Kultura21.cz

Že jste ještě neslyšeli o Air Guitar World Championships čili Šampionátu ve hře na imaginární kytaru? Tak to je chyba, protože Česká republika každoročně mívá několik želízek v ohni. V tomto článku si tento fenomén představíme a předseda českého svazu Air Guitaristů Filip Černý nám o něm rozšíří obzory odpověďmi na několik otázek.

Mistrovství světa Air Guitar World Championships se koná každoročně ve finském Oulu od roku 1996. Hlavním cílem mistrovství je podporovat světový mír, protože ideologie air guitar říká, že pokud budou všichni lidé na světě hrát na imaginární kytary (air guitar), skončí války, zastaví se globální oteplování a zmizí i všechna ostatní zla. Možnost hry na imaginární kytaru mají všichni bez rozdílu věku, rasy, pohlaví, sociálního postavení či sexuální orientace a nepotřebují žádné zvláštní vybavení či speciální prostor.

Soutěžící si sám určí, zda jeho imaginární kytara bude elektrická nebo akustická. Stejně tak je na něm volba oblečení a rekvizit – kromě opravdových hudebních nástrojů může mít cokoliv. Kreativitě se meze nekladou ani v případě volby písně – jen musí být upravena na délku 60 sekund.

Pohledem Filipa Černého:

„Řada lidí z mediálního světa označuje AGWC jako celosvětovou recesi, já sám v tom však po třech letech české účasti nemám tak úplně jasno. Souhlasím s tím, že je to podivná disciplína, jako vytržená z filmů Monty Pythonů, přesto ji řada soutěžících i diváků bere nesmírně vážně a neváhá cestovat desítky hodin, aby zažila velké finále na vlastní kůži. Soutěžící jsou ochotni trénovat na své imaginární nástroje celé hodiny, shání rafinované kostýmy a rekvizity. Do svého 60sekundového výstupu před několikatisícovým davem dávají úplně všechno. Ti nejlepší si pak užívají slávu holywoodských hvězd.

Jistě, že idea světového míru je celkem potměšilá narážka na jiné „vážně míněné“ mírové aktivity. Ironií zůstává, že my airguitaristé máme zhruba stejný vliv na světový mír jako profesionální mírové organizace. Hlavním rozdílem je fakt, že naše mírová setkání nestojí daňové poplatníky ani korunu :)“

Jak probíhal Guitar World Championships ve Finsku

"Finsko je pro Čechy velmi drahá, poněkud placatá země s minimem památek, ale i tak jí můžete přijít na chuť. Suomi - jazyk, kterým se zde mluví, je pro cizince velmi složitý, možná právě proto mluví většina Finů dobře anglicky. Finsko je pro většinu z nás symbol hokeje, částečné prohibice, sobů a možná si vybavíme firmu Nokia nebo právě netradiční klání, které kromě AGWC reprezentuje třeba populární fotbal v bahně nebo běh se ženou na zádech.

Světové setkání airguitaristů je jeden velký mejdan, na kterém vládne neuvěřitelná pohoda. Všichni se chovají přátelsky a jen stěží byste zde hledali rivalitu a závist jako na většině ostatních šampionátů. Tady je to prostě jinak. Setkání začíná společnou jízdou na kole po pobřeží a pak následují nejrůznější saunové dýchánky a odborné semináře, kde se představitelé jednotlivých zemí věnují problematice airguitar, zejména její teoretické rovině a různým přesahům. Scházejí se zde filmaři, literáti, marketéři, umělci i univerzitní profesoři a vážně i nevážně diskutují a přednáší.

Veronika letos obsadila 7. místo, což nás trochu zklamalo, protože byla loni třetí a patřila k jasným favoritům. Letos byla velká konkurence."

Filipe, umíš sám hrát na imaginární kytaru? Jak Ti to jde?

Já sám hraji na imaginární kytaru výjimečně, hlavně na setkáních nebo pro média, v soukromí si to moc neužívám. Paradoxně se věnuji hlavně hraní na reálnou kytaru, např. v kapelách Unifiction, Bob Saint-Claire nebo avantgardním Tembryu. Musím přiznat, že airguitar mi celkem rozšířila obzory v pódiové prezentaci, rocková hudba je totiž z velké části show a tu zvládají imaginární kytaristé mnohem lépe než ti skuteční. Je to dobrá inspirace.
 
Jak obvykle vypadá soutěžní klání Air Guitar?

Soutěžící se přihlásí a vyberou si 60sekundovou nahrávku, kterou si mohou předem sami sestříhat. Na pódiu pak předvedou své imaginární umění, při kterém napodobují hru na kytaru, a různými způsoby se snaží přesvědčit porotu, že oni jsou právě ti nejlepší. Možností je hodně. Zásadní je dobrý nápad, originalita a jistá dávka sebeironie. Nedílnou součástí je vhodný kostým a pohyby. Na světovém finále je i druhé kolo, kde všichni soutěžící improvizují na stejnou skladbu, kterou předem neznají – tam se teprve ukáže skutečné umění airguitar.

Byl jsi i v porotě, pověz nám tedy, co vše se hodnotí? Správný prstoklad, výsledný dojem, …?

S hodnocením je to velmi obtížné. Je to soubor subjektivních dojmů a u každého porotce je to zpravidla jiné. Hodnotí se podobně jako u krasobruslení, od 4.0 do 6.0, nejvyšší hodnocení vyhrává. Pro mě osobně je důležitá uvěřitelnost hry, nápad a nasazení.  

Jaký musí být soutěžící? Já osobně si myslím, že správně šílený…

Pravda je, že tahle disciplína není pro ty, kdo se berou příliš vážně. Jasnými výhodami je určitý sklon k exhibicionismu, herecké nadání a smysl pro humor. Mně to přijde celkem normální, naopak za šílenství považuji třeba současnou muzikálovou produkci, televizní estrády a další konzum naší doby.

Z mého pohledu mají metalisti jistý bonus či náskok, protože hraní na imaginární kytaru je na koncertech tvrdší hudby velmi častým rituálem. Je to tak?

Ano, metalisti a rockeři mají jasnou výhodu, to jsme řešili i na konferenci v Oulu. Jazzmani, countrysti a klasici se zde prostě nechytají. Je to surové, ale je to tak a nemá cenu s tím bojovat. Vychází to z reality, stačí se jít podívat na rockový koncert a sledovat skalní fandy posilněné několika pivy – to jsou skuteční a praví airguitaristé, i když se zpravidla nepřihlásí do soutěže :)

Je nějaká píseň, kterou si soutěžící vybírají nejčastěji? Nějaký air guitar evergreen?

To je velmi různé. Výběr hudby je součástí strategie a většina soutěžících touží být originální, často vybranou nahrávku do poslední chvíle tají. Hymnou imaginárních kytaristů je „Rockin' in the Free World“ od Neila Younga, která zazní na závěr každého světového šampionátu.

Jde někdy vidět, že soutěžící doslova okopíroval práci s kytarou nějakého interpreta?

Jistě, Slashů a Angusů Youngů běhá po světě celkem dost. Poslední dobou to však na porotce moc nefunguje a tak se tyto „věrné“ kopie na šampionátech moc nevyskytují.  

Jak bys nalákal naše čtenáře, aby se také přihlásili?

Je to jedinečná šance, jak se stát mistrem světa. Veronika byla loni 3. a stala se z ní v jistých kruzích celebrita, ve Finsku ji zdravilo velké množství lidí z celého světa. Je to výjimečný zážitek, být na takovéhle akci. A taky je to způsob, jak si užít zadarmo výlet do Finska.

Více informací a zdroj foto: airguitar.kytary.cz/