Výstava České historické betlémy aneb Vánoce, Vánoce přicházejí

Výstava České historické betlémy aneb Vánoce, Vánoce přicházejí

Tisk

betlem tradicePražská Národní knihovna ČR a Muzeum betlémů Karlštejn, u příležitosti 450. výročí vystavení prvního betlému v českých zemích, připravili jubilejní vánoční výstavu „České historické betlémy“. V předvánočním adventním čase si tak připomeneme období „zlatého věku betlemářství.“ Za symbol Vánoc bychom měli považovat zdobení stromečku a betlémy. Tradice, kdy věřící i nevěřící navštěvují o vánočních svátcích kostely a dojímají se nad vystavenými betlémy, je naštěstí stále živá.

První zmínka o betlému pochází z roku 1562, kdy byly postaveny první české jesličky s jezulátkem právě v pražském klementinském kostele sv. Klimenta. Ve Výstavním sále Galerie Klementinum byla výstava s unikátními výtvory zahájena 16. listopadu 2012, tj. v den, kdy se konal v Insbrucku Světový betlemářský kongres. „Spojení s Klementinem je nasnadě, protože velké zásluhy o počátky stavění betlémů v Čechách patří právě jezuitskému řádu, který se snažil přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození a umožnit jim prožít vánoční mystérium,“ vysvětlila nám, Irena Maňáková, ředitelka odboru komunikace Národní knihovny ČR.

Půjdem spolu do Betléma….

Ještě předtím, než jsme jesličky začali stavět, jsme o Vánocích inscenovali narození Krista, a proto ve starých zápisech špatně odlišujeme postavení prvního betlému (statického) od provozování vánočních her. Výstavu tvoří exponáty z různých oblastí z celé České republiky, které výrobou betlémů prosluly. Nejstarší betlém pochází z 2. poloviny 18. století, z hlediska časového rozložení budou vystavena díla vyrobená od období baroka až po konec druhé světové války. „Návštěvníky jistě upoutají dva mechanické betlémy, nebo největší exponát, který měří 110 cm na výšku a 220 cm na šířku. K nejmenším patří nesmírně křehké betlémy z cukru, které se musely dávat pod skleněný poklop, aby vydržely,“ láká nás návštěvníky na zajímavosti kurátorka výstavy Romana Trešlová, ředitelka Muzea betlémů Karlštejn. „Mně připadá nejzajímavější betlém z papírmaše (směs lepidla, vody a drceného papíru), který vytvořil Karel Svolinský. Není to prvoplánově krásný betlém, ale je v něm velmi věrně zachycena drsná krása zimní krajiny,“ připojuje ještě svůj osobní tip. A dáváme jí za pravdu. Betlém Karla Svolinského je totiž zcela odlišný od ostatních pestrobarevných, je jednoduchý a je barevně laděn v barvách šerosvitu. Úplný Schikaneder!

betlem tradice

Betlémů nebude nikdy dost

Výroba scény Ježíškova narození zasáhla i do různých oborů, které však s betlémářstvím nemají zdánlivě nic společného. Základ expozice tvoří dřevěné betlémy, malované papírové a nakonec i raritní kousky z neobvyklých materiálů jako je cukr, chleba, vosk, perník, hlína, sádra, durolin a dobová umělá hmota. Pevně doufáme, že v každé české domácnosti aspoň jeden betlém mají, i kdyby to měl být jen ten malovaný papírový! Nějak si ty naše Vánoce bez betlému totiž již představit neumíme.

Víme, co je „tragant“?

Tragant je lepkavá a slizovitá pryskyřice vytékající při poškozování kůry keřů rodu Astragalus. Představuje jeden z nejstarších přírodních emulgátorů, který se již na přelomu 18. a 19. století používal například při výrobě imitací stolního nádobí, ale později zejména v potravinářství. Tragant jako velmi tvárný materiál a přitom vizuálně efektní se začal prosazovat při výrobě betlémů nebo drobných upomínkových předmětů spjatých s poutními místy. Pro svou křehkost musely být figurky chráněny skleněným poklopem nebo skříňkou. V 2. polovině 19. století jsme „cukrové“ betlémy vyráběli tak, že jsme spojili zhruba 8 dílů cukru a 1 díl tragantu. Hmotu jsme důkladně prohnětli, poté mačkali do forem a případně po vyjmutí z forem omalovávali. Přibližně od roku 1830 jej začali používat v cukrářské firmě bratří Bauerů v německém Biberachu jako přísadu do bonbonů, cukrářských ozdob a mimo jiné také pro výrobu betlémských figurek.

betlem tradice

Trocha historie neuškodí aneb proč právě Klementinum?
(přepis z exponátu na výstavě)

Důvod, proč se výstava koná právě v Klementinu, není bez historických souvislostí. Kolem roku 1556 byl uveden do Prahy jezuitský řád, který se usídlil na předpolí Karlova mostu. Původně zde sídlil řád dominikánů. Jezuité budovy, které po dominikánech získali, po svém příchodu postupně přestavovali, až vytvořili dnešní podobu Klementina coby komplexu vzácných objektů. Od základů byl přebudován i kostel sv. Klimenta. A tento malý a původně špatně orientovaný kostelík sehrál významnou úlohu v českém betlemářství. Právě zde byl totiž, s největší pravděpodobností, postaven první český betlém.

Jezuité, dominikáni, františkáni i kapucíni

O své činnosti vedl jezuitský řád řádné záznamy, které nám umožňují poznat jejich duchovní a tvůrčí činnost v prvních letech působení. Přesto ze zápisů není lehké vyčíst, kdy přesně poprvé betlém postavili. Dříve, než začali stavět jesličky, hráli o Vánocích divadelní hry o narození Krista nebo vystavovali při vánoční bohoslužbě Ježíška v jeslích. A lze jen těžko ze zápisů odlišit konání vánočních her od postavení prvních jesliček v Čechách. Časové rozmezí se pohybuje mezi lety 1560 – 1562, ale častěji zmiňovaným datem je rok 1562. Jak se rozšiřovala sídla řádu jezuitů po Čechách a Moravě, množila se i místa, kde byl o Vánocích stavěn betlém. Od jezuitů převzali tento obyčej dominikáni i další řády jako františkáni nebo kapucíni.

Mystérium zrození Vykupitele

První postavený betlém se nedochoval. Pouze srovnáváním s dochovanými jesličkami jezuitských řádů, které jsou k vidění do dnešních dnů na západ od naší hranice, se domníváme, že oblíbené postavy betlémské scény byly podobné loutkám, nebo je tvořily deskové obrazy s oříznutými konturami, které bylo možno rozestavit do prostoru a vytvořit scénický obraz Kristova narození. Smyslem tohoto počínání bylo přiblížit věřícím okolnosti Kristova narození a umožnit jim lépe prožít mystérium zrození vykupitele.

Zákaz Josefa II.

Na českém území se příliš jeslí z doby mezi 16. – 18. stoletím nezachovalo. Koncem 18. století, v době josefínských reforem, byl v rámci proticírkevní politiky přijat zákaz Josefa II. stavět betlémy. V jednotlivých lokalitách monarchie bylo přistupováno k zákazům s odlišnou důsledností. Navzdory směrnicím vznikla tou dobou, např. v oblasti Brixenu, krásná sakrální díla jesličkářského zaměření, někde bylo povoleno stavět o Vánocích pouze postavy Svaté rodiny, v některých oblastech bylo jesličkářství zcela zakázáno, jinde byl tento zákaz horlivými vykonavateli vykládán jako příkaz ničit betlémy. Českému betlemářství tím byla zasazena hluboká a nezhojitelná rána. Jak jsme se ale na vernisáži také dozvěděli, zákaz betlémů paradoxně zapůsobil i pozitivně, protože se stal spouštěčem následné lidové tvořivosti.

betlem tradice

„O zlatém věku“

V lidovém prostředí zákaz stavění betlémů v kostelích zapůsobil nesmírně pozitivně. Josefínské reformy měly dopad nejen na betlémy, které byly na čas vypuzeny z kostelů, ale měly i nepřímý dopad sociální. Mnoho řemeslníků, kteří se do té doby živili prací pro kostely i kláštery, znenadání přišlo o práci a museli hledat nové zdroje příjmů. A nacházeli je ve výrobě betlémů pro světské kruhy. Zvyk stavět jesličky ve vánočním čase byl v té době již pevně zakořeněný. Došlo k zesvětštění vánočního obyčeje a k jeho přenesení z církevní půdy do šlechtických a měšťanských domácností a odtud do lidových vrstev. Prostý lid, v té době hluboce věřící, vložil do betlémů všechnu svou zbožnost a přirozený smysl pro krásu. Tvořil pro svoji radost a z úcty k Bohu a právě taková díla se stala malými klenoty lidového umění. Zejména II. polovina 19. století představuje doslova „zlatý věk“ českého betlemářství. Je to období, kdy se do kostelů pořizují nové betlémy, v domácnostech se stavějí jesličky často velmi rozměrné. Je to doba, kdy se kostely nově zařizují betlémy z profesionálních dílen či „uměleckých ústavů“ od nás i z ciziny. Jako všechno, tak i betlémy a zájem o ně prochází vlnami zájmu a útlumu. „Zlatý věk“ českého betlemářství dozníval ještě v l. polovině 20. století. Stále vznikala skvělá jesličkářská díla, stále se vybavovaly kostely i domácnosti novými betlémy, jen už ne v takovém intenzitě.

Tažení proti betlémům po II. světové válce

Až II. světová válka přinesla zlom ve výrobě betlémů i jejich vnímání. Jedním z důvodů ochladnutí zájmu o betlémy byl odsun německého obyvatelstva, které v pohraničí vytvořilo svébytnou kulturu, která s jejich odchodem buď zanikla, nebo byla násilně utlumena. Další důvod souvisel s nastupující ideologií v zemích sovětského bloku. Po roce 1948 se u nás betlémy svezly na vlně proticírkevního a protiživnostenského tažení. Byly uzavřeny firmy, které se jejich výrobou živily, byla zničena poutní místa či obchody, kde se betlémy prodávaly. Opadnutí zájmu o betlémy vyplynulo také z jiného vnímání světa po II. světové válce, souviselo s nastupujícím svižným moderním životním stylem a posunem hodnot. Jako by se betlémy se svou starosvětskou líbezností do „nového světa“ nehodily.

Vše se v dobré obrátilo

Je potěšitelné, že od poloviny 60. let 20. století došlo k „betlémské renesanci“ a jak se ukazuje, i v dnešní uspěchané době se potřebujeme zastavit a obdivovat křehkou krásu a půvab betlémů.

Čteme z dopisu kardinála Dominika Duky

V rámci vernisáže jsme byli účastni čtení dopisu kardinála Dominika Duky, který se omluvil z neúčasti na vernisáži, takže jím vyslaný sekretář nás seznámil s obsahem kardinálova dopisu. Jak jsme slyšeli, tak kardinál Dominik Duka vyzdvihuje tradici betlémářství, která spojuje dovednost českých rukou s historií, která promlouvá k člověku dnešní doby. Kardinál vyslovil také myšlenku, že doufá, že dáme přednost tradičním vánočním zvykům před zvyšováním objemu předvánočních nákupů. A vyzval nás, ať Vánoce raději připravujeme s pokojným srdcem.

Přednáška o stavění betlémů

U příležitosti pořádání výstavy bude v úterý, 11.12.2012 od 17 hodin, uspořádána v Zasedacím sále NK ČR přednáška Zity Suchánkové, ředitelky Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, věnovaná tradici stavění betlémů na území Čech, Moravy i Slezska. Zaměří se na počátky, rozšíření a zlidovění zvyku stavět betlémy, s důrazem na vznik betlemářských středisek se specifickým výtvarným projevem. Vstup na přednášku pro veřejnost je zdarma.

Co pro vás znamená betlém?

Můžeme se i zamyslet nad svým vztahem k betlémům a k vánočním svátkům v rámci hry ´Co pro vás znamená betlém?´ Ta byla inspirována 150 let starým vyznáním betlémáře, který na ústecko-orlické malované figurce zanechal své vysvětlení, proč betlémy maluje.

Výstavní sál Galerie Klementinum
Národní knihovna ČR
Vstup z Mariánského náměstí
Praha 1
16. 11. 2012 – 6. 1. 2013
Výstava je otevřená od pátku 16. listopadu 2012 do čtvrtka 6. ledna 2013.
Můžeme ji navštívit každý den včetně všech vánočních i novoročních svátků od 9 do 18 hodin.
Na Štědrý den máme otevřeno od 9 do 15 hodin.
Plné vstupné činí 50 Kč, snížené vstupné pro děti do 15 let, studenty, seniory a ZTP je 30 Kč, děti do 5 let mají vstup zdarma.
Pedagogický dozor doprovázející školní skupinu, děti do 5 let a držitelé průkazu ZTP/P mají vstup zdarma.
www. nkp.cz, www. klementinum.cz

Zdroj foto: internet


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Nina Horáková: Pořád je na čem pracovat a posouvat se dál

Nina Horákova perexDivadlu a zpěvu se věnuje od dětství. Na svém kontě má řadu různorodých rolí jak v muzikálu, tak v činohře. Od roku 2015 je Nina Horáková v angažmá MDP a divadlo je pro ni základem herecké práce. Ho...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

8. června snad už pršet nebude: Odkud se bere Medardův déšť?

pranostiky 200Lidé odedávna pozorovali dění v přírodě během celého roku, a protože si všimli, že se některé věci opakují nebo mezi nimi existují souvislosti, začali svá pozorování předávat ústně v podobě nejrůznějších pranostik. Díky tomu byli schopni př...

Z archivu...


Literatura

Desať slov modernému človeku

deset200Nová kniha na trhu s duchovnou literatúrou, ktorá príjemnou formou rozhovorov medzi kňazom  Milošom Szabom, českým čitateľom známym vďaka knihám Žít podle Bible, Manželství, to je také slib  a Zpověď, (z ktorých posledné dve menované vyšli v nakladat...

Divadlo

Vyhynutí včelstev – naše smrt

altFalešní proroci hlásali konec světa už sice bezpočtukrát, zatím to chválabohu nikdy nevyšlo, na druhé straně nemusí být takováto představa totálního zániku planety Země pouhopouhou utopií. Naplnit ji mohou, ač se to na první pohled může zdát nereálné, i

Film

Z Paříže do Paříze bez dokladů a bez peněz

z-parize-do-parize-4Bratři Maurice a Joseph jsou kluci. Jednomu z nich je deset, druhému dvanáct a bydlí v Paříži, kde mají příležitostí pro svá klukovská dobrodružství více než dost. Jednoho dne se ale všechno změní – maminka jim musí na kabát při...