Ten, kdo odešel
Banner

Ten, kdo odešel

Tisk

Ten kdo odesel 200„Po přečtení této knihy už pro vás Facebook nikdy nebude tím, co dřív“ – to je ústřední myšlenka knihy Ten, kdo odešel, kterou jsem zhltla za tři večery. Jako by mi připomínala můj vlastní příběh. Vlastně – ne jako by. Hlavní hrdinka Molly (stejně jako já) zažila něco, co jí rozhodně klidu nepřidalo a určitě ji to neobohatilo. A i kdyby možná ano, určitě z toho vůbec nebyla šťastná. Stejně jako já.

Britská autorka Lucy Dawson tak úplně nezapadá do skupiny autorek, které píšou oddychové romány protkané romantikou, u nichž si se sklenkou vína nebo šálkem kávy odpočinete. Přiznám se, že jsem trochu lechtivé romantiky čekala, ale žádné jsem se nedočkala. Žádná něha, žádný zamilovaný příběh. Ne, že bych byla zklamaná, naopak, život přeci není jen růžový a každý z nás ho žije po svém. Chtěla jsem se dozvědět, jaký život žije právě tahle Molly. Příběh měl spád a opravdu ani chvíli jsem se nenudila. Ale už v polovině knihy jsem si přála, ať už to skončí. Ne kniha, ale to, co ta žena prožívala. „Lucyini hrdinové zažívají věci, které se můžou přihodit každému z nás,“ přečetla jsem si na zadní záložce. „Stačí však docela málo a zprvu banální situace se zamotá do neřešitelné změti.“ A to se teda zamotala.

Na přední záložce jsem si přečetla, že hlavní hrdinka románu nechce nic měnit a naopak chce, aby všechno zůstalo tak, jak je. Její manžel Jack (a tady jsem chvíli tápala, neboť její manžel se jmenuje Dan, ale drobná chyba se odpouští) má jiný názor. A protože jsou milující pár, jistě najdou řešení. Byli by ho bývali našli dřív, nebýt jednoho neuváženého činu Molly. Ve slabé chvilce, z blíže nevyjasněných příčin, poslala svému bývalému příteli zprávu do facebookové schránky. V té vteřině, kdy stiskla Odeslat, toho litovala. Ale není cesty zpět. Ach, ta zpropadená sociální síť. Umí pomoci, ovšem umí i ublížit, zkomplikovat život a dovést člověka až na samé dno.

Stačila jedna nevinná zpráva a Molly měla rázem ze života peklo. Zprvu se to ani nezdálo. Jedna krátká a dočista nezávazná zpráva. O tom, jaký roztočí kolotoč, neměla Molly nejmenší představu. Z tenké nitky se začala splétat pavučina a z té nebylo cesty ven. Říkala jsem si, proč to ta hloupá holka udělala. Proč takhle bezhlavě provokovala a zbytečně riskovala. Nakonec byla ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo. Mohlo to všechno ale taky dopadnout mnohem hůř. Já vím, že nejsem příliš konkrétní, ale já ani nemohu, protože tohle si musíte přečíst celé a vnímat ty souvislosti, aniž byste věděli, o čem je řeč. Kdyby mi to někdo vyprávěl, klepala bych si na čelo, jak je to celé absurdní. Ale když jsem to četla, třásla jsem se a dlaně mi vlhly potem, protože jsem s Molly prožila její příběh.

Ten kdo odesel

A proč jsem na začátku říkala, že mi připomínal můj vlastní příběh? Taky mám zkušenost s tím, jak může být Facebook nebezpečný. Taky jsem měla strach, když jsem četla na veřejné zdi útočné a pomlouvačné zprávy na moji osobu od člověka, kterému jsem věřila a kterému jsem se svěřila se spoustou věcí. Jeden den jsem byla milovaná a druhý den jsem měla strach o život svůj a svých bližních. Ale nechci, aby to vyznělo tak, že sociální sítě jsou jen špatné a nebezpečné. Sociální síť je pouze nástroj, jeden z těch moderních a novodobých, třeba mi dáte za pravdu. A my, lidé, ho ovládáme. A jen na nás samotných záleží, jak ho využijeme. Zda ku prospěchu, nebo k ublížení (si). Proto bychom měli včas zvážit, co a v jaké míře zveřejníme, protože na tom přímo úměrně závisí, koho a jak blízko si k sobě pustíme.

Naše Molly prožila svůj příběh, na který budu jistě dlouho vzpomínat. Díky tomu, že má kolem sebe lidi, kteří ji milují, ctí ji a věří jí, se rány jistě časem zahojí. Ale taky nemusela mít takové štěstí a mohlo to všechno dopadnout jinak. Ale to už jsem říkala. Jestli máte rádi horory, napětí a strašidelné příběhy, trochu hlouposti i absurdity, tak tenhle skvost z nakladatelství Domino byste určitě neměli minout bez povšimnutí.        

Název: Ten, kdo odešel
Autor: Lucy Dawson
Žánr: beletrie pro dospělé
Z anglického originálu přeložila: Dita Kelbelová
Odpovědná redaktorka: Karin Lednická
Jazyková redaktorka: Lenka Vymazalová
Korektura: Kateřina Žídková
Sazba písmem Minion Pro: Rajka Marišinská a Jiří Ryška
Ilustrace obálky: Denisa Jánská
Grafické zpracování obálky: Rajka Marišinská  
Vydalo: Nakladatelství DOMINO, Ostrava
Rok vydání: 2015, vydání první, vázaná
ISBN: 978-80-7498-067-1

www.dominoknihy.cz 
              


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Chci být užitečná tam, kde jsem a jsem ráda, že můžu opět zažívat atmosféru koncertů i zkoušek, říká zpěvačka Kateřina Bartoňová

katka200Příznivci zlínsko-otrokovické rockové skupiny GAIA už nějakou dobu vědí, že už tam nezpívá jen jedna, ale hned dvě zpěvačky. Tomu se říká luxus, zvláště, když obě „subrety“ spolu vycházejí, skvěle jim to zpívá a do vlasů si zatím nevjely. Naopak její hu...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Nicky

nicky 200S osobou Nicholase Wintona jsem se poprvé setkala v kině při promítání filmu Síla lidskosti. Byl to tak emotivní zážitek, že jsem dlouhou dobu nemohla myslet na nic jiného. Příběh mladého Angličana, který přijel těsně před vypuknutím druhé světové válk...


Výtvarné umění

Soutěž s Modrou lagunou

jak se zbavit mstivy soniCukrárna Miloše Drhy Modrá laguna, JaS nakladatelství, s. r. o. ve spolupráci s redaktorkou PhDr. Janou Semelkovou vyhlašují VÝTVARNOU SOUTĚŽ NAMALUJ OBLÍBENÉHO HRDINU Z KNÍŽKY.

...

Divadlo

Městské divadlo Brno a jeho tituly pro sezónu 2026/2027

mdb200Jak uvádí Stanislav Moša, ředitel MdB, v nové divadelní sezóně připraví celkem 7 inscenací. Vyjmenovává, že čtyři z nich budou uvedeny na jejich Činoherní scéně, tři pak na Hudební scéně. U tří (!!!) z nich se bude jednat o světovou premiéru, u dvou (!!) pak ...

Film

Herecká one woman show Helen Mirren

za zavrenymi dvermi szaboO tom, že průsečík dvou světů, dvou rozdílných lidských charakterů, které formovalo prožité, vytváří mnohdy prazvláštní třecí plochu, pojednává spousta nejen filmových děl. V případě prolínání každodennost...