Nataša Gollová dostávala role bezstarostných dívek, ale její život nebyl peříčko

Nataša Gollová dostávala role bezstarostných dívek, ale její život nebyl peříčko

Tisk

natasa 200Kdyby na začátku své filmové kariéry Nataša Gollová vytvořila postavu princezny, možná by to byla ta nejněžnější a nejkřehčí princezna, jakou mohl kdy český film mít. Takovou roli však na Barrandově nikdy nedostala. Ale přece ji role éterických dívek neminuly. Nebyly to krásky s korunkou na hlavě, ale taky jim nechyběl ani smysl pro humor.


Inteligence, šarm a smysl pro humor, to byla ta pravá kombinace, která půvabnou herečku Natašu Gollovou proslavila a díky které se stala - vedle Lídy Baarové, Adiny Mandlové a Hany Vítové - jednou z nejzářivějších prvorepublikových hvězd.

Narodila se 27. února 1912 jako Nataša Hodáčová v rodině svého druhu královské. Zatímco její dědeček Jaroslav Goll (podle něj později zvolila umělecké jméno) patřil k zakladatelům pozitivistické školy české historiografie a svého času později přednášel moderní dějiny na Univerzitě Karlově, jeho syn František Xaver Hodáč - Natašin otec - vystudoval práva a záhy se stal jedním z významných prvorepublikových politiků. Byl tajemníkem Ústředního svazu československých průmyslníků, poté učil na Vysokém učení technickém.

Nataša už jako sedmiletá hrála s ochotnickým spolkem, později divadlo provozovala i jako studentka na gymnáziu. Jako sedmnáctiletá propadla tanci - s taneční skupinou Jarmily Kröschlové se dostala až do Paříže. První divadelní angažmá nastoupila v Olomouci, potom působila ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. Když jí bylo pětadvacet, přijala nabídku z pražského vinohradského divadla.

natasa 2

Své nejlepší filmy natočila v letech 1939 - 1943, to byla na vrcholu své slávy. Byl to Martin Frič, který v ní objevil komediální talent a který jí dal šanci hned v několika filmech - Eva tropí hlouposti (1939), Kristián (1939), Hotel Modrá hvězda (1942) a Roztomilý člověk (1943). Po skončení druhé světové války jí vyčítali kolaboraci s Němci a jeden jediný film . Ve skutečnosti byl její přítel - ostravský Němec Wilhelm Söhnel - členem nacistické partaje NSDAP, ale současně i mužem, který za války "držel český film nad vodou". I když po válce mohl získat zpátky nejen československé státní občanství a měl se dokonce stát i právním zástupcem znárodněného československého filmu v Německu, nic jí to nepomohlo.

Celé dva roky musela herečka bojovat proti tomu, aby byla postavena před soud. Tehdy nezabrala ani skutečnost, že v květnu 1945 odjela jako dobrovolnice do Terezína, kde se nakazila skvrnitým tyfem. Naštěstí se jí podařilo soustředit dostatek důkazů - například o podpoře partyzánského hnutí nebo napojení na protinacistický odboj - což mělo vliv na to, že osočování skončilo a řízení proti ní bylo nakonec zastaveno.

Trvalo pěknou řádku let, než mohla zpět před filmovou kameru. A tak mezitím hrála divadlo v Českých Budějovicích, kde se i provdala za režiséra Karla Konstantina, objevovala se v televizi, ale o hvězdné kariéře nemohlo být ani řeči. Když se později vrátila do Prahy, získala angažmá v Městských divadlech pražských.

Z těch nejvýraznějších poválečných rolí Nataši Gollové patřila k těm výrazným například její Kateřina - Dívka Sirael ve dvoudílném filmu Císařův pekař a Pekařův císař (1951), staropanská Fany v komedii Drahé tety a já (1974) nebo stará dáma žijící v domově důchodců ve filmu Konečná stanice (1981).

natasa2

Konečná stanice byl ostatně její poslední film. Jako by tím předznamenal i zakončení hereččiny životní pouti - protože i ona dožila své stáří poznamenané vážnými zdravotními neduhy v domově důchodců. Tam také tiše a ve spánku 29. října 1988 zemřela.

Zdroj foto: archiv autora

( 0 hlasů )


 
Banner

Přihlášení



Dokázali uniknout rozpojení. To ale neznamená, že mají vyhráno

Connor, Risa a Lev jsou teenageři, kterým se podařilo uniknout rozpojení, děsivé proceduře, která z nich měla udělat zdroje náhradních orgánů pro vyvolené. To, že díky náhodám dokázali přežít, ale neznamená, že je čeká šťastná a poklidná budoucnost, právě naopak. To nejtěžší mají teprve před sebou.


YOLI

Rozhovory, které jsou dveřmi k pochopení jinakosti

Kniha z pera Filipa Titlbacha, českého novináře, přibližuje skrze osobní rozhovory životy queer lidí žijících v českém prostoru. Filip Titlbach představil světu nejen soubor třinácti příběhů, ale hlavně soubor sedmnácti důležitých osobností, včetně jeho samotného. Skrze jejich odpovědi předkládá téma čtenářům hned z několika pohledů. O tématech queer komunity mluví zástupci z řad aktivistů, akademické obce a dokonce církve.


N media
Banner

Rozhovor

Fotograf bez talentu: „Lidé umí být svině i hrdinové. Je jen na každém z nás, co si vybereme.“

bez talentu 200Fotograf bez talentu má na Facebooku po necelých dvou letech od založení stránky téměř 14 000 členů. Iedntita pro něj není důležitá, má svůj osobitý přístup i styl. Radí jak fotit a jeho posledním projektem je ten s názvem Hrdinové. Nejen o...

Hledat

Nalaďte se na jaro plánováním vyvýšených záhonů nejen na balkoně

Vyvýšené záhony na balkoně je název poslední novinky, která vyšla v nakladatelství Kazda. Dozvíte se v ní jak na bohatou úrodu nejen na malém prostoru.


Čtěte také...

Kieslowski se táže, jaké taje skrývá lidská duše

kieslowski-o-kieslowskem 200Polský režisér Krzysztof Kieślowski si u nás získal mnohem menší pozornost, než jakou by si zasluhoval. V kinech jeho filmy rozhodně nepatřily mezi vyhledávané, ani v televizi nelámaly rekordy sl...


Literatura

Když „román pro ženy“, tak vtipný a střízlivý!

laska pro samouky perexMáte rádi milostné příběhy plné romantiky? Pohádkové happy-endy, v nichž se překrásná Popelka na bílém Juráškovi prohání zasněženou krajinou po boku vyvoleného prince? To proto vás z...

Divadlo

Igor Orozovič spolu se skladatelem Ivanem Acherem vypustil do světa jeden z prvních divadelních soundtracků

bezruky frantik200V Divadle pod Palmovkou se těší velké pozornosti diváků i odborných recenzentů černočerná komedie Bezruký Frantík, jejíž scénář napsali Tomáš Dianiška s Igorem Orozovičem. Inscenace dokonce získala letos na jaře nominaci v Cenách di...

Film

Také k nám pronikla kultura Made in Japan

janponsko perexJaponsko přitahuje svou exotičností, odlišným či spíše možná paralelním vnímáním snad všeho, nač si vzpomeneme - a jeho kultura fascinuje svou někdy obtížně uchopitelnou svébytností. Evropský či americký uživatel není konfrontován jen s li...