Jaké tradice se uchovaly v Jižních Čechách?

Jaké tradice se uchovaly v Jižních Čechách?

Tisk
ImageKrásné a na omak příjemné knížce Jižní Čechy, velikostí tak akorát do ruky, vévodí na obálce fotka Putimi, vsi proslulé z literatury, jak jsem o tom psal nedávno na tomto serveru. Ovšem autorka, etnoložka Jiřina Langhammerová, se o ní zmíní sotva několika slůvky, zjevně není pro ni nijak zajímavá, památek stavebních, řemeslných i obyčejových se tu zachovalo více než poskrovnu.



Nahlédněme tedy, co zhruba dvousetstránková, na kvalitním papíru vytištěná publikace, vybavená početnými barevnými obrázky, vlastně skrývá. Hned na počátku musím upozornit, že důležitou součástí je tu obrazový doprovod. Veškerou fotodokumentaci pořídil autorčin syn Jakub - zachycuje nejen současný (zejména architektonický) stav jihočeských vesnic, ale také dochované starobylé předměty, nechybí ani kolorované kresby z konce 19. století, které ukazují podobu dávných chalup.

Ovšem pisatelka nezkoumá, co bylo, zaměřuje se především na to, co se z někdejších zvyků a obyčejů udrželo podnes, i kdyby to mělo být jen prostřednictvím tanečních či divadelních souborů. Právě v tom spatřuji největší zásluhu celé knihy, přibližuje, v jaké podobě zejména řemesla - mnohdy již pozapomenutá - přežila nebo byla vzkříšena. Jistě, některá povolání, třeba vorařství, již asi navždy patří minulosti. Poslední vor plul po Vltavě v roce 1960, poté už takovému provozu zabránila orlická přehrada. Ale třeba takové řezbářství, vyšívání, malování na sklo, pečení tradičního pečiva dodnes provozuje řada lidí - a Langhammerová je umí barvitě vylíčit při často titěrné práci.

Image

Právě osobní svědectví o současném stavu považuji za nejcennější části knihy. Autorka navštíví jednotlivé řemeslníky a poutavě přiblíží jejich činnost, ale zaměřuje se na akce řekněme kolektivní. Reportáž o výlovu rybníka Rožmberk jistě není až tak překvapivá, avšak návštěva celodenní lidové slavnosti zvané Konopická (jsou to vlastně dožínky) v Radomyšli byla zajisté unikátní.

Původně zemědělský obřad s parodovanou svatbou se tu rozrostl do plenérového divadelního útvaru s obchůzkami po vesnici, s recitací, písněmi a tanci, okořeněn karnevalovou bujarostí, početnými symbolickými podtexty a erotickými dvojsmysly. Kdysi se takové slavnosti pořádaly každý rok - skončily za německé okupace, nejpozději s nástupem násilného združstevňování - a mívaly neměnný průběh, jen se měnilo obsazení jednotlivých "rolí" či aktualizační vsuvky.

Jiřina Langhammerová rozdělila své pojednání do několika oddílů, v nichž přehledně probírá jednotlivé tematické okruhy. Nejprve vymezuje jednotlivé regiony jižních Čech v jejich historickém rozložení (Doudlebsko, Blata, Prácheňsko, Táborsko) a poté se věnuje životu lidí, kteří zde žili a žijí. Všímá si tradičního bydlení, od dřevěných staveb po zděné budovy, upozorňuje na osobitý stavební styl zvaný selský barok a vypočítává jeho důležité představitele, kteří v 19. století vtiskli svébytný ráz řadě jihočeských vesnic - a konkrétně nás zavede do "vzorové" obce Holašovice.

Image

Všímá si lidových krojů, ať již pro všední užívání nebo pro slavnostní příležitosti, upozorňuje na drobné odlišnosti podle jednotlivých lokalit. Přibližuje tradiční profese, někdy sloužící k obživě (vorařství, rybářství, práce se dřevem - třeba výroba šindelů nebo pletených nádob), ale často také ke zdobení - jakékoli vyšívací techniky, malby nebo pečení vyžadovaly nemalý talent, úsilí i trpělivost.

Poslední oddíl mapuje tradice, a to ani ne tak rodinné, které se pojily zejména s narozením děcka, svatbou a úmrtím, respektive pohřbem, jako spíše početné výroční zvyky, které provázely vesničana v průběhu celého roku, často s prolínáním dávných pohanských kultů s křesťanskou věroukou. Tak se dozvíme, jak se slavil příchod jara, ať již byly spojen s Velikonocemi (a to včetně unikátních Hořických pašijových her o umučení Ježíše Krista, v posledních letech opět obnovených), májovými oslavami nebo v jižních Čechách už dávno vyhynulými „králenskými“ obřady, které se dochovaly jen na jižní Moravě jako jízda králů.

Dočteme se rovněž o letních oslavách Božího Těla, o poutích (ve smyslu slavnosti i pěší procesí s předzpěvováním starých mariánských písní) a samozřejmě o dožínkách, které uzavíraly polní práce. S podzimem se pojí různě datovaná posvícení (s významem nikoli svícení, nýbrž svěcení), rybolovy a náboženská tradice Dušiček. Konečně k zimnímu období se váže advent, předvánoční obchůzky (na Barboru, Mikuláše, Lucii), z nichž přežily jen ty mikulášské, a samozřejmě Vánoce s následným masopustem, s maskami a počínáním v prapůvodu magickým.

Image

Jiřina Langhamerová se v knize Jižní Čechy (s podtitulem "kraj - lidé - tradice") rozhlédla po současných zvyklostech, často udržovaných už jen uměle. Naznačuje, jak současný venkov je řekněme vyprázdněný, často vyvrácený z kořenů, které jej pojily s mnohdy dávnověkou minulostí. Z někdejších početných obřadů a zvyků se zachovaly pouhé zbytečky, leckdy zbavené jakéhokoli obsahu. Pokud byste si však chtěli počíst, jaké národopisné aktivity ovládaly venkov ještě před pouhým stoletím, stačí nahlédnout do obsáhlého spisu Čeňka Zíbrta Veselé chvíle v životě lidu českého, před několika lety velice záslužně opět vydaného.

Jiřina Langhammerová: Jižní Čechy. Kraj - lidé - tradice.
Vydalo nakladatelství Lidové noviny roku 2011, 230 stran.

Zdroje fotek: Nakladatelství Lidové noviny, Jan Jaroš (Putim)

 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Nad všechny poháry a medaile mám raději spokojenost a odezvu publika, říká Marek Meluzín

marek meluzin 200I když má své zaměstnání, tancem žije a nakazil tím už spoustu dalších. Řeč je o Marku Meluzínovi z Kroměříže. Během svého života prošel několika tanečnímu skupinami, aby si nakonec postavil tu svou a jako choreograf ji vedl a formova...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Z archivu...

Čtěte také...

Máte chuť na historickou fantasy detektivku?

ztraty nalezy perPrvní díl dobrodružné série Třináctý odstavec s podtitulem Ztráty a nálezy spatřil nedávno i českou krajinu. Jedná se o literaturu pro mládež, ale v knize nalezneme i mnoho odkazů na další žánry. A o čem teda příběh třináctiletého J...


Literatura

Domov je tam, kde máte noční můry

Pokoj pro hosty perexLisa, problémová mladá žena, má štěstí. Objevila dokonalý pokoj, který si může pronajmout. Dům, ve kterém se pokoj nachází, je velkolepý. Vlastní ho sympatický manželský pár. Martha, okouzlující žena ve středním věku, a ...

Divadlo

Dalším hitem brněnského Buranteátru je bezpochyby Pán s kaméliemi

pan s kameliemi plakat 200Říkáte si, že vás nemůže v divadle nic překvapit? Chcete od večera stráveného ve společnosti lidí jdoucími za kulturou něco víc než samotný děj představení a jde vám i o celkový zážitek, než o pouhý dojem ze shlédnuté...

Film

Vtipné i dojemné „sex-positive“ drama o hledání tělesné i duševní svobody

MMCPOddaná katolička Cruz prožila celý život podle pravidel, která jí vnutila rigidní španělská společnost. Denně chodí do kostela, uzavírá své tělo do korzetu, stará se o svého nemluvného manžela, pečuje o vnučku a strachuje se o dcer...