Už přinejmenším půldruhého století vstupuje do našeho (pod)vědomí od školních let šířená idea, že husitské hnutí, předchůdce pozdějších protestantských hnutí, patří k těm událostem v dějinách českého státu, na které máme být oprávněně pyšni. Toto pojetí zpopularizoval (nejen) Alois Jirásek a korunu všemu nasadili komunisté, kteří husity prezentovali bezmála jako předvoj dělnické třídy. Samozřejmě už od 15. století se - samozřejmě spojené s katolíky - šířily koncepce přesně opačné.
Některé vyšly i v českém překladu. Z několikerého vydání známe např. Českou kroniku, kterou roku 1457, tedy nedlouho po potlačení radikálního husitského hnutí, sepsal Enea Silvio Piccolomini, budoucí papež Pius II. Nyní k ní přebývá neméně záslužné dílo ONDŘEJE Z ŘEZNA. Své pojednání psal v průběhu husitských válek jako jejich přímý svědek, dostal se přitom i k dobovým písemnostem pořízeným církevní i světskou vrchností (třeba králem Zikmundem, onou pověstnou „liškou ryšavou“). Jejich opisy zpravidla v úplnosti zařazuje do toku vyprávění jako důkaz jeho autenticity.
Pohled na husitství ze zahraničí
Nakladatelství Argo nyní vydává v jednom svazku dva jeho texty – jednak rozlehlejší Husitskou kroniku, která patří mezi jeho práce zásadního významu (vedle Světové kroniky a Kroniky o knížatech země bavorské), jednak hutnější, abstrahovanější a argumentově vyostřenější Dialog o českém kacířství. Zatímco husité - ač zprvu se takto vůbec nenazývali a takové pojmenování vnímali jako urážlivé - byli přesvědčeni, že naplňují boží přikázání, jejich odpůrci je považovali za odpadlíky od pravé víry, kteří měli být přivedeni zpět do lůna římsko-katolické církve nebo zničeni. Takový cíl se dlouho nedařilo naplnit, naopak obávaní kacíři podnikali „spanilé jízdy“ do zemí těsně sousedících s Čechami. Nikoli bezdůvodně tam byli považováni za ztělesněné ďábly…
Pokud bychom o Ondřejovi hledali nějaké podrobnosti, s jeho počeštělým jménem bychom příliš neuspěli – znám je pod jménem Andreas von Regensburg. Potkal jej osud řady středověkých, s klášterním zázemím spojených učenců, neboť také u něho neznáme přesnější data narození ani úmrtí. Na svět přišel pravděpodobně kolem roku 1380 a zemřel někdy ve 40. letech následujícího století. Mohl se tudíž dožít jak šedesáti, tak sedmdesáti roků. V posledních letech svého života se jako kronikář odmlčel, neboť povýšen na děkana svého kláštera musel pozornost upínat jiným směrem.
Husité jsou kacíři a zaslouží vyhubit
Jak se dočteme v předmluvě Pavla Soukupa, Ondřejova setkání s husitskou otázkou se netýkala jen bojových akcí a křižácké diplomacie, ale také opatření proti šíření kacířství, která se realizovala (vedle jiných měst) i v samotném Řezně. A lidé, duchovní i laici, pokud se dopustili šíření husitských bludů, skončili upáleni na hranici. Ondřej, upřímně přesvědčený že Čechy svedlo Husovo učení na scestí stejně jako se „pohani dali podvést Mohamedem“, nepochybně taková rozhodnutí schvaloval…
Řezno na konci 15. století
Zatímco Husitskou kroniku lze přirovnat k letopisu hořce líčícímu jednu porážku na druhou, následující Dialog o českém kacířství, pojednaný jako rozmluva mezi Rozumem a Duchem, nachází v těchto nezdarech jakoby vyšší smysl, ostatně byl psán později. Také se nabízí srovnání Ondřejova veskrze odmítavého pojetí husitských válek i věrouky s naprosto protikladným pohledem třeba takového Vavřince z Březové, jakkoli oba spojuje bezvýhradná věrnost svému náboženskému přesvědčení. Ondřejovy námitky tak v budoucnu sloužily jako zdůvodnění protihusitských postojů, jakkoli se dotýkají i selhávání katolíků v bojích proti kacířské nákaze. Není to jediný spis nazírající husitství z „druhé strany“: snad ještě letos Argo vydá zápisky Thomase Ebendorfera, účastníka mnohačetných jednání s husitskými zástupci, než se podařilo přijmout kompromisní Basilejská kompaktáta (1436).
Ondřej z Řezna: Husitská kronika. Dialog o českém kacířství
Z latinského originálu přeložila Jana Zachová, německé dokumenty přeložila Soňa Černá.
Předmluvu napsal a poznámky zpracoval Pavel Soukup
Vydalo nakladatelství Argo (edice Memoria medii aevi), Praha 2020. 341 stran
Hodnocení: 100 %
Foto: kniha; ZDE
argo.cz/knihy/husitska-kronika/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Skupina Škwor dala českému rockovému světu především cover písně Shut Sraž nás na kolena, ale od té doby už urazila velký kus cesty. Poslední album Drsný kraj je toho důkazem. Zpěvák a...
Putovní výstava Děditství Karla Velikého dorazila do Prahy. Vystavena bude sbírka předmětů z raného středověku z nalezišť celé Evropy. Výstava vznikla v rámci projektu Kolébky evropské kultury. Po belgickém Ename a italské Ravenně přichází za českým ná...
Trenčianske osvetové stredisko v pôsobnosti Trenčianskeho samosprávneho kraja usporiadalo výstavu Misia. Koná sa pri príležitosti 1150. výročia príchodu svätého Cyrila a Metoda na Veľkú Moravu. Slávnostne ju otvorili 4. júla v Art centre synagó...
Láska ke třem pomerančům předá v sobotu 24. února vládu Zelenavému ptáčkovi. Akcí nazvanou Gozziho vývar se Geisslers Hofcomoedianten loučí s nejstarší inscenací na svém repertoáru, Láskou ke třem pomerančům. Její volné pokračování, ...
Po téměř dvou desetiletích, která uplynula od natočení Mariana, se Petr Václav opět vrací k romské problematice. Ve filmu Cesta ven se však neobrací k minulosti, která Romy n...