Kultura21.cz

Dne 10. března 1948 bylo v časných ranních hodinách pod oknem koupelny Černínského paláce nalezeno tělo tehdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Vyšetřování bylo až příliš rychlé a dospělo k jednoznačnému závěru: sebevražda. Dopis na rozloučenou se však nenašel, navíc Masaryk plánoval svatbu se svou dlouholetou přítelkyní, spisovatelkou Marcii Davenportovou (1903 - 1996), a chystal se emigrovat do Ameriky. Den před svou smrtí se také připravoval na vystoupení na Národním shromáždění a jednal s prezidentem Edvardem Benešem v jeho vile v Sezimově Ústí. O tom, že by se snad měl Jan Masaryk připravit o života sám skokem z okna, však nikdo nevěřil. 

Masarykova smrt byla po celé dlouhé roky obestřena tajemstvím. V roce 2003 však bylo nové vyšetřování okolností uzavřeno s novým výsledkem: vražda. Kdo ministra zahraničí zabil se však nezjistilo. Pachatel neznámý…

Jan Masaryk (1886 - 1948) po komunistickém převratu v roce 1948 jako jediný ministr Gottwaldovy vlády odmítl rezignovat. Měl podporu ze zahraničí a v den před svou smrtí se sešel se zástupcem britského velvyslanectví. Druhý den ráno v paláci nepořádek, Masaryk mrtev pod okny v pyžamu a dopis na rozloučenou nikde. “Údajně” trpěl depresemi a měl sebevražedné sklony. Opakované vyšetřování probíhalo v různých letech, teprve až po pádu komunismu bylo uzavřeno s tím, že šlo o vraždu jakožto zločin komunismu.

Možnosti se nabízely tři. Buďto Masaryk skočil sám, nebo byl z okna vyhozen či byl ke skoku donucen, anebo se snažil utéct oknem před svými pronásledovateli a bohužel spadl nešťastnou náhodou sám. Jisté je ale jedno: sebevražda to rozhodně nebyla.

Zdroj foto: impuls.cz

Jak to vidí Václava Jandečková?

Badatelka a publicistka Václava Jandečková (*1974) se zabývá výzkumem a dokumentací zločinů komunismu. Již v minulosti vydala knihu Kauza Jan Masaryk (nový pohled). Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951 (2015), za kterou získala cenu Egona Erwina Kische. Napsala více velmi zajímavých knih, působila například také jako soudní překladatelka. V pátrání po zločinech komunismu ji ovlivnila historie vlastní rodiny.

Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno již páté oficiální vyšetřování Masarykovy smrti. Ve své poslední knize Svědectví o smrti Jana Masaryka Václava opět otevírá toto téma a dokumentuje svou osobní cestu za cílem zjistit, jak to tedy doopravdy bylo. Kniha je postavena na unikátním svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna, který byl jako zkušený detektiv a zpravodajský důstojník 10. března 1948 na místě činu.

Své svědectví Hofmann zaznamenal na magnetofonový pásek o dvacet let později, až poté co byl konfrontován se zřejmě zmanipulovanými úředními dokumenty. Václava Jandečková nahrávku objevila v rodině Hofmannova přítele Jindřicha Grulicha, která ji dlouhá léta schovávala. Teprve až po pádu komunismu v Čechách se Grulich snažil upozornit na existenci tohoto svědectví.

Autorka rozebírá toto svědectví, analyzuje a porovnává jej s dalšími zjištěnými důkazy i vzpomínkami na předchozí vyšetřování. Odkrývá tak spoustu nejasností a protichůdných svědectví, snaží se rekonstruovat případ tak, aby věrohodně vedl skrze nevyvratitelné argumenty k cíli vypátrat, co se osudného data vlastně přesně stalo a kdo zabil Jana Masaryka.

Zdroj foto: seznamzpravy.cz

Hodnocení knihy Svědectví o smrti Jana Masaryka

Vysoce kvalitní odborná práce prudce inteligentní ženy, která přesně ví co chce, a jde si za tím. Autorka píše otevřeně, ze svého pohledu, nevynechává i podrobnosti ze svého života, myšlenky, pocity, vzpomínky na historii své vlastní rodiny či na předchozí psaní knih a jiné kauzy, kterým se věnovala. Jan Masaryk je její celoživotní téma. Kniha je nabitá informacemi, je plná svědectví, dokumentů, fotek, poznámek, citací… Krůček po krůčku odkrývá, odhaluje, skládá dílky puzzle a tvoří výsledný, autentický, pravdivý obraz o události, která se stala před více než 60 lety a dosud nebyla objasněna (a možná ani nikdy nebude).

Autorka vyslovuje své hypotézy a domněnky, které dávají smysl. I když kniha nekončí jasným poznáním pravdy a neukazuje na nikoho prstem: “Ten to byl! Ten zabil Jana Masaryka!”, přesto je nesmírně cenným svědectvím přinášejícím nové poznatky ve vyšetřování a dalším posunem vpřed.

“Byla-li jeho smrt něčím jiným nežli sebevraždou, budou k odpovědnosti jednoho dne pohnání všichni, kdož jeho zabití připravovali, a také i ti, kdož vědomě, majíce možnost dopátrat se pravdy, zjištěné okolnosti jeho smrti úmyslně zatajili a záměrně je vylíčili tak, aby vzbudili zdání, že smrt byla dobrovolná.” (autorka cituje z knihy Poslední dny Jana Masaryka ve vzpomínkách Jaromíra Smutného)

Ukázka z knihy:

Dále mně vysvětloval, že na hlavě Jana Masaryka našel vpich po nějaké jehle, kterou, pokud se dobře pamatuji, nazýval stilet, a vysvětlil mi, že jde o dlouhou ostrou jehlu, které se užívalo někdy ve středověku v Itálii k vraždám. Dále sdělil, že “oni” na něm chtějí, aby podepsal prohlášení, že nic takového neviděl, avšak on jako lékař nemůže nikdy zamlčet skutečné příčiny smrti, poněvadž jeho přísaha jako lékaře a čest mu to nedovolí. Pokud jsem výslovně dotázán, jak jsem rozuměl slovu “oni”, mohu vysvětlit, že to byl běžně používaný výraz pro orgány StB.

Název: Svědectví o smrti Jana Masaryka
Autor: Václava Jandečková
Počet stran: 360
Vydání: 2021
Nakladatelství: Academia
Hodnocení: 100 %

https://www.academia.cz/svedectvi-o-smrti-jana-masaryka--jandeckova-vaclava--academia--2021