Děsivý pojem „Sonderbehandlung“

Děsivý pojem „Sonderbehandlung“

zvlastni zachazeni 200Je to už sedmdesát let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Dlouhá doba na to, abychom o životě za ostnatými dráty věděli mnohé. Opak se ale zdá býti pravdou. Pojďte se seznámit s těmi, kteří přežili běsnění druhé světové války a jsou ochotní o svém osudu hovořit.

 

Jedním z hlavních důvodů, proč se o osudech českých Židů moc nemluví, je, jak uvádí sám autor Adam Drda, že česká společnost vyhlazování Židů v Osvětimi a dalších koncentračních táborech nepovažuje za svou tragédii. Za nejhorší přečin proti českému (respektive proti československému) lidu považují vypálení Lidic a Ležáků. Že v sousedním Polsku ale došlo k největší masové vraždě českých občanů, to už nijak zvlášť nereflektují.


Sonderbehandlung – „zvláštní zacházení“, termín, který použili nacisté pro obyvatele terezínského ghetta, kteří byli převezeni do rodinného tábora, známého pod označením BIIb, v Osvětimi-Březince. Na první pohled by zvláštní zacházení mohlo znít jako nějaká výsada, nicméně opět je opak pravdou. Mnozí z vás jistě vědí, že překlad tohoto spojení do praxe znamenal, že po šestiměsíční karanténní lhůtě budou všichni z takto označeného transportu zabiti v osvětimských plynových komorách.


Přesto, že se k obyvatelům Terezína zprávy o dění v Polsku dostávaly, údaje byly tak děsivé, že je lidé nebrali vážně. Mnoho rodin, které transporty rozdělily, měly domluvené signály v dopisech, aby se dozvěděly, jaká je situace doopravdy. A znovu – terezínští jim neuvěřili a snažili se sami sebe přesvědčit, že je všechno jinak.


Stejně tak zbytek světa byl mystifikován o reálném dění za zdmi koncentračních táborů. Nejvíce po pravdě volalo Dánsko, které se dožadovalo informací o svých občanech. Nepomohla ani návštěva zástupců Červeného kříže, pro kterou byla vystavěna v Terezíně dokonalá potěmkinova vesnice.


Je však historickým faktem, že noc z 8. na 9. března 1944 nepřežilo v Osvětimi kvůli Sonderbehandlung 3 792 lidí. Mezi přeživšími byla jen hrstka – nemocní, dvojčata, která si vybral Mengele ke svým pokusům, nebo malířka Dina Gottliebová-Babbittová, která pro Mengeleho portrétovala Romy.

zvlastni zachazeni


V knize se vzpomíná i na Fredyho Hirsche, jednu z nejvýraznějších postav osvětimského života a člověka, který měl vést odboj proti nacistům právě 8. března, a jehož předčasná smrt je dodnes opředená tajemstvím.


Kniha zachycuje vzpomínky přeživších na veškeré aspekty života v Terezíně a především pak v rodinném táboře BIIb. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny chronologicky, a tak máme jasný přehled o zásadních událostech této části osvětimského areálu. Autor využívá převážně citovaných vzpomínek jednotlivých aktérů, což zvyšuje sílu dopadu sdělení. Drda nenechává čtenáře na pochybách, o všem, co se dělo v táborech, mluví přímo a bez okolků.


Knihu kromě fotografií z rodinných alb pamětníků doplňují i další obrazové přílohy Radovana Kodery z cyklu Stopy holocaustu, zachycující zbytky rodinného tábora (které ovšem nejsou doplněny konkrétními popisky).


V českých knihkupectvích se objevila kniha s důležitým obsahem a ještě významnějším sdělením. V dnešní době plné nepokojů je více než na místě si připomenout, že je třeba být za každou cenu ostražitý a nenechat se zastrašovat nesmyslnými rozhodnutími.

Zvláštní zacházení / Rodinný tábor terezínských Židů v Auschwitz II. – Birkenau
Autor: Adam Drda
Žánr: literatura faktu
Nakladatelství: Revolver Revue
Rok vydání: 2014
Počet stran: 256
Hodnocení: 95 %  

( 1 hlas )         
Zdroj foto: www.revolverrevue.cz
www.revolverrevue.cz


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Rozhovor

Kateřina Tučková: „Byla jsem děvče z vesnice, které se ocitlo ve spárech brněnské kultury“

tuckova200Brněnská rodačka, kurátorka pražské galerie a především také úspěšná spisovatelka Kateřina Tučková získala letos za svůj román Žítkovské bohyně ocenění Magnesie Litery, zvolili si ji sami čtenáři.<...

Hledat

Z archivu...

Čtěte také...

Dvojrecenze - Bridget Jonesová: Láskou šílená

Bridget Jones 200

Jedna kniha, dvě redaktorky, dva různé pohledy na stejnou věc. Jak moc se liší jejich názory na světový bestseller s názvem Bri...


Literatura

Bylo první vejce nebo slepice?

co nevime o slepicich 200Co nevíme o slepicích je název knihy Melissy Caugheyové, kterou nám v květnu přineslo nakladatelství Esence. Není to klasická chovatelská příručka, ale spíš povídání o slepicích, jejich životě a dalších zvláštnostech,...

Divadlo

Jaká je budoucnost Divadla Na zábradlí?

altSoučasná ekonomická situace, potažmo i kulturní založení obyvatel, není rozhodně příznivou dobou pro instituce věnující se umění. Zejména pak pro divadla, která jsou speciálním odvětvím. Není to film, jejich návštěva není rozhodnutí z minuty na minutu. Chce to p...

Film

Frankenweenie - Domácí mazlíček: Když vědu neděláme s láskou

Frankenweenie-plakat-200Film z produkce Walt Disney Pictures s prapodivným názvem Frankenweenie - Domácí mazlíček je animovaným příběhem chlapce Viktora a jeho psa Sparkyho. Když Viktor nečekaně přijde o svéh...