Většina z nás se o Dušičkách nezapomene zastavit na hrobě svých blízkých a zapálit tam svíčku nebo i položit kytičku. Víme ale vůbec, kdy a proč se začaly slavit?
Dávní Keltové již v době před 3000 lety věřili, že se začátkem listopadu propojuje svět živých a mrtvých. První listopadový den zasvětili Anwinnovi, bohu mrtvých. Zemřelí se v tajuplné noci z 31. října na 1. listopadu na chvíli vraceli mezi živé a na oslavu tohoto spojení pak keltští šamani slavili svátek Samhain. Během noci zapalovali ohně a zvali své mrtvé, aby se k nim přišli ohřát a pobýt se svými blízkými, které kdysi opustili na této Zemi. Pomalované obličeje a převleky pak měly chránit živé před rejdy záhrobních sil.
1. listopadu Svátek všech svatých
13. května 609 zasvěcují Římané antický chrám Pantheon Panně Marii a všem mučedníkům, kteří za svoji křesťanskou víru položili život. Svatostánek předtím patřil olympským bohům. Právě tento okamžik je oslavou svátku duší, které už vstoupily do nebe a dosáhly tam stavu nejvyšší blaženosti. Keltové i Frankové ho slaví už od 8. století, o století později se k nim přidávají i Římané. Původně se tedy na svaté vzpomínalo v polovině května a pravděpodobně právě tohle je příčinou, proč se v květnu nekonají svatby. Vysvětlení nám možná poskytne rčení „svatba v máji, nevěsta na máry“. Oslava všech svatých mučedníků se sice přesunula na 1. listopadu, kdy Keltové slaví svůj rok, ale květnu už jeho nepěkná pověst související s veselkami, bohužel, zůstala.
2. listopadu Památka zesnulých
Den je připomínkou a modlitbou za zemřelé čekatele, tedy dušičky, které zatím poletují v očistci a ještě nejsou připravené vplout do nebe. Jeho oslavu poprvé vystrojí v roce 998 opat Odillo (†1048) ve francouzském benediktinském klášteře v Cluny. S jeho pomocí chce šířit křesťanskou víru a odvést pozornost lidí od starých pohanských rituálů. V 11. – 13. století se svátek rozšiřuje do dalších 18 evropských zemí, ve 14. století už se slaví i v Římě. Jsou s ním spojeny i různé lidové zvyky, například rodina, která se sešla, naplnila lampu máslem místo oleje, aby si duše mohly potřít spáleniny a večer se napila studeného mléka, jež pro změnu mělo duše ochladit. Peklo se pečivo zvané dušičky, které dostávali žebráci, chudí a pocestní.
Zdroj foto: wikipedia.org a plajzka.blog.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Vše u ní začalo již v dětském věku, když s rodiči cestovala po rodných Čechách. Poznávat svět se Lucie Brejšová rozhodla po maturitě a tehdy ji cesta zavála do Anglie. Od té doby procestovala se svým manželem celou Evropu, navštívili Argentinu,...
Město Miletín najdeme mezi Hořicemi, Lázněmi Bělohrad a Dvorem Králové nad Labem. Řekne-li se jméno Miletín, většině z nás se vybaví rodiště Karla Jaromíra Erbena. Druhým typickým znakem Miletína je zdejší cukrářská specialita - Erb...
Písní, jejímž textem je část Písně písní ze Starého zákona poklidně začíná drama Lištičky, uvedené Městskými divadly pražskými na scéně divadla ABC. Text verše je prostým konstatováním toho, že když lišky škodí ve vinici, je třeba je z ní bez ...
Streamovací portál DAFilms nabízí tradiční online přehlídku nominovaných filmů Českého lva. Diváci si až do 31. března mohou na jednom místě vychutnat nejen filmy nominované na 30. Českého lva, ale i speciál k 30leté historii udílení cen. Milovní...