Kultura21.cz

„Na psaní mě nejvíc baví, možnost stát se kýmkoli chci a pokaždé, když se k sobě hrdinové přiblíží, prožívat motýlky v břiše,“ přiznává Marie Hamáková členka projektového týmu Psaní knih s Verčou – odstartujte svoji knihu. V rámci charitativního projektu Kde autoři pomáhají se podílí na správě sociálních sítí a je spoluautorkou dvou sborníků. V letošním sborníku nazvaném Cena odvahy napsala novelu Za hranicí lásky. V roce 2024 vydala svoji první knihu Dvě tváře lásky, která bude mít také pokračování. A v současné době pracuje na knížce s pracovním názvem Tomu bys nevěřil. Působí také jako recenzentka a píše blog.

Odjakživa jste si ráda vymýšlela příběhy. Pamatujete si o čem byly a zapisovala jste si je? Co vás ještě bavilo a čím jste chtěla být?

Ano, dokonce je mám dodnes schované. Jako první si pamatuji fanfikci na Harryho Pottera, který mi naprosto učaroval. Dále jsem psala pohádky s příšerkami, ke kterým jsem kreslila tematické obrázky. Moc ráda jsem chodila do knihovny. Jakmile jsem přečetla všechno zajímavého z dětského oddělení, přešla jsem do sekce pro dospívající dívky. Milovala jsem i sport, hlavně moderní gymnastiku a balet. Odmalička jsem chtěla být novinářkou.

Dočetla jsem se, že pracujete jako učitelka a také jako mechanička RC autíček. Co vás baví na práci paní učitelky a jak jste se dostala k RC autíčkům?

Pečuji o dvě děti, které vzdělávám doma, proto se často cítím být v roli učitelky. Vyučovat je mě moc baví. Předávat jim nové vědomosti beru jako poslání. Domácí výuka nám umožňuje k učivu přistupovat individuálně. RC autíčka jsou manželovým koníčkem od jeho dětství. Moc mě baví modely servisovat a starat se o ně. Na závodech je to jeden velký adrenalin. V loňském roce jsme s nimi ovšem museli skončit, ale prostředí RC autíček jsem obsáhla ve své druhé knize.

Jak se z vás stala členka projektového týmu Psaní knih s Verčou – odstartujte svoji knihu, v němž působíte od roku 2022?

Před třemi lety jsem dostala doporučení na skupinu Odstartujte svoji knihu spisovatelky Veroniky Matysové. V té době jsem se odhodlala splnit si svůj sen a udělat pro to maximum. Veronika tenkrát nabízela zkušební kurzy zdarma a já se jich účastnila. Později i těch placených. Líbilo se jí, jak dokážu lidi kolem sebe podporovat a motivovat a nabídla mi, zda bych se chtěla stát součástí jejího týmu. Nadšeně jsem na nabídku kývla a od té doby jí s kurzy psaní knih pomáhám.

Co vás přivedlo do charitativního projektu Kde autoři pomáhají, v jehož rámci jste jednou z autorek knížky Zasněžené příběhy?

Projekt Kde autoři pomáhají vznikl na podporu začínajících spisovatelů a také k získání finančních prostředků pro potřebné. Do projektu jsem se dostala na základě výhry v soutěži a získala tak možnost vydat s autorkami Šárkou Hiekovou, Janou Jelínkovou a dalšími účastníky novelu s vánoční tématikou. V rámci tohoto projektu se podílím na správě sociálních sítí, což je skvělá příležitost, jak propojit moji vášeň pro psaní s propagací knihy. V letošním roce jsme vybrali další finanční prostředky pro Nadaci policistů a hasičů – vzájemná pomoc v tísni, díky sborníku Cena odvahy. Tam si můžete přečíst moji novelu Za hranicí lásky.

V roce 2024 jste vydala svoji první knihu, román o síle mateřské lásky a všepohlcující vášni Dvě tváře lásky. Jak se vám knížka psala? Už víte, o čem bude váš další literární příběh?

Psaní této knížky jsem si užila. Nejde říct, která z postav se mi psala nejlépe, ale jednoznačně můžu říct, že postava tchyně Jany byla tak neobyčejná, že mi nedala spát. Místy mě z ní až mrazilo, jelikož je knížka psaná v ich formě a já s ní měla šanci prožívat vše, co se jí odehrávalo v hlavě. Napsala jsem ještě druhý díl tohoto románu, který jsem zaslala k posouzení do nakladatelství a moc se těším na budoucí reakce čtenářů. Nyní pracuji na knížce s pracovním názvem Tomu bys nevěřil. Hlavní hrdinka Kamila je s kamarádkou na horách, aby si odpočinula od péče o starou babičku. Jednoho večera dostanou s kamarádkou pozvání na rozlučku se svobodou v nedalekém hotelu. Netuší však, že tam mají ženy zakázaný přístup. Na této akci se zamiluje do krásného muže s dlouhými vlasy, který vypadá jako kovboj. Vše by bylo v pořádku, kdyby se nejednalo o ženicha.

Působíte také jako recenzentka a píšete blog. Co vás baví na psaní?

Ano, recenzování knih je po psaní a čtení mojí další vášní. Věnuji se mu na instagramovém účtu @maryshine_svetknizek. Na psaní mě nejvíc baví, možnost stát se kýmkoli chci a pokaždé, když se k sobě hrdinové přiblíží, prožívat motýlky v břiše. Miluji, jakmile mi příběh, který píšu, běží před očima jako film.

O sobě říkáte, že jste celoživotní vášnivá čtenářka. Máte oblíbený žánr nebo autora?

Přišla jsem postupně na chuť všem žánrům. Nejvíc ale tíhnu k romantice. Co se týče oblíbeného autora, je jich více. Když se ale vrátím k počátku mé lásky k literatuře, tak mi učarovali William Shakespeare a Karel Čapek.

Zrovna nedávno jsem dětem vytáhla své psané pohádky z dětství, které jsem zmiňovala, a líbily se jim. Zatím tyto ambice nemám, držím se jednoho žánru, ale jak se říká, nikdy neříkej nikdy. Možná i já jednou napíšu knížku pro děti, i kdyby jen pro ty své.

Jak ráda trávíte volný čas? Dočetla jsem se, že máte ráda zvířata, ráda chodíte na výlety do přírody a ráda si pochutnáte na šálku dobré kávy.

Volného času mám velice málo, ale když si ho udělám, tak si úplně nejraději zalezu s knížkou do horké vany plné pěny a při ruce mám šálek kávy. To je pro mě největší relax. Ráda podnikám výlety s rodinou, ať už do přírody, nebo za dobrodružstvím na hrady a zámky. Moc ráda se dívám na filmy a seriály. Málokdo o mně ví, že miluji jízdu autem a sem tam někde zastavím a prohlížím si krajinu.

Foto: archiv Marie Hamákové