Doménou britského lékaře Olivera Sackse, žijícího od roku 1965 v New Yorku, byla neurologie a dodnes ho můžeme považovat za jednoho z nejslavnějších neuropsychologů na světě. Na svém kontě má několik knih, v nichž seznamuje čtenáře s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlí nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Fascinující výlet do labyrintu lidské mysli můžete podniknout prostřednictvím jeho knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem.
Obsahuje „klinické povídky“, v nichž jsou popsány životy, nemoci i odlišnosti některých jeho pacientů. Případy jsou to vskutku kuriózní. Sacks se jim věnuje s neobvyklou mírou empatie a lidskosti. Společně s ním tak můžeme navštívit muže z titulu knihy – ten nejenže si pletl manželku s kloboukem, ale nebyl schopen rozeznávat obličeje. Konkrétní osoby si zařazoval podle charakteristických detailů, třeba podle mateřského znaménka nebo dýmky. Kde měl nohu, viděl botu a naopak. Když sahal po klobouku, nahmatal manželčinu hlavu. Chybějící vizuální vjemy mu však nahrazovalo výjimečné vnímání hudby, která ho provázela celým životem. Podobně se s nejrůznějšími hendikepy vypořádávají další hrdinové všech čtyřiadvaceti povídek.
A budete normální, i kdybyste se z toho měli zbláznit!
Mě zaujal například případ bratrů - dvojčat, kteří - přestože nesvedli jednoduché sčítání a odčítání - uměli odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná. Dokonce si je mezi sebou pinkali a tím se bavili, hráli si. A žili by si celkem spokojeně, kdyby do jejich osudu nezasáhli lékaři, kteří je chtěli uzdravit a integrovat do takzvané normální společnosti… Někdy je věda v zájmu zachování zdraví opravdu krutá. Doktor Sacks však rozhodně patřil mezi výjimky dělající čest svému oboru. Ke klientům – pacientům přistupoval velice citlivě, vždy se snažil porozumět všemu, co se jim dělo, poctivě pátral po skutečných příčinách a hlavně, hledal co nejúčinnější a zároveň nejšetrnější řešení a léčebný postup (na rozdíl od některých kolegů praktikujících lobotomii jak na běžícím pásu).
"Žít s Tourettovým syndromem je stejně divoké, jako být pořád opilý. Žít s Haldolem je nudné - člověk je uvážlivý a pokojný...Žádný z obou těchto stavů není opravdu svobodný...Vy, normální lidé, kteří máte správné transmitery (přenašeče) ve správnou dobu a na správných místech svých mozků, vy, kteří máte vždycky k dispozici správné chování a správné pocity, můžete být podle potřeby vážní, nebo lehkovážní. To my, postižení tourettismem, nemůžeme: jsme nuceni k lehkovážnosti svým syndromem a jsme nuceni k vážnosti Haldolem. Vy jste svobodní, máte přirozenou rovnováhu. My musíme podstoupit všechno možné, abychom ji získali uměle. " (strana 112)
Pozitivní posun ve vnímání jinakosti
Bylo by škoda číst knihu je tak, pro zábavu. V klinických povídkách Olivera Sackse vystupují postavy, které bychom na základě prvního dojmu označili za chudáky, podivíny, blázny, ba dokonce šílence. Navzdory tomu je však třeba věřit, že v nich zůstává esence člověčenství, dokonce se od nich můžeme nechat lecčíms inspirovat.
Hlavním přínosem knihy konkrétně pro mě je (snad pozitivní) posun ve vnímání jinakosti. Věřím, že podobně bude působit obsah i na další čtenáře, kteří se ponoří do příběhů lidí, jimž osud – často během zlomku vteřiny – převrátil život doslova naruby a oni se s tím přesto dokázali vyrovnat. Někdy sami, jindy s pomocí svých blízkých či vnímavých terapeutů a osvícených lékařů. Velkým paradoxem je, že mnozí považovali své postižení za jistý dar. Po uzdravení cítili ztrátu něčeho výjimečného, jako například muž, který se jednoho rána probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní. Velmi litoval, když tento stav časem pominul.
"Pokud se ale nesnažíme tyto lidi někam natlačit, zjistíme, že také oni hledají krásu a řád." (strana 201)
Zájemci o bližší prozkoumání problematiky najdou v textu spoustu odkazů na další témata a osobnosti z oblasti neurologie a neuropsychologie. Kniha se tak pro ně může stát odrazovým můstkem k hlubšímu porozumění vztahů mezi mozkem, myslí a fyzickým tělem.
Muž, který si pletl manželku s kloboukem
Originální název: The Man Who Mistook His Wife for a Hat , 1985
Autor: Oliver Sacks
Překlad: Alena Čechová
Žánr: psychologie, populárně naučná literatura
Vydáno: 2024, Portál
Počet stran: 272
Hodnocení: 95 %
https://obchod.portal.cz/beletrie/muz-ktery-si-pletl-manzelku-s-kloboukem/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Roman Tomeš je známý divadelní a muzikálový herec a zpěvák. Už za několik dní doprovodí Tomáše Vaňka na jarním tour, kdy tato dvojice slibuje jak hudební zážitek, tak i stand-up. Jak se na koncerty těší a co nám o nich prozradil?
V edici Rozhovory nakladatelství Vyšehrad vyšla kniha nazvaná Hudbu vidím barevně. Má ji na svědomí Patrik Banga, který vyzpovídal českého romského harmonikáře Mária Biháriho.
Slovenská umělkyně Ladislava Gažiová výstavou v Karpuchina Gallery navazuje na svůj výrazný návrat na pole malby. Držitelka prestižních ocenění jako je The Sovereign European Art Prize v Londýně z roku 2007 nebo Ceny kritiky za mladou malbu z ro...
Pátek třináctého některé lidi děsí. Jiné inspiruje. Zvolit takovou kombinaci data a dne v týdnu pro uvedení divadelního kusu může tak znít jako nehorázný risk, stejně jako sázka na jistotu. Prostě záleží na úhlu pohledu. Která variant...
Česká animovaná tvorba měla ve svých počátcích - zejména v 50. letech - dva mezinárodně uznávané velikány: v Praze Jiřího Trnku a ve Zlíně Karla Zemana. Oba posloužili komunistickému režimu jako svého druhu výkladní skříň, když skrze ně mohl tvrdit, jak št...
