Kultura21.cz

Dnes je to 28 let, co odešel ve věku nedožitých padesáti let básník s kytarou a kroměřížský rodák Karel Kryl. Hudebník, skladatel, textař a grafik zemřel náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově. Pochován je na Břevnovském hřbitově v Praze...

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži jako druhý ze tří dětí do rodiny knihtiskařů. Rodina vlastnila tiskárnu Kryl & Scotti v Novém Jičíně, nicméně po záboru Sudet v roce 1938 se přestěhovala do Kroměříže, kde Krylův dědeček tiskárnu obnovil. V roce 1950 byla tiskárna zničena komunisty.

Mladý Karel si přál být nejdříve hrnčířem, jako jeho pradědeček, později se ale rozhodl zaměřit se na hudbu a poezii. Jeho písně se od roku 1966 hrály v rozhlase a první desku vydal půl roku po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Titulní píseň tohoto alba Bratříčku, zavírej vrátka byla později zakázána a stala se symbolem své doby.

V září 1969 Karel Kryl po účasti na festivalu v německém Waldecku v Německu zůstal a jeho další desky až do roku 1989 vycházely jen v exilu. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, psal básně, písně, reportáže a knihy. V letech 1969 - 1989 byl jedním z představitelů československého protikomunistického protestsongu.

Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989 na pohřeb své matky. Nadšení ze sametové revoluce Krylovi vydrželo jen velmi krátce a začal kritizovat polistopadový společenský vývoj. Zemřel velmi náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově, ve věku nedožitých padesáti let. Pochován je na Břevnovském hřbitově v Praze.

Osobnost Karla Kryla, významného kroměřížského rodáka, se stala inspirací pro originální "zážitkovou" expozici, která připomíná rozmanité dílo básníka s kytarou – a stejně taková je i jeho expozice v Kroměříži. V žádném případě v ní nenajdete vitríny s muzejními artefakty ani Krylovy osobní předměty či jiné relikvie. Naopak expozice vás přímo vtáhne do Krylových myšlenek, jejím hlavním smyslem je vyvolat v návštěvnících pocity, prožitky a emoce.

Smyslem působivé expozice, kterou vytvořil divadelní scénograf Jan Konečný a která byla otevřena v září 2014, bylo představit Karla Kryla nikoliv jako umělecko-politický fenomén, ale jako významnou komplexní osobnost naší kultury. Koncept je založen na scénické podpoře emocionálního působení Krylova díla bez důrazu na časovou osu a faktografii jeho života. Expozice tedy není podle tvůrců expozice „knihou“ v níž je nutné listovat, ale sjednocující metaforickou scénou jeho děl.

Od listopadu 2018 je také v expozici k vidění malá výstava s nosiči Karla Kryla a Marty Kubišové, které laskavě zapůjčila společnost Supraphon.

Foto: archiv a Otto Dlabola