Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře
Kultura21.cz

Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře

obyc200Eva Večerková, dlouholetá pracovnice Moravského zemského mutzea, přichystala záslužnou publikaci OBYČEJE A SLAVNOSTI V ČESKÉ LIDOVÉ KULTUŘE. Každého zájemce o zdánlivě zasuté lidové obřady spojené s českou, moravskou či slezskou vesnici určitě zaujme čtivé, přehledně řazené pojednání o slavnostních počinech spojených s bujarým veselím i náboženskou symbolikou, jak se kdysi provozovaly a leckde se - mnohdy znovu oživeny - provozují podnes.

 

 

Autorka svou knihu rozdělila do čtyř kapitol, věnovaných jednotlivým částem roku. Podrobně rozebírá nejznámější národopisné jevy. Takže velkou pozornost věnuje masopustním veselicím, mihne se několik zmínek o světcích jménem Valentýn, pozastaví se u velikonočních zvyklostí, letnic a slavností Božího Těla, připomene pálení čarodějnic a stavění májů, poté upozorní na dožínkové obřady, chybět nemůže ani posvícení a samozřejmě dění spojená s adventem, mikulášskou nadílkou a zejména s Vánocemi, k nimž přistupují i novoroční a tříkrálové svátky spadající již do počátku následujícího roku.

Eva Večerková popisuje podobu nynějších slavností, z pozice očitého svědka třeba zprostředkuje, jak se slavil masopust Sumrakově u Studené. A všímá si třeba do toho, že do průvodu klasických masek vstupují další postavy, inspirované současným mediálním prostředím, mimo jiné proslulý vězeňský útěkář Kajínek nebo "baba v posteli", zjevně převzatá z Troškových vesnických taškařic Slunce, seno... Bohatá fotografická příloha pak dokládá zejména nynější tvářnost, avšak nalezneme i bohaté doklady, jak to všechno vyhlíželo v minulosti. Dočteme se třeba, že vánoční stromeček má krátkou tradici a vesničané jej dlouho považovali za "panský zvyk"

Mnohdy so také uvědomíme, že leccos z lidových obřadů již nelze v původní podobě rekonstruovat. Politická korektnost by mohla bránit v zařazení groteskních postaviček žida, Turka nebo cikána do průvodu masek, nemluvě o oblíbených kratochvílích, jakými bylo stínání berana, shazování kozla z (kostelní či jiné) věže nebo tlučení kohouta, z čehož by současné ochránce zvířat zajisté posedl psotník. Vesměs to byly obřady až divadelního rozměru, jichž se s nadšeným výskotem účastnila snad celá vesnice, získávaly podobu soudních parodií, kdy zvíře bylo s parodickou nadsázkou obžalováno z rozličných zločinů (často se sexuálním podtextem) a odsouzeno k trestu nejvyššímu - aby následně bylo upečeno a snědeno.

obyc25

 

Třeba takové tlučení ke kolíku přivázaného kohouta přinášelo v dobách, kdy neexistovala televize (a tudíž ani žádné zábavní pořady), jedinečné povyražení - mládenci i děvčata, přirozeně se zavázanýma očima, soutěžili, kdo poplašenému pernatci uštědří přesnější úder. Občas se prý stávalo, že praštěn nebyl kohout, nýbrž některý z neopatrných diváků, přihlížející v přílišné blízkosti. Prostě legrace vládla vůkol. Stačí se začíst do spisu Čeňka Zíbrta Veselé chvíle v životě lidu českého, který přináší líčení daleko barvitější. A vůbec nevadí, že poprvé vyšel před více než stoletím.

Eva Večerková snesla pestrou všehochuť dokladů jak o současných poměrech na vesnici, tak o zvyklostech, jaké vládly ve více či méně vzdálené minulosti, zjišťuje úzkou provázanost. Mnohdy cituje dávná svědectví, která popisují obyčeje našich předků, nechybějí ani výňatky z původních obřadních textů. Ale přesto musím upozornit, že některé zvyklosti pomíjí. Tak rozebírá třeba dožínky, oslavu skončených žní, ale již se nedovíme, že podobně se slavilo ukončení prácí na chmelnici (dočesná), spadá sem i případ, kdy se dodralo peří (doderná), nemluvě o sklizni lnu a konopí (celodenní plenérové představení se zpěvy a jízlivými veršovánkami, parodující svatební obřad, se nazývalo se Konopická a prosluly jím hlavně jižní Čechy).

Autorka rovněž připomíná dušičkové svátky na počátku listopadu, rozebírá zdobení hrobů, ale již se nedovíme o leckdy bizarních zvláštnostech, jichž se povšimne každý návštěvník velkoměstského hřbitova v oné době. Hroby "světských" (tedy cirkusáků apod.) a rovněž hroby cikánské se vyznačují výzdobou až pouťově přeplácanou, snobsky honosnou a okázalou. Na některých cikánských hrobech jsem dokonce nalezl položené předměty, které měl nebožtík nejspíše v oblibě - jako cigarety, brambůrky, lahev s pitím.

A čím autorka svou knihu uzavírá? Zjištěním, že "živá obyčejová tradice jako součást sváteční kultury, založená na přímých kontaktech lidí, má místo v našem životě jako alternativa masové kultury a technické komunikace."

Eva Večerková: Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře.
Vydal Vyšehrad, Praha 2015. 512 stran.

Hodnocení: 90 %

http://www.ivysehrad.cz/kniha/obyceje-a-slavnosti-v-ceske-lidove-kulture/

( 0 hlasů )

Foto: http://www.ivysehrad.cz/kniha/obyceje-a-slavnosti-v-ceske-lidove-kulture/


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Miloš Dvořák: Péče o hroby předků vypovídá o kultuře národa

Milos Dvorak perexJsou lidé, kteří po hřbitovech chodí velmi rádi. Milují tu tichou atmosféru. Mezi ně určitě patří divadelník a fotograf Miloš Dvořák, který je také autorem knihy „Malý průvodce po hrobech velkých...

Hledat

Čtěte také...

Udit nemusíte jen maso, inspirujte se v nové knize Uzení

uzeni 200Nakladatelství Grada vydalo knihu Uzení obsahující spoustu cenných informací o tom, jak naložit a připravit maso, mořské plody, zeleninu, ovoce a další lahůdky. Nahlédněte do ní a připravte si nějakou dobrotu.

 

Z archivu...


Literatura

Když cestování zamotá hlavu i život

cestujici 200Cestující do Frankfurtu je detektivní román z roku 1970, který v češtině vychází poprvé. Jedná se o dílo Agathy Christie, které se vymyká ostatním knihám a vzniklo zřejmě kvůli obavám ze situace tehdejšího světa. Stojí za to?

Divadlo

Nový muzikál Mýdlový princ na prknech Divadla Broadway

MP perexUž od začátku ledna probíhají v pražském Divadle Broadway zkoušky na nový muzikál Mýdlový princ, jehož premiéra je ohlášena na 12. března 2015. Zatímco režisérem inscenace, která je avizována rovněž jako hudební komedie, je...

Film

Film Zrození na Kamera OKO 2019 dostal druhou šanci

birthMéně známý a nedoceněný snímek režiséra Jonathana Glazera Zrození s Nicole Kidman v hlavní roli, byl dalším z mnoha zajímavých filmů, které diváci mohli vidět na 11. ročníku mezinárodního filmového festivalu Kamera OKO. Ten se let...