala již v roce 1968, opírá se o vzpomínky hlavních tvůrců, scenáristy Jiřího Stránského a režiséra Hynka Bočana (o něm nedávno vyšla samostatná kniha rozhovorů Moje cesta zdivočelou zemí, na těchto stránkách rovněž recenzovaná).


Nalezneme zmínky zejména o Stránského zkušenostech s dvojím uvězněním, které poskytlo mnohou inspiraci pro psaní - a jako perličku dodávám, že jeho kriminalizace v 70. letech, kdy byl obžalován z rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, prý poskytla námět pro podřadnou detektivku Pumpaři od Zlaté podkovy.

zdivocela zeme pilat

Pilát přibližuje často náročné okamžiky natáčení, rozmlouvá s oběma rozhodujícími autory seriálu, zjišťuje, jak se literární předobraz převracel do pohyblivých obrázků. Zpovídá jednotlivé herce, zajímá se o ztvárňované postavy, dotazuje se rovněž na jejich vlastní zkušenosti s komunistickou nadvládou. A jako přídavek si na krajích jednotlivých stránek můžeme počíst o dobových reáliích, o popravách politických vězňů i důležitých událostech v širokém rozmezí od skončení druhé světové války až po pád režimu v roce 1989.

Vášnivě, snad až agitačně sepsaná kniha prozrazuje, že chce stejně jako seriál připomínat zločiny zejména 50. let i dusivý příkrov normalizačních časů, ovšem současně připouští, že značnou část společnosti novodobá minulost nezajímá. Jenže to není nic překvapivého: Milan Kundera už před bezmála půlstoletím v Žertu prorocky napsal, že žádné viny nebudou odčiněny, protože budou zapomenuty… Pokud si ještě někdo vybaví z diváckého povědomí téměř vytěsněný snímek Bloudění (1965), už tam je akcentován konflikt, kdy dorůstající mládež zcela míjejí mravní dilemata rodičovské generace, která zpytuje svědomí, jak se chovala v předešlém desetiletí.

zdivocela zeme pilat

Není snad na závadu, že Tomáš Pilát Zdivočelou zemi v postatě adoruje, jen mi trochu chybí, že tu není otištěn řekněme "protipohled", který by tento seriál prozkoumal nejen z hlediska profesních hodnot a přinášeného vyznění, ale také v kontextu proměn, jakými prošla celá společnost, z hlediska její mentality, průzorem takříkajíc všedního dne. Zdivočelá země, jakkoli dozajista pravdivá v reflexi minulosti, doopravdy nahrává komunistickým výtkám, že dění zobrazuje jednostranně, v bipolárním rozvržení kladných a záporných figur. Jako kdyby existoval jen represivní režim na jedné straně a jeho utlačované či dokonce podlehnuvší oběti na straně druhé. Jenže většina společnosti, ona pověstná "šedá zóna", se s ním - zvláště pak v časech normalizace - vnitřně smířila, akceptovala jej jako svého druhu věčné uspořádání, v jehož rámci se musí nějak uhnízdit. Zdá se, že tuto eventualitu divácky vstřícněji rozvíjí jiný seriál, a sice Vyprávěj.

zdivocela zeme pilat

Zdivočelá země vyvolala kladné i odmítavé ohlasy, tvůrci dokonce dostávali anonymní písemné výhrůžky. Měla by mít stabilní sledovanost, kniha uvádí, že ji sleduje kolem milionu diváků. Scenárista Jiří Stránský to komentuje slovy: "Právě toho se komunisté bojí." Nejnovější výsledky však rýsují odlišný obraz - podle Digi-Zone.cz ze dne 2. 10. 2012 sledovalo Zdivočelou zemi necelých 15 % všech diváků, kteří se v ten okamžik dívali na televizi, tedy zhruba polovina výše uváděného počtu diváků. A o žádoucím účinku seriálu na diváctvo lze rovněž pochybovat, jak naznačují posilující se předvolební preference komunistů. Jednoznačně negativní obraz bývalého režimu nejspíš přestává oslovovat. Jenže to všechno by si vyžádalo hlubší sociologické prozkoumání…

zdivocela zeme pilat

Zdivočelá země - Pravda často bolí
Autor: Tomáš Pilát
Vydaly Česká televize a Albatros Media, 2012. 184 stran.
Hodnocení: 60 %

Zdroj foto: Česká televize


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jiří Pazour: Improvizace mi umožňuje zažívat vše naráz

Jiri Pazour perexPochází z hudební rodiny a hudební improvizace ho doprovázela od dětství. Není tedy divu, že se z něj stal vynikající klavírista, skladatel, pedagog, ale především výjimečný klavírní improvizátor. Věnuje se klasické skladatelské tvor...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Světoběžný dokumentarista Joris Ivens

ivens 200Akademie múzických umění vydala již několik zasvěcených monografií věnovaných světově uznávaným filmařům, najmě dokumentaristům (nalezneme tu jména jako Jean-Luc Godard, Chris Marker, Karel Vachek, Jan Němec). Nyní přibyl svazek pojednávající o Joris...


Výtvarné umění

O prestižní Českou cenu za architekturu se bude ucházet 476 děl

cena200O nové prestižní ocenění se uchází úctyhodný počet téměř pět stovek přihlášených prací; z nich porota složená z renomovaných zahraničních architektů nejprve vybere přibližně padesát architektonických realizací, které budou představeny v polovině června.

Divadlo

Říkej mi to potichoučku aneb májová talk show o radostných i pohnutých časech českého swingu

rikej mi to potichoucku200Něžný i strhující večer se swingovou hudbou a autentickým hostem - Annou, roz. Pokornou, pamětnicí a nejstarší z dětí legendárního hitmakera, autora četných prvorepublikových hitů.

...

Film

John Cazale – mistr vedlejších rolí
ImageAl Pacino, Robert De Niro, Gene Hackman, Francis Ford Coppola a Meryl Streep. Všechny tyto výrazné osobnosti se proslavily v průběhu americké nové vlny, jmenované však spojuje také herec John Cazale. Tento zdánlivě nepříliš v...