Před půstem se najezte na horší časy

Před půstem se najezte na horší časy

masopust koblihy 200Svátek jídla, to je masopust, který skončí popeleční středou. Protože hned po něm následuje čtyřicetidenní půst, všichni se musí dopředu posilnit, aby v hubených dobách nestrádali. Na čem si pochutnají?



Lahůdky se dají i napichovat

Typickým masopustním jídlem jsou voňavé koblihy právě vytažené z horkého másla nebo sádla. Dnes se smaží většinou na oleji nebo na ztuženém rostlinném tuku. Bývají buď plněné dobrou domácí zavařeninou, nebo také zhotovené ve formě prstýnků s otvorem uprostřed. Ty s dírou nosí na svém rožni pohřebenář, masopustní postava se zvláštním názvem. Na hůl si jako výslužku od hospodyň z jednotlivých stavení navléká koblihové prstýnky, nebo si na ni napichuje kusy slaniny. Další masopustní pochoutkou byly boží milosti. Na přípravu koblih i božích milostí se používají bílé potraviny jako vejce, mouka a mléko. Právě ty jsou podle starých pověr pochoutkou určenou pro potravu dobrých duchů. Jde totiž o obvyklé obětní jídlo, které hospodář nosil jako obětní dar i do polí.

masopust koblihy3

Recept na voňavé koblížky

Aby si na dozlatova usmažených koblížkách mohli pochutnat i čtenáři Kultury 21, přinášíme vám recept od Radky Mothejzíkové. Je autorkou vlastnoručně vyzkoušený, takže se nemusíte bát pustit se do práce.

Co budete potřebovat?
500 g polohrubé mouky
3 žloutky
40 g másla
50 g cukru
30 g droždí
2-3 dl mléka
2 lžíce rumu
špetka soli
strouhaná citronová kůra z dobře omytého citrónu
olej nebo ztužený tuk na smažení
1 vanilinový cukr na posypání
200 g rybízové či jiné tužší zavařeniny s výraznější chutí

Do většího hrnku rozdrobíme droždí, přisypeme lžíci cukru a několik lžic vlažného mléka, dobře rozmícháme na kašičku a na teplém místě necháme vzejít kvásek (asi 10 minut). Mezitím v míse utřeme cukr se změklým máslem a postupně vmícháme žloutky. Potom přidáme vykynutý kvásek, strouhanou citronovou kůru, špetku soli, rum, mouku a vlažným mlékem zaděláme vláčné těsto. Dobře vypracujeme. Mísu s těstem přikryjeme utěrkou a necháme asi 40 - 50 minut kynout v teplém prostředí.

masopust koblihy2

Vykynuté těsto přeneseme na pomoučněný vál a rozválíme asi na 0,5 cm až 1 cm tlustý plát (podle toho, jestli chcete mít koblihy s více těstem nebo slabší). Vyválený plát si opticky rozdělíme na dvě poloviny. Na jednu polovinu plátu naznačíme lehkým zatlačením skleničkou nebo tvořítkem kroužky (ještě nevykrajovat!). Do jejich středů dáme lžičkou trochu tužší zavařeniny. Uchopíme kraj druhé poloviny plátu a přeložíme ho přes půlku s marmeládovými kopečky. Kde vidíme vystouplý kopeček, vykrojíme skleničkou jednotlivé koblihy – okraje krásně drží, ale můžeme je ještě přimáčknout prsty k sobě. Koblihy necháme na pomoučněném vále ještě asi půl hodiny kynout. Připravíme si hlubší kastrol s rozpuštěným tukem či olejem (nebo fritézu) a do horkého tuku vkládáme koblihy a smažíme. Měly by být ponořené do poloviny. Jakmile začnou zespodu zlátnout, hlídáme, obrátíme a dosmažíme i po druhé straně. Usmažené koblihy necháme na sítu okapat (nebo na ubrousku) a po zchladnutí je posypeme vanilkovým nebo moučkovým cukrem.

masopust koblihy1

Porážka podle hrdelního práva

Před postním obdobím nesmí chybět také zabijačka, po níž následují bohaté vepřové hody. Teď je ideální doba na porážku pořádně vykrmeného domácího prasátka, které musí mít pořádnou vrstvu sádla. Jeho maso si lidé schovávali jako zásobu, aby přežili na dlouhou zimu. I se zabijačkami, které probíhaly už od prosince, jsou spojeny různé rituály. Někde vepře soudili podle hrdelního práva. Hospodář přečetl rozsudek, pak poslední vůli prasete a pak ho s plnou parádou zabil. Řezník, který prase zabíjel, dostal po porážce smažený vepřový mozeček, který lidé považovali za tu nejlepší pochoutku. Pak už se všichni ládovali jitrnicemi, jelítky, ovarem, tlačenkou a prdelankou, tedy zabijačkovou polévkou. Aby to obrovské množství jídla lidé stihli zkonzumovat dřív, než se zkazí, sezvali na zabijačku sousedy, příbuzné a každý si odnesl pořádnou výslužku. Nesměla chybět ani pálenka, a pokud byl mráz, i takzvaná zhřívanice, nápoj složený z pálenky, másla a cukru.

masopust zabijacka

Zapovídá se maso a alkohol

Na popeleční středu hospodyně ještě připraví k snídani kávu nebo mléko s mastnými rohlíky, ale oběd, ten už musí být přísně postní. Jí se čočka s vejcem nebo pučálka, ve vodě namočený, uvařený a pak upražený hrách, také vařená krupice či pečené brambory, případně jenom sýr a chleba. Církev nikdy žádný přesný seznam postních jídel nestanovila. Jisté je jenom to, že se přísně zapovídalo požívání masa a alkoholu. Za ideální jídla postní doby proto můžeme považovat luštěniny, brambory nebo ryby, v těchto případech ale nejde o žádné tradiční pokrmy, lidé prostě jedli co se jim nabízelo a co bylo nejlevnější, protože také měli dost hluboko do kapsy. Naši předkové v té době baštili hlavně polévky, kaše nebo různé placky, vesměs jednoduchá jídla, na jejichž přípravu stačilo několik surovin.

Některé restaurace dnes využívají návratu k tradicím a svým hostům nabízejí i postní menu.

Zdroj foto: Radka Mothejzíková, internet


 

Přihlášení



Soutěže

Za časů ušatých čepic…

Jo, jo, to bývaly časy. Venku nasněžilo, mráz lezl za nehty, děti sáňkovaly a koulovaly se, oblečení samý sníh a boty promáčené, dobře bylo. Prý tehdy světem chodil medvědář, který na poutích a jarmarcích předváděl svého medvěda.
Jonathan Livingston

Krása vsakující se do míst, kde žijeme...

Začala bych duchem místa. Odkazem mých předků. Nalezením svých silných míst. A začala kolem sebe tvořit krásu, která se podle autorky bude vsakovat do místa, na kterém žijeme. Zamyslela jsem se. Znáte ty lidi, kteří umí udělat domov kdekoliv? U kterých je vám krásně, protože z ničeho udělali mnoho? Tak tady bych si byla jistá, že tito lidé vědí, kam náleží.
GRADA
Banner

Videorecenze knih

Rozhovor

„Jsem z těch tkalců, co pracují současně na více stavech,“ prozrazuje na sebe spisovatelka Martina Drijverová

altPo dlouhých čtrnácti letech se Albatros vrátil ke knize Domov pro Marťany. Už její první vydání se vleklo neuvěřitelných 8 let. Nakladatelé, jako kdyby se této knížky báli. Veřejnost odborná ji vřele přijala – získala pět lit...

Hledat

Literární soutěže jsou jednou z nejlepších cest, jak dát o sobě vědět

Lucie Hlavinková, která se poprvé proslavila knížkou pro děti, je patronkou naší literární soutěže, která právě skončila a čeká na vyhlášení svých vítězů. Lucie nám na sebe prozradila, jak se stala spisovatelkou, čemu se nejraději věnuje a co nového připravuje pro své čtenáře.

Čtěte také...

Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

civilizace perexVětšině historiků se naježí všechny chlupy, když jsou tlačeni do odpovědí na otázku, co by následovalo, kdyby se nějaké klíčová událost odehrála jinak, než jak se odehrála (kdyby v punských válkách Kartágo porazilo Římany, kdyby stav...

Z archivu...


Literatura

Pojďte se bát s Hellboyem, už po desáté!

hellboy perexJubilejní, desátý díl komiksu o Hellboyi od Dark Horse Comics, u nás pod hlavičkou vydavatelství Comics Centrum, láká na cenami ověnčené dílko Paskřivec, ale další příběhy taktéž chytnou a nepustí. Novinka ob...

Divadlo

Hodně smutná „road-movie“

rumuni perexKdyž si v televizním programu nebo u anotací filmů přečtete „road-movie“, obvykle to je bláznivá (ne moc kvalitní) komedie plná alkoholu a těžko uvěřitelných situací. Co se ale stane, když si tento žánr vezme d...

Film

Poupata vystoupala na filmový trůn

V sobotu se filmoví tvůrci i fanoušci dočkali už devatenáctého udílení prestižních ocenění Český lev. Po roce se tedy opět sešli filmaři, herci, diváci v sále pražské Lucerny, kde slavnostní vyhlašování již tradičně probíhá.




...