Zapomenutá dominanta Jinonic se mění na originální bydlení
Banner

Zapomenutá dominanta Jinonic se mění na originální bydlení

Tisk

jinonicky dvur 200Téměř vesnická atmosféra, příroda na dosah a zároveň veškerý komfort velkoměsta. To jsou ve zkratce pražské „staré“ Jinonice. Jejich dominantou býval po staletí Jinonický zámeček, který nyní prochází citlivou rekonstrukcí. Po jejím dokončení nabídne netradiční bydlení pro fajnšmekry a milovníky historie.

 

Jak to bylo s Jinonicemi?

První zmínku o Jinonicích nalezneme v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088, v té době však ještě byly známy pod názvem Ninonice. Název pražské čtvrti, jak jej známe dnes, se objevuje až v roce 1610, kdy se Jinonice spojily s vedlejší vsí, Butovicemi. První polovina 17. století však pro Jinonice vůbec nebyla idylickým obdobím, táhlá třicetiletá válka je zanechala zpustošené a zničena byla i místní dominanta v podobě tvrze ze 14. století. V roce 1684 se pak Jinonice dostaly do vlastnictví rodu Schwarzenbergů, kteří si na místě bývalé tvrze postavili své sídlo, tehdy jednopatrový zámeček. Ten se stal přirozeným centrem Jinonic, a to i proto, že zde vznikl pivovar, ve kterém se vařilo až do 19. století. Jan Adolf ze Schwarzenbergu své sídlo dále zveleboval, přistavěl severní křídlo a původně barokní stavbu si upravil na klasicistní.


K Praze, jíž jsou dnes součástí, byly Jinonice připojeny v roce 1922, měly v té době něco přes 2 tisíce obyvatel. V roce 1945 pak Jinonický zámeček přešel, jako většina soukromých nemovitostí, do státního vlastnictví a téměř 50 let chátral. V 90. letech zámeček spolu s okolními pozemky odkoupil developer V Invest. Zprvu jej využíval jako své sídlo, ale v roce 2018 začal se zvelebováním zámečku i jeho okolí. 

jinonicky dvur 1

Nález středověké tvrze zasáhl do plánů, ale přinesl fascinující odhalení

Přestavba historických památek může přinést mnohá překvapení, o čemž se přesvědčil i V Invest. V roce 2018 byly při archeologickém průzkumu nalezeny na dvoře Jinonického zámečku pozůstatky již zmíněné tvrze ze 14. století. Nález přinesl významné informace o technologiích výstavby středověkých staveb. Podle památkářů jde o jednu z nejzachovalejších středověkých tvrzí na území Prahy a důkaz vyspělosti tehdejších staveb. Po prozkoumání archeology byla tvrz zakryta geotextilií, pískem a hlínou, které zajišťují její konzervaci pro budoucí generace.

jinonicky dvur2

Developerský projekt posvěcený památkáři

V rámci České republiky je aktuálně probíhající rekonstrukce Jinonického zámečku poměrně ojedinělou záležitostí, protože z podobných staveb se zde většinou stávají spíše skanzeny či muzea. Jinonický zámeček však kromě několika nebytových prostor nabídne hlavně netradiční bytové jednotky. Developer se totiž rozhodl v rámci rekonstrukce jít cestou, kterou využívají západní země jako Francie či Švýcarsko a pro kterou je typická snaha zachovat maximum historických prvků a zároveň jasně odlišit historické části od novodé přístavby. Do průběhu plánování rekonstrukce se tak zapojil Odbor památkové péče Magistrátu Hlavního města Prahy i Národní památkový ústav, přičemž obě organizace budoucí podobu zámečku schválily. Památkáři zároveň dohlížejí na průběh samotné rekonstrukce.

Stavební práce neprobíhají jen v rámci samotného zámečku, ale také v jeho okolí. V rámci jeho první fáze rezidenčního projektu Jinonický dvůr, která byla zkolaudována už na konci loňského roku, vzniklo v místě bývalé historické stodoly 20 moderních bytů pro rodinné bydlení. Ve druhé fázi probíhá samotná rekonstrukce Jinonického zámečku, v jejímž průběhu zde vznikne 46 bytů, z nichž každý bude originálem. Součástí bytů zůstanou i původní krovy, historické stropy a klenby či barokní a klasicistní konstrukce. V areálu Jinonického dvora budou zachovány i další historické prvky jako dřevěná věžička s hodinovým strojem, sluneční hodiny nebo kašna. Historické prvky budou moci obdivovat jak kolemjdoucí a návštěvníci vnitřního dvora, tak majitelé bytů. Třetí fáze projektu, která probíhá současně s druhou fází, potom nabídne 5 luxusních vil.

Podívejte se na galerii, kde najdete rekonstrukci i vizualizace: 


 

Přihlášení



I ticho zpívá

Láska, o které sníte v koutku své pubertální duše. Naivní, nekonečná, hluboká, romantická. Překonávající nepřekonatelné, dobré i zlé. Dlouhé dopisy, ještě delší telefonáty a přímo nekonečné rozhovory. O hudbě, o životních snech, o lásce i přátelství. Osudové spojení, které překoná i samotnou smrt.

Uznávaná autorka detektivek exceluje i v románové tvorbě!

Dobrých spisovatelek u nás dnes mnoho není a pokud bych měl být konkrétní, tak pouze tři – Anna Bolavá, Karin Lednická a Michaela Klevisová. Posledně jmenovaná si plným právem vysloužila renomé nejlepší české „detektivkářky", jak však dokazuje román Prokletý kraj, dokáže „zabrousit" i do jiných literárních žánrů. Jde již o druhé vydání této knihy, takže je zřejmé, že se napoprvé setkala s velkým čtenářským ohlasem. Podívejme se, co nás na jejích stránkách čeká.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Petr Švancara: „Žiju fakt na sto procent a všechno, co dělám, mě baví.“

Svanci200Petr Švancara je bývalý profesionální český fotbalový útočník. Svou kariéru začínal v Zetoru Brno, v deseti přišel do Boby Brno, ve dvaceti hrál za Uherské Hradiště, poté za Staré Město. Ve své profesionální kariéře hrál v ČR a na Slovensku a připsal si ...

Pohádka Hrátky s čertem je postavena nejen na rohatých, ale i na kontaktu s publikem

Tak to už jsem dlouho nezažil, když jsem byl ve středu 8. dubna v Městském divadle Zlín na odpolední pohádce Hrátky s čertem. Seděl jsem úplně nahoře v narvaném sále, kde bylo snad šest stovek školáků prvního stupně. Pravda je taková, že jsem si to domluvil s produkcí, neboť jsem chtěl vidět na jevišti mou oblíbenou herečku v roli čerta.

Čtěte také...

ŽOFINKO NEUMÍREJ

ZOFINKO 200

Do líbezného valčíku na starém gramofonu, zazněly dvě ohlušující rány. Stalo se to 28.6 v 11 hodin a několik minut, jen se nepíše rok 1914, ale rok 2014. Ústečtí muzejníci tím otevřeli svou...

Z archivu...


Výtvarné umění

Čas od času taky poskakuju po bíloveckém zámku sešněrovaná do dobového kostýmu, říká malířka Rosana de Montfort

bilovec200Je to už pár let, co je s bíloveckým zámkem spojená dnes už renomovaná malířka Rosana de Montfort. Jednak organizuje výstavy, jejichž je kurátorem, jednak provází zámkem. Mimochodem není to tak dávno, co bílovecký zámek jako by povstal z popela, co...

Divadlo

Pérka, drátky, kolečka: Dvě sestry, jedna role, jeden muž

Pérky, drátky, kolečkaSpolečenský román o herečce, která hledá opět cestu ke své sestře, vás zatáhne do divadelního prostředí a dotkne se jak sourozenecké rivality, tak také sesterské lásky. Ústředním motivem knihy pln...

Film

V prosinci vstoupí do kin dokumentární film o kapele Už jsme doma

SvetloPRozsviť světlo, ať je vidět je název nového celovečerního dokumentárního filmu, který je dvojportrétem lídra alternativní a dnes již legendární kapely Už jsme doma Miroslava Waneka a jejího dvorního výtvarníka, malíře Martina Velíška. Jen těžko bychom v Čechách našli dvojic...