Hodina zmijí je časem, který nikdy nechcete prožít. Časem jedu

Hodina zmijí je časem, který nikdy nechcete prožít. Časem jedu

Tisk

Hodina zmiji perexAutorkou moderního příběhu detektivního žánru s alegorickým názvem Hodina zmijí, jehož podstatou je manipulace s jemným předivem mistrných intrik, je česká spisovatelka Sylva Lauerová. Román se odehrává v Brně, velká část reálií je skutečná a čtenář se tak společně s hlavní hrdinkou může ulicemi tohoto města procházet a absolvovat s ní její životní peripetie na místech, která zná. Ale pozor, některými ulicemi se plazí hadi!

Jako ve většině správných detektivek i tento příběh začíná smrtí, která se ovšem zpočátku jeví jako úplně běžný odchod ze světa způsobený, řekněme, souhrou nešťastných okolností. Úspěšné a vyhledávané psycholožce Radce se ale následně začnou v životě dít velmi zvláštní, šokující a neočekávané věci. Z jejího doposud šťastného, spokojeného a zdánlivě ničím neohrozitelného života se postupně stává noční můra.

Mezilidské vztahy v jejich syrové podobě

Hodina zmijí se čte velmi dobře, děj odsýpá a probíhající události se vrší jedna za druhou, přičemž jejich vývoj je čím dál tajemnější a překvapivější. Na psaní Sylvy Lauerové mě také vždy baví, jak dokáže zaznamenat styl vyjadřování různých společenských vrstev a výstižně tak vykreslit i mentalitu jednotlivých osob. Tím pádem jsou postavy snadno uvěřitelné, byť někdy pořádně protivné, má-li to čtenář osobně nastavené jinak. Nezapomínejme, že Lauerová si se čtenáři ráda hraje a určitě nemá potřebu se jim jakkoli podbízet. Do děje je však dokáže vtáhnout bezpečně, mimo jiné také tím, že mezilidské vztahy představuje v jejich syrové podobě, bez zbytečných příkras, a nechává je zrát. Konkrétním příkladem zde je třeba zajímavý vývoj vztahu hlavní hrdinky Radky s její sestrou Petrou, potažmo s jejich matkou.

„Trápí tě snad něco?“ A protože se zdálo, že na mou otázku nezareaguje, rychle jsem dodala: „Pokud jo, svěř se své velké sestře a ta dá každymu do rypaka.“ Vzpomínka na naši oblíbenou hlášku, kterou jsme čas od času zaslechly před školou z úst ostravského spolužáka Mirouse, vynucujícího si tak poslušnost ostatních kluků, Petře vyloudila na tváři úsměv. Jenže s ním zahnala i stín trápení. Zmizel do nenávratna. Šance na jakoukoliv informaci se zdála být ztracená. „Díky, Ráďo, netrápí.“

Na Odplatu je vždycky času dost

Sylva Lauerová - autorka Hodiny zmijí - již mnohokrát prokázala, že se jako spisovatelka nenechá jen tak zaškatulkovat. Na svém kontě má například erotický román Hračka, dobrodružně-mystické Jumaroro či básnickou sbírku Klóketen. Nyní nabízí čtenářům příběh, v jehož závěru zůstávají nezodpovězené otázky, ovšem s příslibem dalšího pokračování. Letos se ho však zájemci už nedočkají, a tak svou zvědavost budou muset ještě nějaký čas držet na uzdě. Ostatně, na Odplatu je vždycky času dost, alespoň se vše dá pořádně naplánovat. Vezměme si třeba příklad z Edmonda Dantése alias hraběte Monte Christa… Prozatím vám doporučuji sáhnout po Hodině zmijí a strávit s ní pár hezkých chvilek. Místo jedu si nalijte třeba sklenku vína.

Hodina zmiji

Hodina zmijí
Autor: Sylva Lauerová
Žánr: detektivní/společenský román, thriller
Vydáno: 2022, van Aspen
Počet stran: 368

Hodnocení: 79 %

www.vanaspen.com/knihy/hodina-zmiji/
www.knizniklub.cz/knihy/626279-hodina-zmiji.html


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Skládat svoje písničky jsem si přála odmala

archiv Dáša Zázvůrková - foto k jejímu EP image0Herečka, zpěvačka, moderátorka, textařka, skladatelka, jsou profese Dáši Zázvůrkové, kterou moc baví psát si písničky se svými tématy, také ráda ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Kdo zavraždil tetu Meluzínu?

matkovrazedkyne perex
Gábina, sarkastická tisková mluvčí, to skvěle umí s muži, ale nedokáže si poradit s vlastní matkou. Nejraději by s ní nemluvila vůbec, ale protože potřebuje číslo na svou oblíbenou tetičku Meluzínu, musí jí zavolat....


Literatura

Soukromé životy – ideální čtení k vodě

soukrome zivoty 200Kniha Soukromé životy od Tasminy Perry nás zavede do prostředí slavné právnické firmy, kterou využívají především celebrity, když potřebují něco zamést pod koberec. Jenže nejsou to jen ony, kdo pot...

Divadlo

Kam vlastně patří Mauglí? Dojemný příběh v Divadle Kalich.

maugliNedělní odpoledne jsem strávila se synem vskutku nevšedně. Zlákal nás muzikál Mauglí, který ve svém repertoáru nabízí Divadlo Kalich v Jungmannově ulici, v Praze 1. Na odpolední představení chodí převážná většina dětských ...

Film

Miloš Forman slaví osmdesátiny
ImageMiloš Forman jako jediný z českých režisérů, kteří kdy emigrovali (připomeňme uměleckou rezignaci Gustava Machatého, Františka Čápa, Ivana Passera, Vojtěcha Jasného, nemluvě o Janu Němcovi atd.), plně souzněl s cizím prostředím a pro...