První mužský benediktinský klášter v Čechách, ležící na polovině cesty mezi Pražským hradem a Bílou horou, založili před 1020 lety, roku 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Podle legendy se název kláštera odvozuje od břevna, které leželo ve studánce, u níž se kníže s biskupem setkali.
Klášter a jeho historie Klášter prošel během staletí mnoha stavebními úpravami a přestavbami. Nejprve zde byl prostý, patrně dřevěný předrománský kostel. Tento kostelík byl v 11. století nahrazen kamenným kostelem. Zbytky raně románské baziliky, jsou dodnes zachovány v kryptě pod kněžištěm baziliky svaté Markéty tak, jak byly objeveny při archeologickém průzkumu, realizovaném v 60. – 80. letech minulého století.
Románská bazilika ve druhé polovině třináctého století neodpovídala významu kláštera, a tak byl budován nový gotický chrám, který byl, stejně jako klášter, roku 1420 vážně poškozen husitskými vojsky. Poničený gotický chrám byl pak v následujících obdobích několikrát opravován.
Současná bazilika svaté Markéty byla zbudována na počátku 18. století. Projektantem a stavitelem byl od roku 1709 Kryštof Dientzenhofer, od roku 1716 pak i jeho syn Kilián Ignác. Na výzdobě se podílel malíř Petr Brandl, jehož sedm pláten zdobí šest bočních oltářů v chrámové lodi. Sochy dodal Matěj Václav Jäckel. Z freskařů zde najdeme dílo Jana Ignáce Pešiny, který je autorem malovaných bočních oltářů.
Klášter se vyhnul josefínským reformám, možná i díky tomu, že za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch se také významně podílel na reformách vysokých škol i právnického a kněžského vzdělávání, takže klášteru za Josefa II. zrušení nehrozilo.
Pohnuté dějiny zažil klášter ve dvacátém století. V roce 1950 byl, stejně jako ostatní kláštery zabrán.
V letech 1991–1993 byl klášter i kostel opraven; v roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. V klášteře jsou kromě kostela k vidění krásné fresky; nejvzácnější z nich zdobí zdobí Tereziánský sál, který byl zařízen k poctě Marie Terezie, u příležitosti její korunovace českou královnou. Marie Terezie však klášter nikdy nenavštívila.
V klášterní zahradě stojí barokní pavilon Vojtěška s pramenem potoka Brusnice; nad pramenem je gotická křížová klenba, pozůstatek původního gotického kláštera. V zahradě je soustava barokních štol, jimiž se voda zaváděla do kláštera.
Zdroj: Farnost kostela svaté Markéty v Břevnově
Foto: Autor článku
| < Předchozí | Další > |
|---|
Herečka Alžběta Bartošová nyní hraje v divadle Kalich v představení Horečka sobotní noci a nově od září v Atlantidě.
Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi až do 27. září návštěvníky seznamuje s unikátním světovým fenoménem vietnamského vodního loutkového divadla (bývá překládáno jako loutky tančící na vodě) na výstavě nazvané Divadlo zrozené...
V nakladatelství Pointa vyšla kniha Šárce Medkové, kterou někteří mohou znát z jejího blogu na iDnes.cz. V Cestě do blikajícího pekla přináší velmi osobní zpověď.
Divadlo Malá scéna Zlín se v současnosti zaměřuje na vlastní autorskou tvorbu, a pokud by všechna představení byla taková, jako Láska prochází žaludkem, je velká škoda, že toho nehrají více. Druhá repríza této komed...
Severský filmový podzim nabízí nejen filmy severských zemí, jak by název mohl napovídat, ale hranice se rozšiřují i na filmy z pobaltských republik. Ve filmu Litva, do toho! se můžete seznámit s největší pobaltskou zemí prostřednictvím ztřeštěné roa...