Autorkou moderního příběhu detektivního žánru s alegorickým názvem Hodina zmijí, jehož podstatou je manipulace s jemným předivem mistrných intrik, je česká spisovatelka Sylva Lauerová. Román se odehrává v Brně, velká část reálií je skutečná a čtenář se tak společně s hlavní hrdinkou může ulicemi tohoto města procházet a absolvovat s ní její životní peripetie na místech, která zná. Ale pozor, některými ulicemi se plazí hadi!
Jako ve většině správných detektivek i tento příběh začíná smrtí, která se ovšem zpočátku jeví jako úplně běžný odchod ze světa způsobený, řekněme, souhrou nešťastných okolností. Úspěšné a vyhledávané psycholožce Radce se ale následně začnou v životě dít velmi zvláštní, šokující a neočekávané věci. Z jejího doposud šťastného, spokojeného a zdánlivě ničím neohrozitelného života se postupně stává noční můra.
Mezilidské vztahy v jejich syrové podobě
Hodina zmijí se čte velmi dobře, děj odsýpá a probíhající události se vrší jedna za druhou, přičemž jejich vývoj je čím dál tajemnější a překvapivější. Na psaní Sylvy Lauerové mě také vždy baví, jak dokáže zaznamenat styl vyjadřování různých společenských vrstev a výstižně tak vykreslit i mentalitu jednotlivých osob. Tím pádem jsou postavy snadno uvěřitelné, byť někdy pořádně protivné, má-li to čtenář osobně nastavené jinak. Nezapomínejme, že Lauerová si se čtenáři ráda hraje a určitě nemá potřebu se jim jakkoli podbízet. Do děje je však dokáže vtáhnout bezpečně, mimo jiné také tím, že mezilidské vztahy představuje v jejich syrové podobě, bez zbytečných příkras, a nechává je zrát. Konkrétním příkladem zde je třeba zajímavý vývoj vztahu hlavní hrdinky Radky s její sestrou Petrou, potažmo s jejich matkou.
„Trápí tě snad něco?“ A protože se zdálo, že na mou otázku nezareaguje, rychle jsem dodala: „Pokud jo, svěř se své velké sestře a ta dá každymu do rypaka.“ Vzpomínka na naši oblíbenou hlášku, kterou jsme čas od času zaslechly před školou z úst ostravského spolužáka Mirouse, vynucujícího si tak poslušnost ostatních kluků, Petře vyloudila na tváři úsměv. Jenže s ním zahnala i stín trápení. Zmizel do nenávratna. Šance na jakoukoliv informaci se zdála být ztracená. „Díky, Ráďo, netrápí.“
Na Odplatu je vždycky času dost
Sylva Lauerová - autorka Hodiny zmijí - již mnohokrát prokázala, že se jako spisovatelka nenechá jen tak zaškatulkovat. Na svém kontě má například erotický román Hračka, dobrodružně-mystické Jumaroro či básnickou sbírku Klóketen. Nyní nabízí čtenářům příběh, v jehož závěru zůstávají nezodpovězené otázky, ovšem s příslibem dalšího pokračování. Letos se ho však zájemci už nedočkají, a tak svou zvědavost budou muset ještě nějaký čas držet na uzdě. Ostatně, na Odplatu je vždycky času dost, alespoň se vše dá pořádně naplánovat. Vezměme si třeba příklad z Edmonda Dantése alias hraběte Monte Christa… Prozatím vám doporučuji sáhnout po Hodině zmijí a strávit s ní pár hezkých chvilek. Místo jedu si nalijte třeba sklenku vína.
Hodina zmijí
Autor: Sylva Lauerová
Žánr: detektivní/společenský román, thriller
Vydáno: 2022, van Aspen
Počet stran: 368
Hodnocení: 79 %
www.vanaspen.com/knihy/hodina-zmiji/
www.knizniklub.cz/knihy/626279-hodina-zmiji.html
< Předchozí | Další > |
---|