Když vás život donutí začít znovu od nuly

Když vás život donutí začít znovu od nuly

Tisk

nulta hodina 200Na každého z nás může v životě čekat moment, který pro nás bude nultou hodinou – okamžikem, od kterého začneme svůj život žít jinak, kdy změníme své základní hodnoty. Důvodů pro zásadní proměnu můžeme být mnoho. Budou vám o tom vyprávět hrdinky románu Nultá hodina.

 

Autorka Lotta Lundbergová využila ke svému románu dva hlavní inspirační prameny. Za prvé se nechala inspirovat životem novinářky Cordelie Edvardson, za druhé ji šlo o vykreslení zcela nového začátku – nulté hodiny – označení, které se používalo v poválečném Německu, kdy se země musela vyhrabat z totálně rozvraceného stavu zpět k běžnému životu.

Jak slibovala anotace románu – setkáváme se se třemi ženami v různých časových rovinách – se začínající spisovatelkou Hedwigou v Berlíně v období druhé světové války, ve Švédsku pak s Isou v osmdesátých letech a s psycholožkou Ingrid po začátku nového milénia – jejichž osudy se nakonec spojí. A i když je časový rozdíl mezi příběhem Hedwig a Ingrid opravdu obrovský a celou dobu mi běželo hlavou, jak asi bude možné jejich příběh propojit, autorka pro čtenáře připravila velké překvapení, které se v textu jen tak mimochodem mihne.
Hedwig, mladá žena, která chce být spisovatelkou a tomuto cíli podřizuje vše – i po tom, co se stane matkou. Svou Holčičku raději na čas předává do dětského domova, aby se mohla soustředit na svůj román. To se z jistého úhlu pohledu vyplatí – svou prvotinou zaujme umělecký svět. Ale zanedbávat vlastní dítě? Ale to není jediná špatná věc, která na Holčičku ve světě čeká – během války se odhalí její židovský původ z otcovy strany a není ji možné zachránit z nacistických spárů.
Citace z románu Hedwigy: „Ti, co byli opilí, říkali: kdyby Amíci shazovali bomby na vojáky na frontě a ne na civily v Drážďanech, válka by skončila mnohem dřív. Ale oni nechtěli, aby bylo rychle po válce, chtěli, abychom pláli jako pochodně, chtěli, abychom se udusili k smrti.“
Ingrid řeší životní křižovatku poté, co její muž, farář, onemocní a spoustu času tráví se spisovatelkou Hannou, což je jeho manželce poměrně podezřelé. Je manžel jiný kvůli nemoci nebo je to na ní nezávislé?
Co na knize obdivuji nejvíc, jsou obrazy válečného a poválečného Německa. Nálada, strach a zmar jsou v částích o Hedwig popsány věrohodně a syrově. Co by si čtenáři dle mého názoru zasloužili – alespoň krátkou informaci o tom, co se stalo s Holčičkou. V knize se sice objeví lehký náznak, ale nevím, co autorku vedlo k tomu, aby neprozradila více.
Pokud si chcete přečíst něco severského, ale zároveň si chcete dát dovolenou od krimi thrillerů, vyzkoušejte Nultou hodinu. Užijete si opravdu originální kousky autorčiny fantazie: „Vzpomínka stojí najednou v předsíni a roztává. Na koberci se tvoří loužička vody. Dávám ji deku a ona vypráví.“Budete se divit nad vnitřním světem Isy, vrtět nesouhlasně hlavou nad počínáním Hedwig a zřejmě budete soucítit se situací, do které se dostala Ingrid.

nulta hodina

Nultá hodina/Timme noll
Autor: Lotta Lundbergová
Žánr: skandinávská literatura - román
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2016
Počet stran: 344
Hodnocení: 75 %
Zdroj foto: www.knihazlin.cz
http://www.knihazlin.cz/skandinavska-literatura/nulta-hodina


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

„Snažím se hledat témata, která souvisí se společenským děním“, říká režisér David Šiktanc

siktanc perexŠvandovo divadlo uvedlo premiéru hry ze 70.let na motivy románu Heinricha Bölla, která je díky svému kontroverznímu tématu poplatná i dnešní době. Co o ní říká její režisér David Šiktanc a co by podle něj měli diváci brát na zřetel?...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Češi 1942 aneb jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

Cesi 1942 200V jednom z dalších pokračování devítidílné komiksové řady tzv. „Českého století“ od roku 1918 do roku 1992 se autor Pavel Kosatík spolu s výtvarníkem Markem Rubcem věnují dalšímu klíčovému okamžiku našich moderní...


Literatura

Vražedný rej: krimi porakousku

vrazedny rej200V červenci vydalo nakladatelství Kalibr čtvrtý díl volné série autora Andrease Grubera s názvem Vražedný rej. Kniha je čtivá, má náboj i specifický styl humoru a hlavně se s ničím a nikým nemaže. Naláká ke čtení i vás?

Divadlo

Tragédie člověka, který neuměl říct NE

netrpelivost-srdce perexPoručík Anton Hofmiller (Petr Matyáš Cibulka) má jednu vlastnost, která mu občas nesmírně komplikuje život: neumí říkat ne. Když se spřátelí s nádhernou Ilonou (Romana Widenková), zdá se, že našel své štěstí.

<...

Film

Téměř ztracené Brehy nehy se vracejí

altFero Fenič natáčel svůj televizní hraný debut Brehy nehy v roce 1982 (jak nasvědčuje i datum na školní tabuli) a v témže roce jej dokončil, protože záhy - v měsíčníku Film a doba 3/1983 - na něj v rámci širší studie upozorňuje...