Arab mi šahá na babu...
Kultura21.cz

Arab mi šahá na babu...

arabove200 Ne, tento příspěvek se nebude týkat hravého Nohavicova popěvku, nýbrž dvou knížek, které se snaží mapovat, kam se arabský, či šířeji muslimský, svět v posledních letech vlastně pohnul, kam až se vyostřil konflikt nikoli jen protikladných, ale hlavně ve své mimoběžnosti neslučitelných světů. Obě publikace nabídla Academia: v ARABSKÉM JARU, vydaném v krátké době již podruhé, zkoumá Miloš Mendel historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě (jak praví podtitul knihy), v druhém spisku se Rainer Hermann táže, zda je KONEČNÁ STANICE ISLÁMSKÝ STÁT?

 

Když v roce 2011 začaly Blízkým východem otřásat nepokoje, kdekdo na Západě vítal „arabské jaro“ jako úsvit nových šťastnějších zítřků. Když davy v ulicích arabských měst protestovaly proti tamním tyranským, byť více či méně sekulárním, režimům a volaly po svobodě, sotva kdo tušil, že jejich představa svobody se diametrálně liší od významu (v našem civilizačním okruhu) běžně tomuto slovu přisuzovaného. Jenže zavádění demokracie „západního typu“ vedlo jedině k tomu, že k moci se dostávaly konzervativní náboženské síly, že dosud fungující státní útvary se začaly rozpadat, pohlceny – jako v případě Sýrie – nekončící válkou všech proti všem. Mendel píše, že „v jednotlivých islámských zemích se opět do popředí dostávají staronové loajality k velkorodině, kmeni, etnicko-konfesionální pospolitosti.“

Mendel nejprve rozebírá historické pozadí v důsledku ničivých změn, k nimž v některých případech pomohl i sám Západ (bombardování Libye), přibližuje situaci v jednotlivých zemích, obšírně se věnuje náboženské identitě Arabů, kdy islám prostupuje každodenní počínání věřícího natolik, že Evropan setrvává v úžasu, neboť u křesťanství bylo možné pozorovat něco podobného naposledy v dávných dobách, kdy bylo státním náboženstvím. Rozdílné koncepce náboženské víry jako ryze soukromé záležitosti na jedné straně a proti tomu jako všeobjímajícího hybatele veškerého dění nemají společného jmenovatele: Mendel odkazuje na názory arabských historiků a politologů působících na Západě, podle nichž islám není se západním sekularismem kompatibilní. (s.128) To bychom měli považovat za základní sdělení, neboť domyslíme-li je, pak rozdělování islámu na „hodný“ a extremistický je veskrze iluzorní.

Vražedné útoky z poslední doby, s nimiž mlčky solidarizuje nezanedbatelná část islámské populace, jsou toho důkazem. Ani muslim zdánlivě socializovaný ve společnosti (či dokonce absolvent křesťanské školy!) totiž nezaručuje bezpečí, neboť jinověrce – nemluvě o ateistech – je třeba hubit, aby mohli být podmaněni. Nemělo by se zapomínat, že muslimové se už dvakrát pokusili dobýt Evropu - nejprve táhli přes Pyrenejský poloostrov, podruhé přes Balkán, než byli zastaveni u Vídně. Nyní hrozí, že díky své početnosti, která v příštích desetiletích bude díky vysoké porodnosti mohamedánské populace ještě narůstat, se mohou stát významnou politickou silou, která se k moci dostane „demokraticky“, případně kterou uhrane nějaký charismatický vůdce, jako se to kdysi u německé menšiny v Československu podařilo Hitlerovi, a vyzve je ke sjednocenému odporu. Ostatně varovná podobenství o podmanění západní civilizace cizorodou věroukou přinášejí i některé romány: Podvolení (Michel Houllenbecq), Tábor svatých (Jean Raspail), Mešita Notre Dame v Paříži (Jelena Čudinovová), 2084 – Konec světa (Boualem Sansal). Některé vyšly či vyjdou i v českém překladu.

Produktem Arabského jara je v konečném důsledku rovněž Islámský stát coby zosobnění toho nejhrůznějšího, zkrvavělého, ovšem v jeho představě jediného správného pojetí islámu, jak dovozuje Rainer Hermann ve svém pojednání Konečná stanice Islámský stát?, dovedenému až k teroristickému útoku na satirický časopis Charlie Hebdo. Liší se od ostatního islámského terorismu: na ovládaných územích cíleně buduje státní strukturu, organizuje školství, daňový systém, prodej ropy, určuje existenci každého jednotlivce na svém území. K pozemnímu výsadku – po smutných zkušenostech z Afghánistánu či Iráku – se nikdo na Západě nemá, letecké údery sotva postačí. Dále se tak prohlubuje odvěký pocit muslimů, že západní bezbožníci opět ubližují jejich světu. Hermann nachází podobnost s „naší“ třicetiletou válkou a znepokojeně se táže, co nastane poté, kdyby se Islámský stát přece jen zhroutil. Navrhnul bych jinou paralelu: když se v Rusku zmocnili moci bolševici, děsící celou Evropu, západní státy se pokusily okamžitě je zničit mohutnou vojenskou intervencí, aniž by uspěly…

Jenže běžného čtenáře by více než teoretizující rozpravy zajímalo, proč se migrační vlny hrnou výhradně do Evropy a nikoli do blízkých souvěreckých zemí, proč muslimové skálopevně islám považují za nadřazený jakémukoli jinému vyznání či právní soustavě (však také za odpadlictví je trest smrti!), proč v hostitelských zemích vytvářejí do sebe uzavřená, sekulárnímu okolí nepřátelská společenství, která se řídí vlastními pravidly, náboženskými i zvykovými? Jaká je jejich mentalita, jaké je jejich reálné smýšlení? Opravdu nemají smysl pro humor, neřkuli pro sebeironii? Začínají si nárokovat, abychom je neprovokovali svým oblékáním, zvyklostmi. Svou představu o necudném, mravně prohnilém, trestuhodně bohatém Západu si zjevně vytvářejí na základě doslovně odečítané dráždivé fikce, jakou šíří reklamy a filmy nejen hollywoodské či smyšlenky na sociálních sítích.

Orientalista Petr Pelikán coby konvertovaný muslim v Deníku (http://www.denik.cz/z_domova/arabista-petr-pelikan-kdo-kamenoval-zeny-doma-bude-to-chtit-delat-i-u-nas-20160603.html) poznamenává, že „nejde totiž o to, jak moc islám propaguje sám sebe, ale jak moc potlačuje někoho, kdo má jiný názor.“ Fotografka a cestovatelka Dana Kyndrová svůj skeptický náhled na islámskou kulturu podkládá mnohaletou zkušeností: „Neexistuje tam vděk, velkorysost je považována za slabost. (…) To nejsou jen názory agresivních islamistů, ale i běžných muslimů.“ (Týdeník Rozhlas 35/2016,s. 14) Zatím se musíme spokojovat s pouhými střípky, ucelenější shrnutí, které by se vyhýbalo unáhlené zášti a nenávisti, prozatím chybí.

Miloš Mendel: Arabské jaro. Historické a kulturní pozadí událostí na Blízkém východě.

Vydala Academia, Praha 2016, 351 stran.

Hodnocení: 80 %

http://www.academia.cz/arabske-jaro.html


arabove01


Rainer Hermann: Konečná stanice Islámský stát? Selhání státu a náboženská válka v arabském světě.

Vydala Academia, Praha 2016, 1126 stran.

Hodnocení: 70 %

http://www.academia.cz/konecna-stanice-islamsky-stat.html

 

arabove02


 

Pro dobrou náladu...

Přihlášení



Soutěže

Pyrografie aneb antistresové tvoření pro milovníky dřeva

V nakladatelství Grada vyšla kniha Vypalování do dřeva aneb Pyrografie pro každého, která potěší každého kreativně založeného milovníka dřeva.
Grada

Třešně v rumu jsem zhltla jako malinu

V nakladatelství Cosmopolis vyšla kniha novinářce Michaele Janečkové s názvem Třešně v rumu, která pojednává o její cestě na Kubu.
Cosmopolis (Grada)
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Rozhovor

Jen dobrá týmová spolupráce je základem úspěchu, říká režisér Petr Soukup

souk 200Režisérem televizního pořadu Zpívá celá rodina je Petr Soukup, který už natočil celou řadů pořadů i videoklipů a léta spolupracuje i se zahraniční scénou. Jako producent získal prestižní ceny jako Anděl nebo Český lev, což jen dokládá jeho um, záběr a ...

Hledat

Anketa

Pomalu nastává čas dovolených. Kde byste tu svou nejraději strávili?
 

O čmelácích vážně i nevážně

V nakladatelství Kazda vydali další knihu přírodovědce Dava Goulsona. Po Divočině v zahradě přichází Návrat čmeláků.
Kazda

Z archivu...

Čtěte také...

Máme tu týmovku! Deadpool: Hodný, zlý a ošklivý

deadpool3 perexVloni zavalil čtenáře komiksů šílenec jménem Deadpool a nejinak tomu je i letos. V květnu vydalo nakladatelství Crew další komiks s tímhle bláznem v hlavní roli: Deadpool 3- Hodný, zlý a ošklivý. A jak naznačuje název, DéPéčko na to neb...


Literatura

Krásné věci Aneb #ctenijesexy

krasne veci 200V dubnu vyšel u nakladatelství Cosmopolis román Janelle Brownové Krásné věci, který se už na přebalu knihy pyšní oceněními bestseller deníku New York Times a nejlepší kniha měsíce na Amazonu. A to není všechno, Amazon chystá adaptaci toh...

Divadlo

Když kamarádi už nejsou, co bývali

fuk 200Divadlo pod Palmovkou opět hraje po rekonstrukci ve svých prostorech. Jednou z premiér aktuální sezóny je i hra nizozemské autorky Marie Goos, která poukazuje na to, že časy a lidi se mění, i když byli skálopevně přesvěd...

Film

Mazel je podle režiséra letní film s prázdninovou atmosférou

mazel 200Prázdninové dobrodružství z letního tábora od Petra Oukropce, autora filmu Modrý tygr. Rodinný film odhalí tajemství našich lesů, kde se skrývají kouzelné bytosti různých tvarů a velikostí. Travní mužíci, létající čarodějnice ostružníková, rodiny ...