Boření mýtů o Marii Majerové, která dodnes inspiruje
Banner

Boření mýtů o Marii Majerové, která dodnes inspiruje

Tisk

majerova perexMarie Majerová vládla krásnou češtinou, z mužů si dokázala vzít to nejlepší – třeba impresionismus Fráni Šrámka. Rozuměla si i s ženami – například s feministkou a senátorkou Františkou Plamínkovou. Zmapování stop Marie Majerové (1. 2. 1882 Úvaly - 16. 1. 1967 Praha) nejen v Úvalech připravuje pro město historička Lenka Mandová. Její práce, která může zbořit různé mýty, by mohla vyjít i jako publikace.

 


„Maminka Marie Majerové, Barbora Jarošová, se narodila v horním mlýně, který se nacházel na rohu ulic Škvorecká a Riegrova, rodný dům Marie Bartošové (později Majerové) se nachází na dnešním úvalském náměstí Arnošta z Pardubic, číslo popisné 18, je beze změny, jen na konci 19. století došlo k jeho úpravám,“ uvedla Lenka Mandová. Vše vyhledala v mapách, které nelžou. Dnes je v přízemí rodného spisovatelčina domu trafika, kdysi tam bývaly Řeznictví a uzenářství, později Občanská záložna. Marie Majerová byla nejen spisovatelkou, ale také význačnou novinářkou. „Pracovala pro sociální demokracii ve Vídni a v Praze v Právu lidu, do roku 1929 v Rudém právu jako divadelní kritička a od roku 1929 v legionářské revui Čin jako šéfredaktorka. Tento post jí nabídl F. X. Šalda, který ji obdivoval o němž v roce 1937 napsala nekrolog. Je publikován i v jejím Volání s ozvěnou,“ uvedla Lenka Mandová. Marie Majerová vládla krásnou češtinou, z mužů si podle Lenky Mandové dokázala vzít to nejlepší – třeba impresionismus Fráni Šrámka. Rozuměla si i s ženami – například s feministkou a senátorkou Františkou Plamínkovou (1875-1942).

majerova pametni desticka


Spisovatelé jsou svědomím národa…
Marie Majerová spolupracovala s Československým rozhlasem a filmem, za zmínku stojí třeba film Otakara Vávry Panenství nebo film Karla Steklého Siréna, oceněný v roce 1947 Státní cenou. Ovládala několik světových jazyků, překládala z němčiny, francouzštiny, angličtiny a ruštiny. V roce 1956 byl v Úvalech tehdejší nevyvlastněný bývalý hostinec se státní správou přebudován na kulturní dům, dlouho nesl název Marie Majerové, po roce 1989 se z něj stala „tržnice“. „Marie Majerová do jeho vybudování přitom v 50. letech vložila 248 tisíc korun, a to v době, kdy průměrný měsíční plat byl kolem jednoho tisíce korun hrubého, lidé při budování kulturního domu odpracovali 30 tisíc brigádnických hodin,“ řekla Lenka Mandová. V poválečných letech Marie Majerová zasedala v akčních výborech. „Tehdy byli z veřejných organizací vylučováni její kolegové, kteří pak nesměli publikovat. Nenašla jsem žádné udání, spíše se snažila lidem pomáhat,“ dodala.


„V roce 1956 jí bylo vytknuto, že je moc pasivní. ÚV KSČ dlouze hodnotil II. sjezd Svazu československých spisovatelů, kde od Marie Majerové a Jaroslava Seiferta zaznělo, že spisovatelé jsou jako svědomí národa. Pro někoho to bylo ´revizionistické,“  připomněla Lenka Mandová. „Literární práce Marie Majerové je od 90. let 19. století do 40. let 20. století bohužel překryta její činností v ÚV Svazu československých spisovatelů, kde věrně vykonávala příkazy propagandistických oddělení ÚV KSČ,“ dodala. Při vyhledávání a zpracovávání informací k ní Lenka Mandová víc a víc nachází cestu, soukromě jí říká Mařka, jak ji oslovovali přátelé. „Jejím životem se neslo, že je potřeba vybudovat krásný svět, kde všechny děti i všichni dospělí budou mít dostatek jídla, a že je potřeba, aby ženy byly rovnocenné s muži,“ řekla.


Osud rodného domu…
Marie Majerová za svého života získala mnohá ocenění: Cenu české akademie za román Náměstí republiky (1914), Státní cenu za povídky Mučenky (1922), Cenu české akademie za knihu pro děti Brno (1931), Státní cenu za román Přehrada (1932), Jiráskovu cenu hlavního města Prahy (1936), stala se členkou České akademie věd (1940), získala titul národní umělkyně (1947) či Státní cenu za literaturu – za reportáže Zpívající Čína (1955). Pohřbena je na Olšanských hřbitovech, ve společném hrobě dvanácti osob spojených s komunistickou érou, její ostatky tam byly přesunuty z jiného místa na Žižkově.

MAJEROVA RODNY DUM


Nedávno jsme si připomněli 135 let od jejího narození a 50 let od jejího úmrtí. Při této příležitosti se právě v Úvalech, u jejího rodného domu, uskutečnilo vzpomínkové shromáždění. Zazněl apel, aby v Úvalech, kde bylo v roce 1992 kupříkladu náměstí Marie Majerové přejmenováno na náměstí Arnošta z Pardubic, nebyl její odkaz úplne zlikvidován. Pro špatný stav má být totiž zbourán rodný dům, kde je umístěna pamětní destička, "vyrůst" tam mají městská knihovna a společenské centrum, je proto žádoucí, aby pamětní deska nezmizela... Věřme, že práce Lenky Mandové spatří světlo světa i pro veřejnost a Marii Majerovou se tak podaří dostat opět do povědomí lidí. Zaslouží si to!


Andrea Cerqueirová


Foto: Monika Hoření

Podobenka - zdroj: www.slovnikceskeliteratury.cz


 

Přihlášení



Tomáš Šebek při vědomí, orientovaný, komunikace jasná a srozumitelná. Autentický, naléhavý a hluboce lidský Objektivní nález

Tomáš Šebek je mezi českými čtenáři znám především jako autor reportážních knih z humanitárních misí. V nové knize Objektivní nález: Moje nejtěžší mise však nepředstavuje dramatické příběhy ze vzdálených koutů světa, ale obrací pohled do svého nitra. Vytahuje na světlo nejhlubší zákoutí svého dětství stráveného v nefunkční rodině, osobní selhání, partnerské krize i touhu porozumět sám sobě.

Tajemství lady Antonie. Zakázaná vášeň na dvoře Tudorovců

Edice Klokan nakladatelství Alpress nabízí román pro ženy z historického prostředí Anglie 16. století, kdy vládli Tudorovci. Autorkou je Rebecca Michele, které se povedlo sepsat romantický příběh se zajímavou zápletkou. Tajemství lady Antonie, jak se kniha jmenuje, bude však brzy odhaleno. Knížka je primárně spíše červenou knihovnou než historickým románem, ale to nic nemění na tom, že je napínavá, čtivá a romantická, což potěší každou ženu.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Rozhovor s Vittoriem Franceschim, autorem hry Úsměv Dafné

vittorio Franceschi usmev dafne200Byl jste už někdy předtím v Praze? Jak se vám tady líbí?

Byl jsem tady opravdu jen na skok koncem 70. let minulého století. Zastavili jsme se tu na ...

Když odejde od rodiny muž, vzbudí to rozruch a snad trochu pohoršení. Ale co se stane, když se rodinu rozhodne opustit žena?

Krajčířka Eva (Anežka Šťastná) miluje Mánka (Mark Kristián Hochman), avšak navzdory lásce nemohou být tito dva spolu kvůli jejich nerovnému původu. Proto se Eva z trucu rozhodne, že se provdá za kožešníka Samka (Jakub Tvrdík). Jen ať všichni vidí, že ona se nikoho doprošovat nebude!

Čtěte také...

FRANCIE, ZEMĚ VYNIKAJÍCÍHO VÍNA

Francie Culturea hrozny 200Navštívit Francii a neochutnat jejich víno se pomalu považuje za zločin.  Se zakládáním vinic na území dnešní Francie začali již řečtí osadníci v šestém století před našim letopočtem a pak pokračovali i Římané. Od p...

Z archivu...


Divadlo

RockOpera Praha chystá výběrový vinyl, DVD s Vymítačem a láká na nový podzimní program

RockOpera 200RockOpera Praha rozhodně nezahálí a chystá pro své fanoušky několik novinek. Dokončila své první kompilační album Best Of RockOpera Praha I, které vyjde jako klasické CD i ve formě vinylu. Dále připravila speciální DVD se záznamem hororového...

Film

Let’s Dance: Revolution aneb filmová inspirace pro ctitele tanců „free style“

lets danceStačí krok a svět se změní. Do kin přichází čtvrté pokračování americké taneční série Let’s Dance, tentokrát s titulem Let’s Dance: Revolution. A taneční revoluce na pozadí rozpálených ulic v Miami plné úděsnýc...