Jak v jižních Čechách znovu rozkvetly zámečky a tvrze
Kultura21.cz

Jak v jižních Čechách znovu rozkvetly zámečky a tvrze

jizni cechy200Putimská kronikářka Jaroslava Pixová se ve svých knížkách opakovaně vrací k málo známým, pozapomenutým stavebním památkám, možná příliš drobným a donedávna leckdy zdevastovaným, než aby přitahovaly větší pozornost nejen odborníků. Tak se vypravila na písecká předměstí, prošla mlýny vinoucí se kolem řeky Blanice – a nyní obhlédla kdysi šlechtická venkovská sídla (někdy spíše sídélka), která teprve jejich novodobí majitelé, zpravidla nadšenci pocházející z měst, opětovně povznesli k okrasnému vzezření – Zámečky a tvrze jižních Čech.

Přesněji zaměření této publikace však prozrazuje teprve podtitul: Jak se na nich žije dnes. Autorku totiž zajímá hlavně, jak si počínají, jak smýšlejí novodobí vlastníci, věčně sužovaní nedostatkem finančních prostředků na velkolepější opravy i nutností lecjaké práce zvládat sami. Protože kromě budov si péči žádají i přilehlé zahrady či parky. Početné fotografie jak dokládají výchozí „ruinovitý“ stav, zaviněný čtyřmi desetiletími komunistického režimu, tak postupné zvelebování. Jaroslava Pixová není obecný ani umělecký historik, lze ji vlastně považovat za samouka (psát genderově vyváženější výraz „samoučka“ se jaksi neodvažuji, ježto zní blbě) – a je to dozajista její přednost.

Před odosobněnými uměnovědnými rozklady upřednostňuje poutavá líčení, která přibližují osudy lidí s daným místem spojených, ať již se jedná o dávné majitele a jejich někdy prostopášný život nebo o současné obyvatele, kteří takříkajíc srostli se svou usedlostí a věnovali ji všechen volný čas i schopnosti. Však také zaznamenává rozmluvy s nimi, postihuje jejich odhodlání i vytrvalost, vskutku buldočí zarputilost, s níž se vrhli do obnovy, někdy nuceni překonávat i nedůvěru místních.

Na zhruba třech stech stranách podnikla pisatelka výpravy na celkem devět objektů, které sice už v minulosti podchytily rozsáhlá pojednání (například Sedláčkova), avšak teprve ona jim obrazně řečeno vdechla druhý život. Spolu s ní nahlédneme do čestlického nebo tažovického zámečku, do tvrzí v Drslavicích a v Kestřanech. Zazvoní starobylá pojmenování, třeba Dobrš, skrývající doslovný klenot (spíše tedy klenůtek) šumavského Podlesí. Zvolené lokality, zpravidla přístupné veřejnosti, se totiž povětšinou rozkládají na někdejším Prácheňsku, dnes se přimykají především ke strakonickému okresu. Škoda, že kniha neobsahuje mapy, které by vyznačovaly přesnou polohu jednotlivých objektů a přístup k nim, aby se čtenář nemusel prokousávat cestopisnými návody zahrnutými do textu.

Jaroslava Pixová rozhodně nepředstírá, že by sepsala nějaké odborné pojednání, nabídne čtenářsky vstřícnou popularizační, vskutku fandovskou práci, která zákrutovité lidské osudy občas popisuje jakoby průzorem někdejší červené knihovny a kýčařských melodramat plných dojímání, ale přitom dokáže zprostředkovat obdiv k nadšení i pracovitosti těch, kteří se ujali náročné rekonstrukce a přijali ji jako životní poslání, jako naplnění své existence. I jednotlivé kapitoly se vyznačují rozdílnou délkou, od necelých deseti stran až po pětinásobek. Každému objektu a lidem s ním spojeným autorka věnuje pokaždé tolik prostoru, aby postihla vše důležité, aniž by vyprávění zahltila vatovitými vycpávkami nebo naopak (pseudo)vědeckým suchopárem.

Knihu vydalo putimské nakladatelství Blanice – a pozornějšímu čtenáři jistě neunikne, že toto nakladatelství není jediné, které se pojí s proslavenou jihočeskou vesnici. Už dříve se ambiciózní nabídkou mohlo pochlubit také další zdejší nakladatelství Kalina, které záslužně zprostředkovalo např. literární odkaz básníka Josefa Kostohryze. Je tedy patrné, že Putim neoplývá jen věkovitými duby lemujícími dlouhou hráz tamního Podkostelního rybníka, dvojlodním kostelem sv. Vavřince a přilehlou farou (též nejspíš bývalou tvrzí), věhlas jí vtiskly nejen románové postavy sedláka Jana Cimbury a vojáka Josefa Švejka, jemuž tu v blízkosti kamenného mostu dokonce vztyčili sochu, ale uznání si vydobyla i pozoruhodnými nakladatelskými aktivitami.

jizni cechy

Jaroslava Pixová: Zámečky a tvrze jižních Čech aneb Jak se na nich žije dnes
Vydalo nakladatelství Blanice, Putim 2016. 299 stran
Hodnocení: 75 %


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

„Jsem v podstatě od přírody neuvěřitelně líný tvor a jen okolnosti mě neustále nutí vyvíjet další a další aktivity,“ tvrdí dabér a moderátor Michal Jagelka

jagelka michal 200Michal Jagelka – herec, moderátor a princ českého dabingu. Jeho hlas známe všichni, díky němu k nám česky hovoří takové hvězdy, jako jsou Leonardo DiCaprio, Matt Damon, Orlando Bloom… Denně slýcháme j...

Hledat

Banner

Čtěte také...

Jaká byla mentalita a zvyky lidí ve středověku?

kodex perexUž dávno netvoří dějiny jen popis vnějších událostí, historici přestali upřednostňovat jen činy věhlasných osobností, ať již nadaných jakýmikoli přednostmi. Dnes více přitahuje myšlenkový obzor vzdálených časů, nejčastěji se vyskytuje snaha zmapovat...

Z archivu...


Literatura

Vařit bez lepku a chutně je hračka

BezLepku perexJeště před pár lety se o citlivosti na lepek hovořilo jen sporadicky a tato diagnóza se stávala noční můrou všech, kdo byli náhle postaveni před skutečnost, že se s potravinami obsahujícími lepek musejí navždy ...

Divadlo

KoresponDance 2012

KoresponDance 2012V Praze a Brně se letos uskuteční již 4. ročník Mezinárodního festivalu současného tance KoresponDance 2012. Zahajovací večer se koná dnes 27. listopadu v pražském Divadle Archa a...

Film

Spolupráce na Slovensku slaví úspěchy

SLOV perexVydávání filmové literatury se na Slovensku daří - Slovenský filmový ústav nejenže vytrvale vydává měsíčník Film.sk (na rozdíl od pražského Národního filmového archivu, který ukvapeně zrušil unikátní F...