Kultura21.cz

V chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře se ve dnech 7. až 9. září 2012 uskuteční 1.ročník Kutnohorského varhanního festivalu, jehož dramaturgem je varhaník Michal Hanuš. V následujícím rozhovoru hovoří nejen o povolání varhaníka, ale i o překvapeních, která jsou nachystána pro návštěvníky festivalu.

Pane Hanuši, jaká byla Vaše cesta k povolání varhaníka v kostele sv. Jakuba Staršího v Kutné Hoře?

Na konci svých studií na pražské AMU jsem se dozvěděl o volném místě varhaníka v Kutné Hoře. Ale toto povolání dělám už od svých 14 let, když jsem začal hrát ve Vrchlabí a především v Lánově, odkud pocházím. Shodou okolností také v kostele sv. Jakuba.

Kdy jste se poprvé zamiloval do zvuků varhan a čím Vás tento nástroj okouzlil?

U nás na vesnici jsem také poprvé hrál na varhany. Máme tam výborný nástroj, z první poloviny 19. století, jeho zvuk mne okouzluje pořád, když se tam vrátím. Vůbec prvním podnětem byla nahrávka od Aleše Bárty s tvorbou Johanna Sebastiana Bacha, to byl ten moment, kdy mne varhany uchvátily. Vždycky mu to zapomenu říct…

Jaké povinnosti a aktivity máte jako varhaník na starost?

Je to jednak hraní při mších. Dále děláme noční prohlídky chrámu sv. Barbory a kostela sv. Jakuba. Varhaník by měl také znát nástroje, které má na starosti, a starat se o jejich údržbu, což je činnost, která mne velmi baví. Zajímám se také o stavbu varhan, nějaké znalosti jsem získal spoluprací s bavorskou firmou Orgelbau Wech.

Mohl byste ve stručnosti představit Vaše „domácí“ varhany u sv. Jakuba? Čím jsou výjimečné?

Jde o nástroj postavený po II. světové válce firmou Josef Melzer z Kutné Hory. V 90. letech ho přestavěla firma Organa, také z Kutné Hory. Na prvním místě bych řekl, že jde skutečně o velké varhany, v královéhradecké diecézi patří k největším nástrojům. Jejich zvláštností je, že mají tzv. echomanuál – za oltářem jsou menší varhany ovládané z hlavního kůru, takže posluchač má možnost slyšet varhany zepředu od oltáře a zezadu s kůru a to vytváří ozvěny – echa.
Ale nejvíce stojí za zmínku malé varhany - nástroj z 18. století v kostele sv. Jakuba. Podle mne jde o nejlepší nástroj v Kutné Hoře, především po zvukové stránce a také je pozoruhodný tím, že se bez podstatných zásahů zachoval až do dnešní doby.

Michal Hanuš

Vyhledáváte při svých cestách, ať už po vlastech českých či v zahraničí, možnost zahrát si na Vám neznámých varhanách?

To patří k práci varhaníka, jet hrát na neznámý nástroj, těšit se a trochu také obávat… Ale patří to k našemu povolání a je v tom i trocha dobrodružství. Často objevíme skutečně krásné varhany, na které dlouho vzpomínáme, nebo naopak horší a pak jsme rádi, že se nám nakonec přece jenom podařilo z nich něco dostat.

Dáváte přednost hraní na varhanách poháněných elektromotorem nebo kalkanty? Jaké klady a zápory mají oba způsoby?

Dnes mají skoro všechny varhany ventilátor poháněný motorem. Ale najdeme u starých varhan ještě funkční staré měchy a lze tedy vhánět vzduch do varhan pomocí kalkata – člověka obsluhujícího měchy. Takové varhany potom zní dobře, je to i zajímavá kuriozita na koncertech. Jednou jsem takto hrál v kostele sv. Jakuba na staré barokní varhany.

Jak se v zimních měsících nahoře na kůru bráníte proti mrznoucím prstům?

V kostelích už máme topení na ruce, vydržet se to dá, pokud nejsou mrazy jako letos. Horší je to tam, kde topení není, varhaník pak půl dne rozmrzá. Ale často si říkám, jak to dělali lidé v dobách, když žádné topení nebylo.

Jací skladatelé patří k Vašim oblíbeným? Hrajete rád i skladby současných autorů?

Mám rád jednak skladatele varhanní hudby, ale také ty, kteří se skládáním hudby pro varhany příliš nezabývali, ty rád poslouchám, protože mne mohou velmi inspirovat (Mahler, Suk, Martinů, Janáček apod.) Do první skupiny patří samozřejmě J.S.Bach, F. Mendelssohn-Bartholdy, Louis Vierne, z českých skladatelů je to například vynikající skladatel Miloslav Kabeláč.

Začátkem září se v chrámu sv. Barbory uskuteční první ročník Kutnohorského varhanního festivalu, jehož jste dramaturgem. Na co se mohou návštěvníci festivalu těšit? Jaká hudební překvapení jste pro ně připravili?

Jedná se o cyklus tří varhanních koncertů, každý den od pátku 7. do neděle 9. září. Mám velkou radost, že na první koncert přijede vynikající německý varhaník Ulrich Walther, vítěz mnoha soutěží a profesor varhanní hry v Grazu. Kromě německé barokní hudby bude hrát Variace pro klavír F. M. Bartholdyho v transkripci pro varhany nebo Suitu Maurice Duruflèho.

Dalším interpretem je varhaník Pavel Kohout, na jeho koncertě uslyšíme například koncert A. Vivaldiho v přepisu J.S.Bacha, francouzská hudba 20. století bude zastoupena skladbami J.Alaina. Koncert zakončí slavná Toccata francouzského romantika Ch. M. Widora.

Na posledním koncertu vystoupí pražský varhaník Přemysl Kšica. Zahraje Preludium a fugu Es-dur a především velké dílo F. Liszta Ad nos ad salutarem undam, velkou symfonickou fantazii pro varhany.
 
Budeme se tedy těšit na varhanní hudbu z barokní éry až po současnost a nebude chybět ani hudba, kterou ještě zatím nikdo neslyšel a po koncertě už nikdy neuslyší, protože na prvním a posledním koncertě bude prostor pro varhanní improvizaci.

Pavel Kohout

Děkuji Vám za rozhovor a Kutnohorskému varhannímu festivalu přeji mnoho spokojených návštěvníků

Zdroj foto: archiv Michala Hanuše