Anna Julie Slováčková: Chtěla bych, aby lidé měli rádi sami sebe

Anna Julie Slováčková: Chtěla bych, aby lidé měli rádi sami sebe

a s200Mladou herečku a zpěvačku Annu Julii Slováčkovou můžete již několik měsíců vídat na prknech Divadla Kalich jako Rózi v kultovním muzikálu Krysař. Jak se s novou rolí sžila a jaké plány má v novém roce 2018 se dočtete v následujícím rozhovoru.

 

 

V Divadle Kalich v této sezóně účinkuješ prvním rokem. Jak ses v něm zabydlela?

Musím říct, že snad dobře a nikdo z kolegů si na mě nestěžuje. (smích) Mně se do Divadla Kalich chodí rádo. Celkově mě to divadlo baví, mám to tam ráda a Krysaře miluji. A když někde navíc se všemi dobře vycházíte, tak proč by se tam člověk netěšil.

Měla jsi možnosti vidět některé z předchozích nastudování, nebo jde o Tvé první setkání s Krysařem?

Přiznávám, že Krysaře jsem znala jen z videa. Když se hrál vůbec poprvé, byla jsem ještě malá, takže jsem ho ani vidět nemohla. To bych se asi docela bála. Když se pak chystal Krysař před několika lety znovu, šlo to upřímně úplně mimo mě. Poprvé jsem ho tedy viděla přibližně v patnácti letech na videu. Písničky z muzikálu jsem každopádně znala už dlouho před tím, než jsme začali zkoušet, a hned jsem se do nich naprosto zamilovala.

a s2

V muzikálech nejsi úplně nováčkem, přesto jsi dosud většinou hrála spíš v muzikálech pro děti. Jaké to bylo najednou skočit do tak vážného muzikálu, jako je právě Krysař?

Bylo to opravdu „hustý“, ale vzhledem k tomu, že i v těch pohádkových muzikálech se občas našly nějaké ty dramatické polohy, tak mě to tak jako hezky připravilo a jsem ráda, že moje první dramatická role je zrovna Rózi v Krysaři. Bylo to náročné, ale myslím, že jsme to zvládli dobře.

Když už jsme u těch muzikálů, máš nějaký nejoblíbenější muzikál? A chtěla by sis v něm zahrát?

Mám spoustu oblíbených muzikálů. Hodně ráda mám třeba Vlasy, které se zrovna chystají právě v Divadle Kalich. To je pro mě takový muzikálový fenomén, který se zároveň vlastně vymyká veškerým ostatním muzikálům. Z českých muzikálů miluji Draculu, potom třeba Spring Awakening (Probouzení jara) a Jesus Christ Superstar. Prostě takové ty klasiky. A jestli bych si v některém chtěla zahrát? Určitě, nejlépe ve všem. (smích)

V posledních měsících jsi pracovně dost vytížená – zpíváš, hraješ, a to v televizi i v divadle. Před časem jsi se však také věnovala vlastnímu kanálu na Youtube. Lákalo by Tě se točení videí věnovat nějak více?

Já bych ráda studovala režii na FAMU nebo i na DAMU, takže se tomu určitě nějak chci věnovat i nadále. To natáčení videí na Youtube mě ale trochu omrzelo, hlavně kvůli tomu, jaký se z toho v posledních letech stal fenomén. My jsme videa točily ještě dříve, než byl ten tzv. „youtubering“ tak známá činnost a nebyl to takový šílený mainstream. To, co se kolem toho děje v současné době, mi připadá fakt „ulítlý“. Takže teď jsme to zatím odložily a hledáme nějaké pořádné téma, o kterém bychom chtěly točit.

a s1

Takže ten současný trend „youtuberů“ příliš neuznáváš?

Ne, neuznávám. Ti lidé – „youtubeři“ - mi sami o sobě určitě nevadí, nemají důvod mi vadit a některá jejich videa i sleduji, když jsou pro mě inspirativní. Rozhodně to ale není tak, že bych to nějak zvlášť vyhledávala a chtěla to veřejně podporovat.

Jaký typ videí by Tě tedy nejvíce bavilo točit?

My jsme točily parodie, což mě bavilo opravdu hodně a zkusila jsem si na tom právě i tu režii. Pak jsme do toho různě tančily, něco jsme také samy přezpívávaly, a to jsou další věci, které mám ráda. Ale hlavně jsme díky tomu poznali spoustu nových lidí, což bylo super.

Máš teď spoustu fanoušků a řada z nich Tě třeba považuje i za vzor. Snažíš se je nějak inspirovat?

Chtěla bych je inspirovat k tomu, aby byli dobře vychovaní, i když tedy nevím, jestli jsem v tomhle vzhledem k mému slovníku úplně ten nejlepší vzor. (smích) Ale rozhodně bych chtěla lidi obecně inspirovat k tomu, aby měli svůj vlastní názor, aby si za svým názorem stáli, aby se chovali slušně k ostatním a hlavně aby měli rádi sami sebe, protože to si myslím, že je hlavní problém mnoha Čechů. To, že lidé nemají rádi sami sebe, a jsou tak strašně zakomplexovaní, že jsou pak negativní vůči druhým. To bych chtěla, aby se změnilo. Aby si lidé více pomáhali, a tak.

Před nedávnem jsme vstoupili do nového roku 2018. Patříš mezi lidi, kteří si dávají předsevzetí?

Patřím, ale nikdy je nedodržuji, takže ta odpověď spíš zní: „Patřím k těm lidem, co si dávají předsevzetí, ale nedodrží je ani druhý den.“ (smích) Já si každý rok dávám předsevzetí, že musím zhubnout, ale zatím se mi to nikdy nepodařilo. Tento rok jsem si však dala předsevzetí, že na sobě chci makat a udělat spoustu nových věcí pro kapelu. Na to se teď chci nejvíce zaměřit. A pak také hlavně na to, že si vymezím čas sama pro sebe, protože minulý rok jsem to vůbec nedělala, a také jsem na to doplatila.

A na závěr - máš nějaké oblíbené motto?

Mám, moje nejoblíbenější motto zní: „Pokud to nezkusíš, tak to nezjistíš.“ A podle toho se také řídím.


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

Markéta Meduna Kočková: Prostřednictvím obrazů chci lidem pomoci přijmout změnu a inspirovat je

meduna 200Markéta Meduna Kočková si v životě prošla spletitou cestou. A právě ta dala podobu její současné tvorbě. I když původně pracovala jako servírka, rozhodla se následovat dětský sen a stát se umělkyní. Za pomocí včelího vosku přenáší na plátna niterní ...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Čtěte také...

Štěpán Pácl: „Boj proti přesile má smysl.“

paclSvět plný krátkých cest za rychlým uspokojením je silnou inspirací pro odvážné tvůrce. Divadelní režisér Štěpán Pácl si troufl na dramatickou látku, která byla v českých podmínkách dlouhá léta nezpracována. Ostatně – jd...


Literatura

Kaštánek- panáček z kaštanů zvěstuje smrt

KastanekNa předměstí Kodaně je nalezena mladá žena, je brutálně zavražděná a pachatel jí uřízl jednu ruku. Případu se neochotně ujímá mladá vyšetřovatelka Thulinová, která chce z oddělení vražd co nejdříve odejít, a to do o dost lukrativního oddělení kybernetické ...

Divadlo

Příběhy a postavy Bohumila Hrabala ožijí na scéně Divadla Kolowrat

Dum foto perexInscenaci Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet uvede na scéně Divadla Kolowrat v pondělí 21. května v 19 hodin pod produkční záštitou ArtWay, z. s. herecké kvarteto Milan Mikulčík, Simona Vrbická, Jiří Bartoň a Kateřina Březinová -...

Film

Želvy Ninja všechny naporcují

Zelvy Ninja 200Film Želvy Ninja (2014) navazuje na nekonečnou sérii filmů a seriálů o zmutovaných zvířatech, která mají tělo i mysl podobnou člověku. Reportérka April O'Neilová (Megan Fox) jim je na stopě, ale je s jejich osudy spojená víc, než si myslí....