O městě naruby, aneb jak vágní terén proměňuje město

Město naruby Soubor textů mapuje neustále vyjevující se ambivalentní živost měst mezi urbanismem a zdánlivě opuštěným prostorem. Publikace je tedy především o městu, které svým pohledem obrací naruby a zkouší se na něj dívat novými perspektivami, a to optikou vágních terénů, periférií a popřípadě opuštěných lokalit získávajících vlastní svébytný život.

Kniha Město naruby, vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy je, dalo by se říci, delikátní záležitostí. Je určena hlavně pro náročné čtenáře, které těší držet v rukou opulentní studii psanou esejistickou formou s prvky skryté poetiky.

Město naruby je kolektivní interdisciplinární spoluprací několika vybraných odborníků (biolog, antropoložka, architekt/ka, sociolog, psycholožka a umělci) zaměřujících se na teoretická studia. Co bylo na začátku malou konferencí na téma Město a jeho metabolity: podoba periferie a vylučovaného prostoru se rozrostlo do několika let práce, jejímž výsledkem je tento soubor mnohoznačným textů.

Vágní terén jako komunikace mezi centrem a periférií

Stěžejním tématem textů je polemika nad vznikem a smyslem vágních terénů. Vágní prostor je chápán jako plocha, která vznikla jako nezamýšlený prostor v urbanistickém plánování. Zjednodušeně řečeno jsou to různorodé plochy v prostoru – od zarůstajícího křoví kolem silnic po proluky mezi nádražím a ulicí. Nebo se jedná o místa v čase, například stavba, která měla kdysi nějakou funkci, ale už pozbyla svého významu a dlouhá léta je opuštěná a než se s místem stane něco nového, je vágním terénem.

Text není jednolitý a je výborně rozvrstven do pěti částí, které mapují různé myšlenky a rozvíjí otázky ohledně vágního prostoru. Jak a proč vzniká? A proč se nám zdá, že s více globalizovaným světem přibývá také více vágních ploch? Pohlíží na problematiku města a jeho vágních prostorů z vícero úhlů a mnohdy z překvapivých perspektiv. Úctyhodné je také množství odkazů a doporučení pro další studium v každé kapitole.

Akademicky zaměřený člověk ocení práci s pojmy a neologismy. Například pojem vágního prostoru je zde otáčen na piedestalu v rovinách, o nichž by čtenář ani neuvažoval, a přesto se nám ukazuje v souvislostech v kontrastu k udržovanému terénu. Vše je dekonstruované a obrácené naruby. Kouknout se na město z pohledu šneka nebo pozůstatků kořenů z dob středověku a ještě z těchto obskurních informací vytáhnout fakta o městě, je vpravdě jednoduše inovativní.

Čtenář může kapitoly buď číst na přeskáčku, nebo se do knihy pustit od začátku do konce. Ani jeden způsob čtení nic neubírá. Ba právě naopak, oba přístupy mají své výhody. Fragmentární čtení poskytuje více prostoru pro promýšlení kapitol z vlastní zkušenosti, celistvé čtení naopak dává čtenáři vyčerpávající pohled na problematiku míst, které dosud leží ladem.

Město jako historická paměť a jazyk vágního prostoru

Čtyři sta stran textu reflektuje specifická místa, v nichž je cosi tajuplného, cosi zamlčeného a vždy nám onen prostor říká něco o městě, v němž žijeme. Ukazuje totiž město naruby, město se tak stává zrcadlem pro jeho obyvatele a mluví jazykem dosud neslyšeným.

Obsáhlý text doplňuje obrazový materiál povětšinou ve formě fotografií, jež ilustrují poetiku místa zachyceného v textu. Některé z kapitol jsou na hranici odborné studie, další jsou psané ve formě myšlenkových poznámek, některé se pokouší o psychologický vstup do nevědomí či fenomenologický náhled na to, co nám opomíjená místa říkají o životě ve městě, a najdeme zde mnohdy i osobní vzpomínky na dětství a dospívání autorů, kteří tak reflektují proměnu a „zvágňování“ prostoru.

Místo pro kritiku

Jediná trhlina v tak výborně vystavěné knize je, že potenciální čtenář, který si chce knihu koupit, se v anotaci nedočte, že kniha minimálně z poloviny textů používá jako modelové město Prahu. Bylo to jistým zklamáním, že takovou informaci se dočteme teprve v prologu. Asi nejvíce to můžeme vnímat v kapitole Patří vágní terény do města? kde najdeme popisy částí Prahy – výpovědní hodnotu můžeme nalézt snad v naší představě, že si takové místo připodobníme s jiným, které se mu může popisem podobat. Kapitolu Botanická exkurze do Prahy pod Prahou ocení spíše historikové. Kapitola je milou kuriozitou, nicméně poněkud zdlouhavou.

Roviny a pohledy na město naruby

První část nám osvětlí, co to „vágní terén“ vlastně je a kam až sahají kořeny tohoto pojmu. Dává také rady, jak můžeme zkoušet nově poznávat město, které si myslíme, že už známe, takzvaným flanérstvím – bezcílným bloumáním po městských částech a nacházení vágních míst a vnímání jejich specifičnosti v kontextu místa, v němž se nacházejí.

Druhá část se věnuje historii vzniku vágních prostorů a jak se tyto prostory proměňují a vyvíjejí již od středověku po současnost. Vágní terén je neustále v protikladu k uspořádanosti města. Je zrcadlem pokroku, ale i jeho úpadku, vždy ukazuje druhou tvář města a tak jej můžeme chápat v negativním, ale i pozitivním světle, neboť vždy nějak promlouvá o tom, proti čemu se staví.

Třetí část dává slovo šnekům a ptákům. Autoři se také snaží dát slovo vagabundům a lidem bez domova – nepřímo, aby nepřerušili tenkou rovnováhu mezi veřejným vágním prostorem a osobním prostorem, v němž bezdomovci bydlí (v rámci šedé zóny). Poslední kapitola této části se věnuje „stínu města“ – což je jungovská variace na historii prostoru a toho, co jsou do něj vtisknutá za potlačená traumata.

Čtvrtá část se zaměřuje na umělecký a performativní potenciál vágních míst. Od pohledu street artu po performativní koncept křovinářství.

Poslední pátá část problematizuje otázku řádu a chaosu ve městech. Jak pracovat s městem a jeho historickou pamětí, abychom nespadli do konzervování přítomnosti či potlačování minulosti. Odpověď na tuto otázku se pokouší odpovědět následující kapitola věnující se například Berlínské zdi jako projektu, který má sjednotit východní a západní Berlín, aniž by musel vymazat jejich prostorovou (a ideologickou) odluku.

Vágní místa jsou zkrátka druhý svět rostoucí a žijící paralelně uvnitř města, v němž žijeme. Kniha se tyto prostory snažila zviditelnit a racionalizovat jejich rozporuplnou atmosféru a existenci.

mesto naruby

Název knihy: Město naruby. Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy
Autoři: Radan Haluzík (ed.) a kol.
Vydáno: Academia 2021
Počet stran: 399
Hodnocení: 95%
https://www.academia.cz/mesto-naruby-dotisk--haluzik-radan--academia--2021