Muzeum představuje poklady slavných rudolfinských sbírek

Muzeum představuje poklady slavných rudolfinských sbírek

Tisk

mis 200Muzeum hlavního města Prahy pořádá do 29. 3. 2015 výstavu Rudolfínští mistři – díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek. Jsou na ní představeny obrazy, sochy a grafiky, které byly kdysi součástí sbírek Rudolfa II. na Pražském hradě. Po císařově smrti byly tyto vzácné poklady rozptýleny do celého světa a jsou dnes součástí mnohých galerií a muzeí. Rudolfínská díla, která se v minulosti dostala do soukromých sbírek, se čas od času objeví na světových aukcích. Tam je často kupují také čeští sběratelé. Jejich zásluhou se tak vracejí do Čech umělecká díla, která tvořila významnou součást národního kulturního dědictví a nyní ho opět obohacují.                    

 

Souborně jsou tato díla, zakoupená na aukcích v posledních patnácti letech, zpřístupněna veřejnosti poprvé. Vystavena jsou díla Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachena, Josepha Heintze st., Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries, několik zajímavých dosud anonymních rudolfínských děl a také soubor grafických listů. Muzeum hlavního města Prahy doplnilo výstavu o několik exponátů ze svých sbírek.

mis 1


Slavné sbírky Rudolfa II., jedny z největších, jaké kdy byly shromážděny na jednom místě, potkal krutý osud. Sotva se císař rozloučil se světem, nastala jejich postupná likvidace. Podstatnou část odvezl jeho bratr a nástupce Matyáš do Vídně, něco zdědili další císařovi bratři. Také osoby, které měly do hradních prostor přístup, využily příležitost a neváhaly se obohatit. O definitivní konec slavných sbírek se přičinili švédští vojáci, kteří to, co na Hradě ještě zůstalo, odvezli do Stockholmu.
V současné době je podstatná část rudolfínských sbírek uložena v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Část je však rozptýlena po galeriích a muzeích celého světa. V České republice začali soukromí sběratelé v posledních deseti letech nakupovat na evropských aukcích díla rudolfínských mistrů, a obohacují tak i naše kulturní dědictví. To by mohlo být inspirací pro další potencionální sběratele. Návštěvníkům muzeí a galerií je tak dána možnost, aby se alespoň na omezenou dobu potěšili významnými uměleckými díly, která jsou jinak skryta jejich očím.

mis 2


Vystavena jsou díla Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Josepha Heintze st., Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries, soubor grafických listů podle jejich předloh a také několik dosud anonymních zajímavých rudolfínských děl. Muzeum města Prahy doplnilo výstavu o několik exponátů ze svých sbírek.   
Zvláštním bonusem výstavy je zápůjčka dosud neznámého portrétu Rudolfa II. z doby před rokem 1585, nedávno zakoupeného do knížecích liechtensteinských sbírek ve Vídni/Vaduzu.

 

ilustrační foto autor, podle podkladů Muzea hlavního města Prahy, www.muzeumprahy.cz


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Na jevišti si mohu v bezpečném prostoru prožít spousty příběhů. Obohacuje mě to

archiv Tereza RychláPZpěvu věnuje od dětství a velice brzy ji také okouzlilo divadlo, které se stalo její vášní. „Když se to pak poštěstí, že je divadlo spojené ještě se zpěvem, tak jsem úplně ve svém živlu a zažívám ve své práci obr...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Místo bolesti a utrpení - cikánský tábor Lety

altV těchto dnech, kdy slavíme výročí konce druhé světové války, bychom si měli též vzpomenout na milióny obětí, které zahubila nacistická ideologie a její vykonavatelé. Vedle Židů  byli perzekuováni a likvidováni i cikáni (pozn. v článku užívám dobové označení cikán...

Z archivu...


Literatura

Dívka v zeleném svetru, která utekla nacistům

Dívka v zeleném svetruNázev Dívka v zeleném svetru zní poměrně nevinně. Mohlo by se jednat třeba o romantický příběh. Nic ovšem nemůže být dále od pravdy. Vyprávění Krystyny Chiger totiž popisuje útrapy její rodiny během druhé světové války...

Divadlo

Hezky německy?

200divPřed několika dny skončil 18. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka. Je tedy čas probrat se dojmy a pokusit se o shrnutí. Můj nejsilnější pocit je podobný hořké pachuti na jazyku – nějak mi to prostě nesedlo. Jsou takové divadelní festiva...

Film

Ostrava Kamera Oko představuje filmy z pohledu kameramanů

zahájení okoLaické publikum se především vyzná v hereckých osobnostech. Na druhém místě nás zajímá režie, nicméně jména kameramanů zůstávají v pozadí. To ovšem mění festival, kterému se v Ostravě říká OKO. Jedinečná událost svéh...