Kultura21.cz

Kam mě vedeš moje paní. Takový název nesl poetický večer uspořádaný na počest odstupující ředitelky Knihovny Václava Havla Marty Smolíkové. Jak a kam knihovnu vedla?

Živá diskuse o ÚSTR, debaty o taxikářích v Praze i protestech indiánů v Kanadě. Literární večery, akce věnované divadelním hrám Václava Havla i třeba ruské kultuře. Vedení knihovny nesoucí jméno posledního československého a prvního českého prezidenta předává Marta Smolíková svému nástupci Michaeli Žantovskému v rozjetých kolejích. Lidé tam bouřlivě diskutovali, debaty neopanoval „jeden nezpochybnitelný“ názor, prostor dostal každý.

„Dlouho jsem pracovala pro ideu otevřené společnosti, což předpokládá, že se vědomě dává prostor i lidem s menšinovými názory. Nebyla to souhra náhod. A pak jsem hodně dbala na to, aby se Knihovna prezentovala konkrétními a transparentními aktivitami, které jsou otevřeny všem, kdo mají zájem. Žádné uzavřené skupiny,“ říká Marta Smolíková. Proto se také většina aktivit dokumentovala a na webu je přístupná široké veřejnosti.

Lidé umějí diskutovat

„Václav Havel říkal, že nechce muzeum, ale živoucí instituci, kde se setkávají lidé. Bylo mu blízké poskytovat prostor i menšinám a jednotlivcům. Debaty se týkaly témat, která by ho zajímala jako dramatika i politika,“ pokračuje Smolíková. Není podle ní zajímavé, když si v diskusích všichni přitakávají, blízké jí není ani to, když je instituce ideologická, názorově zasahuje a názory lidí chce formovat. Proto to nedělala. „Je to věc pohledu, mně přišlo lepší nechat prostor ostatním.“

„Lidé v naší zemi názory moc nemění, a ani společnost se na změny názorů nedívá dobře, snažila jsem se ale vytvořit prostor pro to pochopit názor jiného. Není třeba ho přijmout, je ale důležité ho pochopit,“ dodává. Je ráda, že lidé už umějí diskutovat. „V 90. letech to ještě neuměli, minulý režim diskusi neučil.“ Podařilo se jí něco, co při různých diskusních fórech nebývá běžné - nepřicházeli jen jedni a titíž lidé, jaksi ze setrvačnosti. Podle témat přicházeli lidé různých generací, sociálních skupin, politických názorů…

Z vedení knihovny podle svých slov odešla dobrovolně. „Byla jsem tam přes tři roky, což je hrance, kdy člověk může udělat kus práce, která je vidět. Zároveň se mi nezdálo, že by to bylo dlouhodobě udržitelné, v  knihovně se ředitelé střídali poměrně často. Odešla jsem s tím, že je čas na střídání a je zapotřebí nový vzduch,“ říká. Další spolupráci se nebrání. 

Hrneček pro dalajlámu

Knihovna Václava Havla, v době, kdy ji vedla Smolíková, pořádala i jiné akce než besedy. Spolupracovala například  na akci Češi blahopřejí dalajlámovi. Delegace, v níž byli Martin Bursík, Kateřina Jacques-Bursíková a další, vezla do indické Dharamsaly blahopřání dalajlámovi k 80. narozeninám. Přivezla mu i dárek od výtvarníka Bořka Šípka - hrneček s fotografií dvou přátel: Havla a dalajlámy. „Gratulace dalajlámovi byla iniciativou celé řady jednotlivců i organizací. V době, kdy se začala proměňovat česká zahraniční politika, kdy nastaly výraznější kontakty s Čínou, jsme začali upozorňovat na to, že nás to odkloňuje od původní politiky, kterou reprezentoval Václav Havel,“ říká Smolíková. S tím, že Bořek Šípek byl Havlův přítel, hrneček vyrobil již před časem, pochází z menší série, která se i prodávala.

Spolupráci si pochvaluje i Kateřina Jacques-Bursíková: „Spolupráce s Knihovnou Václava Havla byla výborná a podstatná, protože jestli někdo vzbuzuje úctu Tibeťanů a Jeho Svatosti dalajlámy osobně, je to Václav Havel. Navíc nám ředitelka Marta Smolíková pomohla s rozesíláním informací do médií, což by pro nás přímo z Dharamsaly bylo složité. Média tomuto tématu bohužel věnovala malou pozornost. Je to škoda, protože země potřebuje jasnou identitu a směřování. Václav Havel nám obojí odkázal a mohli jsme se toho držet a být svým způsobem hrdi na to, že  jsme pro svět něčím pozitivním zajímaví,“ říká.  

Činnost Smolíkové v čele instituce kladně hodnotí lidé různých názorů. Kupříkladu publicista Milan Rokytka říká: „Marta Smolíková nasadila novému řediteli Knihovny Václava Havla Žantovskému laťku hodně vysoko - knihovna pořádala například zajímavé konference o budoucnosti EU, kam se jí dařilo získávat skvělé domácí i zahraniční hosty formátu Jacques Rupnika. Ten například překvapil svým tvrzením, že trh je destruktivní,“ říká.

Foto: archiv