Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které leželo ve studánce, u níž se kníže s biskupem setkali.

Klášter a jeho historie Klášter prošel během staletí mnoha stavebními úpravami a přestavbami. Nejprve zde byl prostý, patrně dřevěný předrománský kostel. Tento kostelík byl v 11. století nahrazen kamenným kostelem. Zbytky raně románské baziliky, jsou dodnes zachovány v kryptě pod kněžištěm baziliky svaté Markéty tak, jak byly objeveny při archeologickém průzkumu, realizovaném v 60. – 80. letech minulého století.

Románská bazilika ve druhé polovině třináctého století neodpovídala významu kláštera, a tak byl budován nový gotický chrám, který byl, stejně jako klášter, roku 1420 vážně poškozen husitskými vojsky. Poničený gotický chrám byl pak v následujících obdobích několikrát opravován. 

Současná bazilika svaté Markéty byla zbudována na počátku 18. století. Projektantem a stavitelem  byl od roku 1709 Kryštof Dientzenhofer, od roku 1716 pak i jeho syn Kilián Ignác. Na výzdobě se podílel malíř Petr Brandl, jehož sedm pláten zdobí šest bočních oltářů v chrámové lodi. Sochy dodal Matěj Václav Jäckel. Z freskařů zde najdeme dílo Jana Ignáce Pešiny, který je autorem malovaných bočních oltářů.

Klášter se vyhnul josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo.

Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století. V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán. 

V letech 1991–1993 byl klášter i kostel opraven; v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. V klášteře jsou kromě kostela k vidění krásné fresky; nejvzácnější z nich zdobí zdobí Tereziánský sál, který byl zařízen k poctě Marie Terezie, u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však klášter nikdy nenavštívila.

V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice; nad pramenem je  gotická křížová klenba, pozůstatek původního gotického kláštera. V zahradě je soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.

Zdroj: Farnost kostela svaté Markéty v Břevnově

Foto: Autor článku