Před 28 lety zemřela Hana Vítová, jedna z nejkrásnějších prvorepublikových hereček

Před 28 lety zemřela Hana Vítová, jedna z nejkrásnějších prvorepublikových hereček

Tisk

hana vitovaNevšední typ krásky představovala herečka Hana Vítová. Atraktivní, ale spíš melancholická a vážná, než okázale rozevlátá. Možná noční motýl, možná pytlákova schovanka...  Zatímco v éře prvorepublikového  filmu patřila mezi obletované hvězdy nejvyšší svítivosti, poté ji čekal strmý pád.

 

 

K umělecké dráze předurčila pražskou rodačku Janu Laškovou  (jak znělo její pravé dívčí jméno) už jenom samotná skutečnost, v jaké rodině se -  24. ledna  1914 - narodila. Oba rodiče byli operními pěvci, otec Hanuš Lašek působil dokonce jako sólista v Národním divadle. Na pražské konzervatoři ale nevystudovala zpěv (byť zpívat uměla), nýbrž dramatický obor.

Byla zrovna ve třetím ročníku, když se ve škole objevil  Jaroslav Ježek. Tehdy hledal do Osvobozeného divadla dobře zpívající herečku - a objevil ji právě v mladičké Janě Laškové, která konkurz na roli umělé ženy Sirael ve hře Jiřího Voskovce a Jana Wericha vyhrála. Právě tehdy vznikl její pseudonym - Hana Vítová.

Z konzervatoře sběhla a začala hrát v Osvobozeném divadle. Psal se roku 1931. Za rok odešla do olomoucké zpěvohry, aby se do Osvobozeného divadla po roce na dvě sezóny vrátila. V dalších letech vystřídala divadla Vlasty Buriana, Járy Kohouta, Švandovo divadlo, Nové divadlo a Uranii. Mnohem později, to už moc nefilmovala, vystupovala v pražské Alhambře, v Kabaretu u sv. Tomáše a na estrádách.

hana vitova 2


Debutovala drobnou rolí komorné v komedii Děvčátko, neříkej ne! (1932), ale první větší postavu měla až ve filmu Gustava Machatého Načeradec, král kibiců (1932). S Jiřím Voskovcem a Janem Werichem se pak objevila ve filmu Peníze nebo život (1932), kde s Ljubou Hermanovou zpívala písničku Život je jen náhoda. Následovala řada dívčích a ženských postav, které sice podobaly jako vejce vejci, ale která Hanu Vítovou katapultovaly mezi nejpopulárnější herečky své dob.

Ve 30. a 40. letech minulého století byla spolu s Adinou Mandlovou, Lídou Baarovou a Natašou Gollovou součástí hvězdného souhvězdí nejvyšší svítivosti. Z filmů, které patří v její filmografii k tomu nejkvalitnějšímu, vzpomeňme alespoň drama Noční motýl (1941), který je ceněn i pro její strhující výkon. Zmínku si však rozhodně zaslouží i snímek Znamení kotvy (1947), který má z dnešního pohledu i příjemnou noirovou atmosféru.

Svou poslední velkou příležitost dostala ve filmu Martina Friče Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949), kde měla za partnera Oldřicha Nového. Od té doby se objevila ještě v několika filmech (Muž v povětří, Dům v Kaprové ulici), ale to už nabírala její umělecká dráha strmý propad. Její poněkud noblesní typ se v novém československém filmu nenosil, ostatně stěží by mohla hrát traktoristku, dojičku nebo jeřábnici.  

hana vitova 3


Nepodařilo se jí navázat na dřívější herecké úspěchy, jako tomu byl o v případě Nataši Gollové, která se i ve zralém věku uplatnila v divadle i ve filmu. Klidu herečce nepřinesl ani rozvod  v roce 1955, definitivně do sebe se uzavřela poté, co její jediná dcera spáchala z nešťastné lásky v roce 1959 sebevraždu.

Smůla na paty se jí lepila i v dalších letech. V roce 1970 prodělala těžkou autonehodu, potom si hnula s plotýnkami a ochrnula na jednu nohu. S vystupováním na estrádách, kde zpívala i písničku Noční motýl, byl rázem konec. Následujících sedm let se pohybovala po nemocnicích a sanatoriích. Nestěžovala si a ani společnost nevyhledávala. Byla klidná a vyrovnaná, ale také hodně sama. Její čekání na smrt došlo naplnění 3. března 1987.

 foto archiv autora


 

Přihlášení



Antarktida. Nejlepší povídky z pera Claire Keeganové

Oceňovaná autorka a královna povídek Claire Keeganová si drží i u našich čtenářů čestné místo a velký zájem, bývá velmi čtená a oblíbená. Její povídky v různých souborech vydává nakladatelství Prostor. Tentokrát nabízí obsáhlejší publikaci nazvanou Antarktida, v níž najdete hned patnáct povídek Claire Keeganové a já si myslím, že by tato knížka rozhodně neměla chybět ve vaší knihovně.

Doba kamenná neskončila kvůli nedostatku kamenů. Ale co doba ropná?

Už více než 150 let používá lidstvo ropu. Už více než 150 let určuje ropa hodnotu půdy a definuje mezinárodní vztahy. A stejnou dobu trvá život May (Marie Anna Myšičková). May je žena, která žije na chudé farmě v Anglii. S rodinou svého manžela moc nevychází a touží po jiném, lepším životě nejen pro sebe, ale i pro dítě, které čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Fotograf Silvestr Szabó: „Když jdeš po buši a před tebou se vztyčí kobra… znám lepší druhy zábavy“

200rDo listopadových večerů se hodí tento obsáhlý rozhovor s fotografem Silvestrem Szabó, který se věnuje hlavně focení přírody. Jeho názory i příběhy jsou velmi osobité a věřím, že se i pobavíte.

...

Je mi skvěle

Chceš vědět, jak se cítit skvěle? Tahle knížka plná zábavy, básniček, otázek k zamyšlení, pokusů, her, vychytávek a vtipných obrázků ti ukáže, co dělat, když ti není úplně hej. Odpoví na otázky, jak vést zdravé vztahy, mít silné tělo, kterému budeš rozumět, a dobré návyky, jak pěstovat silnou vůli, odolnost, cílevědomost. Pomůže ti hledat smysl života. Zjisti, co všechno se v tobě odehrává.

Čtěte také...

Jak se léčíval mor

mor 200

Stěží bychom našli v dějinách lidstva větší hrozbu než morové epidemie provázené vysokou úmrtností. V minulosti bývaly v podstatě neléčitelné a hromadné umírání vytvářelo až jakési apokalyptické očekávání. Jak byl mor vnímán, jak na něj pohlíž...

Z archivu...


Divadlo

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...

Film

Ivan Trojan se Ve stínu rozhodně neschová

ve stinu plakatBoj dobra proti zlu nebo, chcete-li, silného proti slabšímu tady byl vždy. Jsou to příběhy, které přitáhnou pozornost. Na druhou stranu jsou už ale více či méně předvídatelné. Stejné je to i s novým filmem Davida Ondříčka Ve stí...