Dopisy Kafkovi Ireny Obermannové mi opravdu hodně potrápily mysl. Zpočátku jsem nevěděla, jak se k obsahu postavit. Nechápala jsem souvislosti a snažila jsem se vpravit do děje, ale moc mi to nešlo. Ale potom jsem si nechala text volně plynout do mozkových závitů a věřila, že tu nitku najdu. A samozřejmě jsem ji našla.
Již po pár stránkách tohoto fiktivního korespondenčního románu nejspíš čtenář zatouží dozvědět se víc o životě nejen Mileny Jesenské - publicistky a překladatelky, která se narodila v roce 1896 v Praze do rodiny velmi dobře zajištěného stomatologa, ale také Franze Kafky, pražského, německy píšícího spisovatele židovského původu. Přesto, že se v životě viděli v podstatě jen dvakrát, měli k sobě blíž, než si kdo mohl představit. Vázaná kniha, rozdělená do dvou částí, odhaluje na 203 stránkách bez obalu všechny pocity Mileny, které psala Franzovi. Dokud Kafka žil, denně mu docházela obálka, ve které byly úplně všechny pocity, které se v Mileně tříštily, jistoty i nejistoty, neskrývala ani obrovský smutek po ztrátě malého bratříčka a nemocné maminky, nestyděla se za svoji lásku k drogám a neponechala v tajnosti ani svoji lásku k alkoholu a sexu. Každý den si nosila z poštovní schránky jeho psaní a celý život vlastně žila, jako by byli partneři. Po Kafkově smrti Milena pokračovala v psaní, jako by tu stále byl. Její život nebyl jednoduchý, jako novinářka chtěla být úderná a chtěla přinášet inovace do zpráv, nechtěla psát klišé, ale vybočovat z řady. Dařilo se jí to. Někdy méně, někdy více, někdy vůbec. Tohle všechno má čtenář možnost vnímat naplno a může si utvořit sám vlastní názor, některý i díky svým vlastním prožitkům z doby, o které se píše. Jistě se takoví najdou.
Nedá se říct, zda je román určen výhradně ženám. I muž si tady najde svoje. Kdo si bude myslet, že přečte knihu jedním dechem, možná bude překvapen, že to není tak jednoduché. Netradičně postavený příběh nutí k zamýšlení. A to byl asi účel, na to autorka vsadila. Každopádně stojí kniha za přečtení, jasně se z ní dozvídáme, jak rozmanité byly a jsou osudy lidí a jak lehkovážně nebo naopak zarputile ke svým životům přistupují.
Název: Dopisy Kafkovi
Autor: Irena Obermannová
Žánr: Próza
Nakladatelství: Motto, ve společnosti Albatros Media, a.s. v Praze
Obálka: S použitím fotografií Jana Saudka a agentury Profimedia ji navrhl Robert Imrych
Rok vydání: 2013, publikace č. 17904, vydání první, vázaná
Počet stran: 203
Foto: motto.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Léta jsem říkával, že jsem dělník kultury, ale když jsem to vyslovil docela nedávno před jedním známým umělcem, tak mi řekl: Chlapče, ale tak to není. Vy jste kumštýř, píšete knihy, fotíte a pak děláte výstavy, dělník kultury byste byl, kdybyste byl třeba kuli...
Protože devatenáctého Reného už jeho matka přestává zvládat, pošle ho na převýchovu k otci do Francie. René z toho není nadšený. V normandské vesničce není žádná zábava, otec trvá na tom, aby mu pořád s něčím pomáhal, a navíc nemá ani přístup k i...
Soutěž Nejkrásnější české knihy roku 2011 proběhla už v květnu 2012, těsně před zahájením veletrhu Svět knihy na Výstavišti v Praze - Holešovicích, přesto si můžeme znovu upřesnit, které knihy...
Diváky pražského Švandova divadla čeká v úvodu sezóny mimořádná divadelní lahůdka. Pouhých deset měsíců od světové premiéry v Londýně se dočkají nové inscenace přepisu slavného Cyrana z Bergeracu Martina Crimpa v režii Martina Františáka. Českého př...
Nejeden horor dává ponaučení, že není radno si zahrávat s tajemnými silami a s „druhou stranou“. Bohužel se však stále najdou tací, kteří si nedají říct a nedají. A takoví rozjíždí horor Zjevení.