Režisér Juraj Herz (1934-2018) od počátku své tvůrčí dráhy inklinoval k poetickým bizarním výpovědím, jak již to naznačily Sběrné surovosti podle Hrabalova námětu. Postupně v nich začaly převažovat hororově děsivé prvky, začleňované přitom s líbeznou úsměvností - vyvrcholení dosáhl ve snímku SPALOVAČ MRTVOL (1968), natočeném podle inspirativní knihy Ladislava Fukse.
I tento snímek můžeme řadit do linie příběhů, v nichž se poetika snu či přízračného bdění prosazuje jako důležitý stylistický prvek, avšak současně nelze pominout další přesahy k černému, morbidnímu humoru, k naivizovanému podobenství o poddajné, snadno ovlivnitelné povaze, která s bezelstným nadšením využívá naskytnuvší se "příležitosti".
Herz totiž především zkoumá, co se vše se může skrývat v hloubi duše navenek laskavého a dobrotivého otce rodiny pana Kopfrkingla, snaživého a pečlivého zaměstnance pražského krematoria. Rudolf Hrušínský, jenž zde dospěl k jednomu z vrcholných hereckých výkonů, mu vtiskl dobrotivou usměvavost, laskavě ztišenou mluvu, která svou medovou hebkost neztrácí ani v nejděsivějších okamžicích - teprve po dokonané přisluhovačské metamorfóze Kopfrkinglův hlas obohacuje bezcitná, jakoby kovová zhrublost. Působivě mu sekunduje Vlasta Chramostová v roli usměvavě poddajné ženy.
Pan Kopfrkingl, posedlý jak tělesnou očistou a pohlavním zdravím, tak touhou činit dobrodiní svým bližním, postupně - pod vlivem nacistické ideologie prosazující se v předvečer rozbití samostatného Československa - dospívá k obludnému přesvědčení, že své nejdražší, v jejichž žilách kolují kapky židovské krve, uchrání budoucích hrůz, fascinován učením o převtělování duší, jen tím, když je sám zbaví života. Děsivě groteskní tance smrti odehrávající se v márnici i láskyplné kladení oprátky na krk patří k emocionálním vrcholům celého filmu.
Kameraman Stanislav Milota mistrně zužitkoval všechny možnosti, které nabízí černobílý materiál: zvýhodňuje používání velkých, někdy optikou kamery ("rybí oko") deformovaných detailů lidských tváří, aby přiblížil - zvláště v hrdinově samomluvě - narůstající propasti lidského nitra. Hrušínský tak získává ojedinělou příležitost rozehrát do nejjemnějších podrobností výraz znehybnělé, jakoby netečné tváře, z níž vystupují zejména oči jako důležitý prostředník sdělovaných rozpoložení, masitých rtů, z nichž ztišeně plynou úvahy, domlouvání i údiv.
Stejný dosah ve svém opakování však mají i další postřehy: detail mnoucích se rukou, opakující se jakoby mimoděčné přičísnutí vlasů nebožtíkových i vlastních. Každé gesto Hrušínského i jeho začlenění do širšího dramatického kontextu probouzí množství asociací, pocitů a dojmů, umocňovaných dalšími motivy.
Toto jakoby houpavé pozorování různých aktivit lidského těla přechází i do obhlížení interiérů, zvláště zařízení v krematoriu - pan Kopfrkingl se navíc stává zasvěceným průvodcem. Režisér svůj vnějškově groteskní záznam stále hrůznějších skutků podrobuje zpoetizovanému nahlížení, skrze něž přibližuje, zpravidla v bizarním vzezření, další postavy a události. Setkání s přáteli, s lékaři, s nacistickými prominenty, s ostatními zaměstnanci se mění v rej zpola údivných, zpola znepokojivých pohledů.
Stále zřetelněji nabývá vyprávění subjektivizovaný charakter, kdy se postupně vpravujeme do Kopfkinglovy mysli, díváme se jeho zrakem. Herz dokonce pomýšlel, že by v závěru filmu nechal Kopfrkingla, aby přijel usazený na ruském tanku, jednom z těch, které nás v roce 1968 okupovaly, ale takový nápad pochopitelně neprošel…
Spalovač mrtvol se nyní dočkal digitálně restaurované podoby a svou obnovenou premiéru si odbude na karlovarském filmovém festivalu. Vlastně si můžeme připomenout drobné výročí: od prvního uvedení Spalovače letos uplynulo rovné půlstoletí. Než byl na úsvitu normalizace stažen z kin jako politicky nevhodný, spatřilo jej přes 590 000 lidí…
Spalovač mrtvol
Československo 1968, 87 minut
Režie: Juraj Herz
Námět: Ladislav Fuks
Scénář: Ladislav Fuks, Juraj Herz
Kamera: Stanislav Milota
Hudba: Zdeněk Liška
Hrají: Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová, Ilja Prachař, Eduard Kohout, Jiří Lír, Jiří Hálek, Jana Šulcová, Míla Myslíková, Vladimír Menšík, Jiří Menzel
Hodnocení: 100 %
Původní premiéra: 14.3.1969
Obnovená premiéra: 11.7.2019
www.kviff.com/cs/program/film/5228139-spalovac-mrtvol/
Foto: MFF Karlovy Vary
| < Předchozí | Další > |
|---|
Radmila Zrůstková patří mezi první české autorky, které napsaly knihu o raw food, živé stravě. Vitariánství bylo do nedávné doby neznámým pojmem a tato žena pojala tento styl stravování velmi tvůrčím způsobem. Její kuchařka je jedním slovem úža...
Odpradávna se dětské příběhy pokoušejí čtenářovu pozornost upoutat napínavým putováním za tajuplnými poklady, vždyť kdo by neznal romány Stevensonovy nebo Verneovy - a tak můžeme postupovat třeba až k Tintino...
Minulý týden hned dvě pražské galerie zahájily výstavy týkající se architektury bydlení budoucnosti. Neotřelé, originální a především poučné exhibice jsou k vidění v Galerii Jaroslava Fragnera a v ...
Kdo zná Zdenka Mertu více než jen jako výtečného klavíristu z divadelních a koncertních sálů, ví, že je tento muž výborným a vtipným společníkem, šarmantním svůdcem nečekaných myšlenek a také pozoruhodným vypravěčem s uměním naslouchat jiným. Na hudbu po...
Novela Carrie má pro kariéru mistra literárního hororu Stephena Kinga zcela zásadní význam. Díky jejímu komerčnímu úspěchu mohl rezignovat na učitelské řemeslo a začít se plně věnovat psaní, což se později ukázalo jako vynikající volba. Vzhledem ke zmiňov...
