Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Ve čtvrtek 12. října proběhla v Galerii města Přerova společná prezentace olomoucké malířky Evy Pešákové a sochaře Tomáše Arnošta. Výstava nese název Rozhovor a návštěvníci můžou vidět originálních obrazů a trubkových kompozicí. Obě výstavy jsou prodejní a potrvají do 19. listopadu.

„Velkoformátové akrylové malby výtvarnice Evy Pešákové nevystavujeme v Přerově prvně, například během covidu velmi vhodně zaplnily obří výlohy na náměstí TGM 16, kde jsme pořádali výstavy tzv. umění z chodníku,“ připomněla spolupráci s bývalou ředitelkou výtvarné Základní umělecké školy v Olomouci Evou Pešákovou kurátorka výstavy Lada Galová. Velké malby na stěnách se budou střídat s obrazy akrylů na plátně a ani těm nechybí prostorová velkorysost.

„Mluvíme stále o formátech bohatě nad půldruhého metru v šířce i výšce. Pro autorku je charakteristické barevné vnímání světa, které je projevem její nezdolné vitality, nebojácné životní energie, vnitřní dynamiky, posvěcené darem imaginace. Obrazy v sobě skrývají mikropříběhy, imprese, vizuální zážitky a prožitky, tentokrát mj. inspirované filmovou trilogií amerického režiséra Godfreye Reggia, z nichž nejznámější je film Powaqqatsi. V jazyce indiánského kmene Hopi se touto složeninou vyznačuje život na úkor jiných,“ odkrývá pozadí tématu filmu provázeného hudbou současného amerického skladatele Philipa Glasse Lada Galová. Jeden z obrazů Evy Pešákové je tak ostatně i pojmenován.

Spojení obrazů Evy Pešákové se sochařskou tvorbou mladého výtvarníka rovněž není v Přerově novinkou. Dynamika a síla ocelových propletenců doplňovala její obrazový velkoformát před dvěma lety v podobě děl olomouckého sochaře Jana Dostála. Letos to nově budou tzv. měděné tvarovky absolventa katedry sochařství Ostravské univerzity Tomáše Arnošta z Velké Bystřice.

Na jeho dlouhé cestě hledání vhodného materiálu došel přes dřevěné trubky, modelované trubkové plastiky odlévané do různých materiálů až k měděným tvarovkám. Ty mu podle jeho vlastních slov poskytují poměrně jednoduchou modelaci jeho představ a sochařských zásad. „V mých sochách, které budou na výstavě k vidění, lze pozorovat témata, která mne doprovázejí už od studií, ale i náměty pro mě nové,“ říká Tomáš Arnošt.

Přetrvávající téma jeho tvorby jsou vztahy dvou lidí, kdy není jasno, zda-li onen vztah je dobrý či nikoliv. Divák je na vážkách, jestli jeden druhému v soše chce spíše pomoct, nebo ho nenápadně zmanipulovat ve svůj prospěch. Jiné, a sice starší téma, bude na výstavě vztah člověka k industrii. „A opět půjde o kompozice vyvolávající nejistotu, zda-li člověk industrii oživuje, nebo jestli industrie člověka umrtvuje. Úplně novým námětem, který do svých soch Arnošt vtělil, je nápadně plížící se parazitismus,“ doplnila Galová. Ten pak bude v plastikách znázorněný materiálovou odlišností. „Již nechci podvědomě v recipientovi vyvolávat pocit nejistoty, ale zobrazit věci tak jak jsou. Jeden žije na úkor druhého pro vlastní potřebu,“ doplňuje tak velké téma olejomaleb Evy Pešákové i sochař Tomáš Arnošt.

Zdroj foto: Robert Rohál