Tady se to píše až v Závěru, ale já bych tím začala: „Ještě před třiceti lety byl rakytník u nás takřka neznámou rostlinou. Objevoval se jen v okrasných výsadbách jako vysoký trnitý keř s oranžovými, malými a kyselými plody.“ Přiznávám, že já jsem se o rakytníku dozvěděla poměrně nedávno. A to úplně náhodou v lékárně, když synek žebral o vitamínové želatinové bonbóny. Byly příjemně nakyslé a voněly báječně. Synek dostal svolení a mlsal střídmě. Před nějakým časem jsem ochutnala čerstvě vylisovanou šťávu z jablek a rakytníku. Byla oranžová jako pomeranč a příjemně kyselá i sladká. A tak když jsem potkala knížku s vesele oranžovou obálkou a jednoduchým, avšak lákavým, názvem Rakytník – Zázračná rostlina, oranžový poklad, neváhala jsem ani chvíli a musela ji mít. Zatoužila jsem po informacích o těch malých veselých kuličkách.
Už devítistránkový obsah říká, že je tahle kniha nabitá zajímavostmi, včetně receptů na pokrmy, nápoje nebo extrakty, o využití rakytníku v léčbě a veterinární praxi, něco o pěstování, odrůdách a rozmnožování, nebo o škůdcích a chorobách.
Aby mohli dobýt svět,
Čingischán i Alexandr,
rakytník jim k cíli dodal síly.
Dnes všem lidem v míru,
upevňuje zdraví, prodlužuje život.
Přírody dar milý.
Těmi verši začíná zajímavé čtení o oranžovém pokladu. Autor Jiří Bajer ve svojí Předmluvě shrnuje to nejdůležitější o rostlině, která má v plodech a listech téměř všechny vitamíny a mnoho cenných biologických látek. Říká tu také, že největší podíl na uvedení rakytníku a na jeho šlechtění mají ruští šlechtitelé, kteří za sedmdesát let odvedli obrovský kus práce. I přesto, že není naší domácí dřevinou, našel si rakytník svoje stálé místo v českých zahradách a parcích a svými oranžovými plody zdobí během zimy nejedno ponuré parkové zákoutí bez listí. Původní vlastí rakytníku je Asie, ale rozšířil se do různých světových končin v různých nadmořských výškách. Nejstarší řecká legenda vypráví, že rakytníkové listy a plody pojídal bájný okřídlený kůň Pegasus, neboť mu dodávaly sílu a proto mohl létat. Mongolská legenda zase říká, že tamějšímu dobyvateli Čingischánovi, jeho mužům a koním dával rakytník neuvěřitelnou sílu a vytrvalost při dobývání světa. Oranžové kuličky využívali i obyvatelé Tibetu, Mongolska, Číny, Sibiře, Řecka nebo Říma jako potravu i léčivo. Stránka za stránkou jsou plné zajímavostí a opravdu obdivuhodných informací.
Na rakytník se tady podívejte i z botanického hlediska, prostudujte jeho fyziologii, seznamte se s prostředím a jeho pěstováním. Mě osobně nejvíce zajímá část o obsahových látkách plodů a jejich vlastnostech, možnosti využití rakytníku a lidové i klinické zkušenosti a jeho vliv na jednotlivé orgány. Kapitolu o rozmnožování a odrůdách a zpracování plodů ocení hlavně pěstitelé. Obsáhlá barevná fotopříloha je neméně zajímavá. Ke konci knihy jsou důležité poznatky o využití rakytníku ve veterinární sféře a následuje historie šlechtění.
O Závěru jsem mluvila už v úvodu. Za zmínku jistě stojí, jak přínosné je využití těchto oranžových hroznů pro regeneraci a zúrodnění půdy v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, svoje místo našel i v okrasných výsadbách a využití má také jako energetická surovina. Věděli jste to? Já ne. A teď si říkám, jaká je škoda, že jsme rakytníku již dříve nevěnovali větší pozornost. Všechno se dá ale napravit a nikdy není pozdě. Seznamte se proto s léčivými vlastnostmi i dalšími pozitivy tohoto oranžového drahokamu a už v zimě myslete na jaro, kdy je duše nejednoho zahradníčka plna chuti a odhodlání měnit cokoli na jeho zahradě.
Budiž tato kniha pěkným dárkem třeba pod vánoční stromeček. A to nejen pro pěstitele, ale pro každého, kdo chce své zdraví a krásu upevňovat jinak než tabletkami a chemií.
Název: Rakytník – Zázračná rostlina, oranžový poklad
Autor: Jiří Bajer
Žánr: Naučná/ Zdraví
Fotografie: Terezia Company s.r.o.
Redakce a korektury: Jana Trnobranská
Odpovědný redaktor: Antonín Kočí
Technický redaktor: Pavel Kolín
Vydala: Mladá fronta a.s., Praha 4
Rok vydání: 2014, 8472. publikace, vydání první, vázaná
Počet stran: 160 + 16 stran obrazové přílohy
ISBN: 978-80-204-3385-5
www.mf.cz
Foto: www.mf.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Rozhovor s harfistkou světového formátu Janou Bouškovou, která je neúnavnou patronkou festivalu Klášterní hudební slavnosti. Letošní 15 ročník má od 27. června do 13. září na programu symbolických 15 koncertů.
Nezisková organizace Hlasohled spolu s izraelským divadelním režisérem a profesorem Guyem Biranem zve na semi-online interaktivní workshop Vidět zvukoměsto. Účastníci site specific prohlídky vyrazí do ulic svého města a zároveň budou přes Zo...
Zřizovatelem Muzea českého kubismu je Národní galerie a najdete ho v nejstarším kubistickém domě v Praze nazvaném podle barokní sošky černé Madony - U Černé Matky Boží. Tento dům, vyprojektovaný architektem Jos...
Asi jen stěží existuje někdo, kdo neviděl Šíleně smutnou princeznu z roku 1968, reprízovanou především o Vánocích nejen na českých televizních kanálech. Téměř šedesát let patří k nejoblíbenějším filmovým pohádkám, k...