O 20. století kdosi moudrý prohlásil, že je stoletím vizuálním, kde hlavní úlohu v chápání i v hodnocení světa sehrává naše oko. Estetička Věra Beranová dodává, že oko je tím nejdůležitějším kanálem, kterým k nám proudí informace, kterým vnímáme krásu i ošklivost. Tradiční plakát prodělal podle ní ve 21. století velkou změnu. Plakáty ale nadále mohou zdobit zdi bytů.
Dnešní plakát, v tom tradičním pojetí, nabývá podle jejích slov trošku jinou funkci - s jistým nadhledem důstojnější. „Pořádá se mnoho výstav,“ dodává. Plakátovací plochy už nejsou na každém nároží, plakát nahradil billboard. Zamýšlí-li se nad tím, který z plakátů se jí svým způsobem zapsal do paměti, budou to většinou ty, které má spojené s nějakým zážitkem.
Velkým boomem se podle Věry Beranové staly plakáty Alfonze Muchy, které svým způsobem byly znovuobjeveny v 60. letech 20. století. Pro tehdy mladou generaci znamenaly zároveň objevení secese. „V této souvislosti se mi poněkud zvláštní jeví spekulace o jejich prodeji a komerčním využití,“ říká.

„Není to již tak dávno, kdy sběratelé věnovali své sbírky státním institucím, viz Vincent Kramář sbírku kubistických obrazů, dnes naprosto nevyčíslitelné ceny. Dnes sběratelé své sbírky prodávají. Umění se bohužel stává stále více zbožím, často v nepravých rukách,“ dodává.
Svou významnou úlohu podle ní sehrávají filmové plakáty. „Setkáváme se s nimi dnes již řidčeji. Mnohá kina již nedisponují plakátovacími plochami a především je kin, promítacích místností, mnohem méně. Z historického hlediska má ráda například plakát k filmu Jan Roháč z Dubé."

Líbí se jí i plakát k Menclovým Ostře sledovaným vlakům nebo plakát k nedávno uváděnému výtvarně zajímavému filmu Alois Nebel. Své místo mají podle jejích slov i plakáty, které jsou pojímány až absolutně abstraktně, čistě graficky, jako například plakát k Beethovenově jediné opeře Fidelio.

„Dnešní úvahy o tom, že plakát zanikne, považuji za neopodstatnělé. Jeho smysl a poslání zůstávají stejné, jen se proměňuje jeho forma, jeho využití. Již nekraluje nárožím a křižovatkám, dnes nachází své uplatnění například v elektronické podobě, svým způsobem funguje na přebalech elektronických nosičů,“ říká Věra Beranová.

„Nesmíme však také zapomenout, že plakát se stává předmětem sbírek. Tak jako neskončil rozhlas objevem televize, tak jako neskončila malba či kresba objevem fotografie, tak svým způsobem si najde své uplatnění i plakát,“ uzavírá.

Foto: archiv Věry Beranové
| < Předchozí | Další > |
|---|




Nedávno se na pultech knihkupectví objevila její kniha Chameleonka. Tereza Kazan sepsala čtivé příběhy, které většinou jako modelka prožila na cestách světem. Některé jsou zábavné, ...
První výstava roku 2014 v uherskohradišťské Redutě představí tvorbu mladého a úspěšného autora, Martina Salajky (1981). Martin je rodákem z Uherského Hradiště, žije a tvoří v Praze a poprvé se svou autorskou výstavou představí i ve svém...
Nejen koncerty, divadelní přestavení či plesy, ale do tradičního programu Domu kultury v Kroměříži patří i zajímavé výstavy. Pro letošní rok je připraveno celkem 13 výstav a prezentací, kdy se představí malíři a fotografové – známí a renomova...
Alexandr Litviněnko (Petr Lněnička), bývalý agent KGB a FSB, emigroval v roce 2000 do Velké Británie poté, co se stal v Rusku nežádoucím kvůli zveřejnění nezákonných praktik tamějších tajných služeb. S manželkou Marin...
„Na žádnej ťukes nemáte, jste dřeváci, a proto taky hrajete vokres.“ Tahle věta stačí, aby si divák udělal dojem nejen o celém filmu (i seriálu), ale také o hlavním hrdinovi Pepikovi Hnátkovi a jeho fotbalovém m...