O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme krásu i ošklivost. Tradiční plakát prodělal podle ní ve 21. století velkou změnu. Plakáty ale nadále mohou zdobit zdi bytů.
Dnešní plakát, v tom tradičním pojetí, nabývá podle jejích slov trošku jinou funkci - s jistým nadhledem důstojnější. „Pořádá se mnoho výstav,“ dodává. Plakátovací plochy už nejsou na každém nároží, plakát nahradil billboard. Zamýšlí-li se nad tím, který z plakátů se jí svým způsobem zapsal do paměti, budou to většinou ty, které má spojené s nějakým zážitkem.
Velkým boomem se podle Věry Beranové staly plakáty Alfonze Muchy, které svým způsobem byly znovuobjeveny v 60. letech 20. století. Pro tehdy mladou generaci znamenaly zároveň objevení secese. „V této souvislosti se mi poněkud zvláštní jeví spekulace o jejich prodeji a komerčním využití,“ říká.
„Není to již tak dávno, kdy sběratelé věnovali své sbírky státním institucím, viz Vincent Kramář sbírku kubistických obrazů, dnes naprosto nevyčíslitelné ceny. Dnes sběratelé své sbírky prodávají. Umění se bohužel stává stále více zbožím, často v nepravých rukách,“ dodává.
Svou významnou úlohu podle ní sehrávají filmové plakáty. „Setkáváme se s nimi dnes již řidčeji. Mnohá kina již nedisponují plakátovacími plochami a především je kin, promítacích místností, mnohem méně. Z historického hlediska má ráda například plakát k filmu Jan Roháč z Dubé."
Líbí se jí i plakát k Menclovým Ostře sledovaným vlakům nebo plakát k nedávno uváděnému výtvarně zajímavému filmu Alois Nebel. Své místo mají podle jejích slov i plakáty, které jsou pojímány až absolutně abstraktně, čistě graficky, jako například plakát k Beethovenově jediné opeře Fidelio.
„Dnešní úvahy o tom, že plakát zanikne, považuji za neopodstatnělé. Jeho smysl a poslání zůstávají stejné, jen se proměňuje jeho forma, jeho využití. Již nekraluje nárožím a křižovatkám, dnes nachází své uplatnění například v elektronické podobě, svým způsobem funguje na přebalech elektronických nosičů,“ říká Věra Beranová.
„Nesmíme však také zapomenout, že plakát se stává předmětem sbírek. Tak jako neskončil rozhlas objevem televize, tak jako neskončila malba či kresba objevem fotografie, tak svým způsobem si najde své uplatnění i plakát,“ uzavírá.
Foto: archiv Věry Beranové
| < Předchozí | Další > |
|---|
Album plné slavných melodií od šansonu po muzikál, to je nová nahrávka světově proslulého operního pěvce Štefana Margity. Dostala název Melancholie a jde, jak sám pěvec říká, o jeho první album se skladbami na pomezí žánrů. „Když jsem v prodejně Metropoli...
Zatímco výstava Tres Olomucensis, která přinesla díla tří olomouckých výtvarníků, koncem června v Domě kultury v Kroměříži končí, další výstava bude od 2. července patřit prezentaci prostějovské fotografky Jany Zaorálkové. Její výstava naz...
Výstava je umístěna v prostorách Atelieru Josefa Sudka, Újezd 30, Praha 1, ve dvou místnostech s omezenou kapacitou. Nalezneme zde několik fotografií, tvořených v černobílém stylu, z navštívených měst celé plan...
Nedílnou součástí Mikulášovy družiny jsou čerti. Proto není divu, že pár dní před tím, než řinčení pekelných řetězů rozezvučí ulice, uvedlo Městské divadlo Zlín pohádku z pera Jana Drdy Hrátky s čertem
Do našich kin přichází americký film, „Hobit: Neočekávaná cesta“. Je prvním dílem trilogie režiséra Petera Jacksona, natočené podle fantasy románu britského spisovatel...