Miro Šmajda zahájil svoji zbrusu novou tour a obklopil se novými spolupracovníky. Změna je to velká. Ostatně jak jsme si už u Šmajdy zvykli. My jsme se ho zeptali na pár podrobností a došlo i na soukromí.
K21: Miro, naposledy jsme se viděli v nahrávacím studiu. To už je tak dva roky. Co se událo nového?
Hodně moc (smích). Aktuálně nová deska MiroŠmajda.com, vlastně i jméno, které fanoušci znají a mají v paměti. Taky jsme odstartovali novou československou tour, při které navštívíme 16 měst. K tomuto všemu jsem dospěl v době, když jsem odjel do Ameriky natočit singl s producentem Alter Bridge Michaelem Baskettem, který mě zasvětil do tajů zvukařiny a producentství. Ujasnil jsem si, že věci kolem mé hudby si chci dělat sám. Kolikrát jsem měl i stavy, že jsem se vším chtěl seknout. Zkrátka pocit, že to co dělám, nevychází z mého srdce.
Vzpomínám si. Minule jsi mi říkal, že věci které jsi dělal po úspěchu v Superstar, tě nenaplňovaly.
Přesně tak. Hodně mě ovlivnil styl práce v USA v porovnání s pracovním rázem u nás. Začal jsem dělat projekt Max JasonMai, který jsem stopnul z několika důvodů. Abych byl upřímný tak došly finance a taky takhle náročný projekt se v Česku ani Slovensku nevyplatí a lidi to zkrátka neocení. Raději si se mnou zazpívají jednoduché písničky. Doslovně jsem zvažoval co dál. Proto jsem natočil slovenské album a vydal cestou Mirosmajda.com.

Fajn, řekni něco k novému albu MiroŠmajda.com.
Jsou tam rádiové recese, k tomu se velmi rád přiznám, stojím si za tím, je to prostě taková sranda. Jinak je to album plné tvrdé, epické, čistě melodické hudby a nejvíc si stojím za zvukem, který dle mého názoru nezní ani trochu česky nebo slovensky. Udělal jsem to taky hlavně pro své fanoušky, kteří byli smutní z toho, že jsem se dal na anglické skladby. Jak jsem už předeslal, není vůbec jednoduché dělat anglické věci. Bez peněz, velkého vydavatelství toho sám dost neuděláš. Člověk se prostě učí.
Dobrý příklad za všechny. Sám vidím na koncertě, když hraju nový singl, který jsem točil v Americe za peníze, za které bych tady mohl natočit tři alba a zpívá si jej se mnou jen pár lidí a pak zahraju skladbu, kterou jsem na Slovensku nahrál v uvozovkách za pár korun a zpívá si ji pět set lidí, řekl jsem si, že se na to můžu doslova vykašlat. Nemyslím to zle, ale bohužel je to tak.
Takže anglicky už ne?
Víš, dělat anglické skladby je mým cílem, ale musím postupně. Byl bych idiot, kdybych se na to vykašlal. Je to jedno s druhým.
Jaké pocity máš z Ázerbájdžánu?
Hm. Když jsem si uvědomil, že jedu reprezentovat svoji zemi a znova budu velmi upřímný, jel jsem tam se zlatýma očima. Úžasná zkušenost a ponaučení bylo odjet na Eurovisions rozpočtem 50tis. EUR nasbíraných pomalu z vlastních peněz a také sponzorských darů bez jakékoliv podpory Ministerstva kultury. Zažil jsem dokonce anti-kampaň slovenské televize, nechtěli hrát moji písničku, nikdo o tom nevěděl. Propagace veškerá žádná. S tímto bídným zázemím jsme jeli soupeřit proti krajinám, které, když si třeba vzpomenu na Srbsko, tak ti měly rozpočet pomalu 500tis. EUR, podporu vlády, televize.
V čem si myslíš, že to bude?
Je to celé o politice. Politická hra. Celá soutěž je vytvořená hlavně na podporu turizmu v pořadatelských zemích. Vezmi si třeba Ázerbájdžán. Oni si to rok předtím to vítězství koupili. Zainvestovali až 2mil.EUR.
Dobře, zanechme spekulací.
Jasně, ptal ses co mi to dalo. A tato zkušenost mi dala to, že bez peněz do světa nelez. Eurovision je zkrátka více o penězích než o hudbě a radosti.
Co holky?
(smích a dlouho přemýšlí) Čím déle tím více.
Takže jsi sám?
Víš co jsem. Já to tak říkám. Jednou jedu šňůru, tak proč si budu hledat nevěstu.
Takže na šňůru ženy nepatří?
Vidím to tak, že ta poslední, která vydrží nejdéle v šatně, bude má. (smích) Já sám bych se sebou nevydržel.
Proč ne?
Jsem workoholik. Není to se mnou jednoduché. Nemyslím si, že jsem špatný partner, ale těžko vysvětlit. Showbusiness je plný těžké dřiny.
V loňském roce jsi šokoval svým tělem a pekáči buchet. Kde je to teď?
Lidi co posilují a mají svaly ví, o co jde. Jsou to měsíce odříkání a tvrdé dřiny. Já jsem to už nestíhal. Hlavně jsem celý konec minulého roku točil tuto novou desku a na cvičení zkrátka nebyl čas. Až mě to zas chytne, třeba se do toho zase pustím.

| < Předchozí | Další > |
|---|





Když mi i ve světě respektovaná malířka Rosana de Montfort naznačila, na čem všem pracuje, na čem se podílí, a že to není jen výtvarná tvorba, usoudil jsem, jestli za touto neskutečně tvůrčí a aktivní umělkyní nestojí náhodou celý tým...
První zářijová sobota na brněnské přehradě patřila akci Chillibraní a především Chilližrout – druhému ročníku mistrovství České a Slovenské republiky v pojídání pálivého. Jací zde byli letos borci a jaká panovala atmosféra?
Nejnovější výstavu prací Jana Švankmajera Možnosti dialogu můžeme navštívit v pražském Domě U Kamenného zvonu od 26. října 2012 do 3. února 2013. Nemůžeme ji však vůbec považovat za ...
Divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede v sobotu 29. dubna v Divadle VILA Štvanice premiéru nově-barokní adaptace románu Dobrodružný Simplicius Simplicissimus Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena. Vydejte se po st...
Film Vybíjená (2015) je jakýmsi pokusem o realistickou komedii. Všechno je v ní znázorněné dost natvrdo, ale zároveň se nic z toho příliš neřeší.