Kultura21.cz

Nedělní odpoledne jsem strávila se synem vskutku nevšedně. Zlákal nás muzikál Mauglí, který ve svém repertoáru nabízí Divadlo Kalich v Jungmannově ulici, v Praze 1. Na odpolední představení chodí převážná většina dětských diváků. Někteří byli tak malí, že jim usměvavé slečny uvaděčky při vstupu do sálu zapůjčily podsedák, aby se v tom křesle neutopili. A já jsem se tetelila blahem, když jsem si uvědomila, kolik dětí se hodí v neděli do gala (a žasla jsem, jak se některé holčičky vystrojily), nechají někde v polici svoje mobily a tablety a jdou do divadla. Po třetím zvonění světla v sále zhasla a my jsme se nechali vtáhnout do děje.

Příběh začíná: lidské mládě ve vlčím doupěti. Vlčí matka Rákšasí usiluje o to, že si jej ponechá a vychová ho společně s vlčími mláďaty, když k němu byl osud tak krutý a nechal ho napospas džungli, daleko od svého druhu, daleko od lidí. Připomíná jí kuňkajícího žabáčka a tak ho pojmenuje Mauglí, tak se totiž nazývá žabáček ve zvířecí řeči. „Mau mau mau Mauglí, to si pamatuj, ztracený žabáku, jsi můj, jsi můj, jsi můj....“ zpívá mu. Ovšem vlčí otec Rao je zásadně proti tomu. Nevěří ani na okamžik tomu, že by malý chlapec mohl mluvit stejnou řečí jako jeho smečka a odrazuje Rákšasí od toho šíleného činu – nechat si člověčí mládě. Ta je ale neústupná. A tak Mauglí nachází novou rodinu. Na scénu vstupuje šakal Tabakí a představuje sebe i svoji roztodivnou povahu, jak jinak než písní. „Dal bych si kosti jenom kousíček, po panstvu zbyl jistě malý rautíček, laňka nebo snad divoký králíček...?“ Džungle je plná života a o kousek dál zasedá právě vlčí sněm. Mauglí žádá, aby mohl žít tak, jako oni. Přijal je za svoji rodinu a ve smečce je mu dobře. Starý vlk Akéla jej ale nechce, vnímá jej jako přítěž a nechce, aby jim byl chlapec na obtíž. „Smečka tě neuchrání, na to nás není dost...“ Mauglí však nepotřebuje ochranu. Cítí se silným a samostatným a hlavně svobodným, nechce k lidem, tam by zahynul, protože by s nimi neuměl žít. Džungle je jeho domov. Odvahu mu dodává panter Baghíra, který stojí při něm, i když má také určité pochybnosti. Sám moc dobře ví, že je džungle plná nástrah a že tady musí bojovat každý sám za sebe.

Jednoho dne se Mauglí setká na kraji džungle s dívkou Rashmí. Setkání je to letmé, krátké, protože Rashmí jakmile uvidí Mauglího, lekne se a uteče. Chlapec je zmaten. Najednou si uvědomí, že vlastně nikam nepatří. Smečka ho nechce a lidi se ho bojí. Co teď bude? Svádí vnitřní boj. Toulá se džunglí a hledá řešení. „A před čím vlastně utíkám, jsem v koncích, nevím kudy kam…“ Na scénu vstupuje medvěd Balů se svojí veselou písní, je plný optimismu a má dobré srdce. Však je pro Mauglího výborným učitelem. A zatímco se Balů raduje, Tygr Šér Chán s napůl ochrnutou tlapou, který nemůže Mauglího vystát a nejraději by ho zabil, sežral, zničil…, najednou zjistí, že to člověčí mládě zmizelo. „Jímá mě deprese a smutek – zdá se, že Mauglí z džungle utek. Ta pýcha nahé opice mě léta hněte velice …“

Tolik se těšil na souboj! A o kus dál jde ale skoro o život. Mauglího chytila tlupa opic a opičí král se domáhá ohně. Myslí si, že Mauglí má schopnost udělat z něj nadčlověka a slibuje mu modré z nebe, jen aby z něj vymámil to, o čem hoch nemá ani ponětí. Nevypadá to s ním dobře, opic je mnoho a hrajou si s ním, jako kočky s myší, Mauglí má na kahánku, když v tom okamžiku se připlazí had Ká a všechny opice spolyká. Ká se představuje písní, jejíž všechna slova začínají na s. „Svléknout si svůj šat svědivý, skvít se se svítáním, slunce sálavé spaluje savany, spočívat sladce stočen ….“ Ovíjí se kolem Mauglího, a chce ho uspat svým pohledem.

V druhé části přichází na scénu slon Háthí, je už starý a popletený, nic si nepamatuje a všechno otočí. Není s ním kloudná řeč. Pěvecký sbor supů se snáší nad tělem Mauglího, který zemdlený leží na zemi, zpívají mu píseň a vypravují ho na poslední cestu, to ovšem netuší, co se ještě strhne. Dochází k souboji. Šér Chán se dá do boje s Baghírou, v poslední chvíli zasáhne i Balů a kulhavý tygr prchá. Ti tři ho zaženou až na kraj džungle. Potom slastně oslavují svoje vítězství, ale je jim smutno po Mauglím. Kde asi může být? Jaký bude jeho osud? Přežije? Přichází zpráva, že tygra zajali lidé a zavřeli ho do klece. Však si nic jiného nezaslouží, jen škodil a byl zlý. Mauglímu se podaří přelstít opice a prchá. I přesto, že Šér Chán pro něj znamená nebezpečí, stejně jako pro ostatní, rozhodne se, že jej vysvobodí. Nad tou šíleností všichni kroutí hlavou. Ale Mauglí má dobré srdce. Sice chvíli váhá, ale nakonec pustí tygra ze zajetí. Ten mu nakonec slíbí, že odejde z džungle pryč a nebude již postrachem. „Já se vytratím, a pěkně s velkou ostudou tam, kde to vědět nebudou…“

No a jak to dopadlo? To už bych vám řekla úplně všechno, a to se mi moc nechce. Ale jedno prozradit můžu: na konci jsem plakala. Dojal mě nejen příběh, ale i herecké výkony, světelné efekty, hudba, celkové zpracování. Byl to opravdu hodně silný zážitek! Ale ještě bych dočista zapomněla na jednu postavu, která se zdála být, alespoň na začátku, když jsem listovala programem, docela nevýrazná, docela nevýznamná – zvířátko. V obsazení psali jen zvířátko. Myslela jsem si, že se tam jen tak jednou dvakrát mihne. Ale ne! Tohle zvířátko byla první postava, kterou jsme viděli, a během celého představení bylo pořád někde na dohled. Milé zvířátko, které mi připomínalo surikatu, která to asi nebyla, ale bylo něžné a dodalo celému ději i jistou dávku dramatičnosti. Takže zvířátko, zasloužíš si velký potlesk!

A ještě nesmím zapomenout na to, co není vidět:

Hudba: Ondřej Soukup
Libreto, texty písní: Gabriela Osvaldová
Producent, majitel Divadla Kalich: Michal Kocourek
Producentská společnost: Hamlet Production, a.s.
Pěvecké nastudování: Ľubomír Dolný
Zvuk: Martin Srotzer, Jan Včelák
Company manager: Zdeněk Bubák

A co naopak vidět je:

Režie, světelný design: Skutr
Choreografie: Adéla Laštovková Stodolová
Kostýmy: Simona Rybáková
Scéna: Jakub Kopecký

A to, co bylo vidět nejvíc:

Mauglí: Roman Tomeš
Panter Baghíra: Jan Sklenář
Madvěd Balů: Michal Pleskot
Tygr Šér Chán: Jan Kříž
Had Ká: Jan Vlas
Šakal Tabakí: Petr Vančura
Vlčice Rákšasí: Vendula Příhodová
Vlk Rao: Jan Kaštovský
Rashmí: Brigita Cmuntová
Opičí král: Ondřej Nosálek
Slon Háthí: Richard Tesařík
Zvířátko: Radka Pavlovčinová
Company: Johana Hájková
Peter Dolinajec
Jakub Sedláček
Matyáš Ramba

Za zmínku jistě stojí i fakt, že světová premiéra muzikálu se uskutečnila v Divadle Kalich 12. září 2013.

Ten zážitek vám přeju absolvovat, protože všechno bylo úplně perfektní. Kdybych měla klobouk, smeknu, protože nejen zpěv a scéna, ale to nadšení v očích herců, a v neposlední řadě i taneční a pohybová vybavenost všech bez rozdílu, mi vehnaly slzy do očí. Byl to prostě nezapomenutelný zážitek! A proto jsem nelenila, koupila si CD se stejnojmenným názvem Mauglí – jsme jedné krve …. A teď je všude se mnou. Děkuji všem! Opravdu si to zaslouží!

Zdroj foto: www.divadlokalich.cz