Koncem května byl do Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně předán depot 74 zlatých mincí, který náhodně našel Tomáš Melich v lesích Hostýnských vrchů. Archeologové ze zlínského muzea společně s nálezcem i svými kolegy z Ústavu archeologické památkové péče v Brně a Muzea Komenského v Přerově provedli na místě nálezu průzkum, jenž měl ověřit nálezové okolnosti, zdokumentovat nálezovou situaci a případně dohledat další mince. A to se skutečně podařilo - na svahu pod místem uložení depotu mincí ležely ještě tři zlaté dukáty.
To však nebyl jediný úspěch toho dne. Amatérský spolupracovník zlínského muzea Tomáš Melich měl neuvěřitelné štěstí - při prospekci blízkého okolí nálezu totiž objevil další mincovní depot, opět z období třicetileté války a opět téměř pod povrchem terénu.
Tento druhý poklad, který vážil téměř 1 kg, obsahoval 49 stříbrných a zlatých mincí, uložených v nevelké nádobce. Podrobnosti k nálezu sdělila archeoložka muzea PhDr. Jana Langová, RNDr.: „Mezi stříbrnými ražbami převažují tolary různých habsburských panovníků (např. Ferdinand II, Rudolf II, Filip III. Španělský), ale objevují se i tolary saského kurfiřta Johanna Georga I. či tolar salzburského arcibiskupa. Drobnější stříbrné mince patřily většinou k ražbám polského krále Zikmunda III. Vasy. Soubor doplňuje 12 zlatých mincí (dukátů) císaře Matyáše nebo Ferdinanda II, čtyři ze zlatých mincí jsou osmanské, podobně jako při prvním nálezu.“
Oba depoty, obsahující zlaté a stříbrné mince z období 2. poloviny 16. a 1. třetiny 17. století a nacházející se v nevelké vzdálenosti od sebe, byly nejspíše uloženy do země v průběhu neklidných časů třicetileté války. Je velmi pravděpodobné, že mince, představující v tehdejší době jistě značnou hodnotu, patřily jedinému majiteli, který svůj „poklad“ ukryl z bezpečnostních důvodů na dvou různých místech.
„Také druhý nález se stal součástí archeologických sbírek našeho muzea,“ uvedl ředitel Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Mgr. Pavel Hrubec. „Je pro nás - a doufáme, že i pro veřejnost - mimořádně vzrušující, protože kromě své věcné hodnoty vyvolává řadu otázek stran svého tajemného původu.“
Vzhledem k velkému ohlasu, který nález vyvolal, rozhodlo se muzeum oba depoty vystavit i pro veřejnost. Od 17. 7. do 2. 8. 2020 se stanou součástí výstavy Příběh železa v 1. NP 14. budovy. Jejich prezentace bude zahájena už 16. 7. v 16 hodin a archeoložka Jana Langová podá při této příležitosti k nálezům odborný výklad a od 17 hodin naváže komentovanou prohlídkou výstavy Příběh železa.
| < Předchozí | Další > |
|---|
Volnočasová aktivita se mu stala povoláním a životem. Díky své pracovitosti a jak sám říká „drzosti“ se posunul od studia architektury až na angažmá v divadle „Ta Fantastika“. Co mu hraní v divadle vzalo a proč neměl štěstí na režiséry?
Nakladatelství Host vydalo Prózu a deníky Karla Hynka Máchy. Českého klasika, kterého každý zná z literatury. To zajímavé a historicky i psychologicky obohacující se ale může ukrývat v Máchově soukromých a intimních zápiscích z let ...
Děti mají docela dlouhé vánoční prázdniny, během kterých asi moc na školu myslet nebudou. Některé z nich si, stejně jako Hurvínek, možná říkají: „Škola???!!! Brrrr!!!“ Ale co se s nimi zajít podívat do div...
Samoživy. Takový název nese nový dokumentární film režisérky Olgy Sommerové, díky němuž máme možnost seznámit se s příběhy devíti žen, které vychovávají své děti samy, bez partnera a bez alimentů, a jednoho muže, jenž si osvojil čtyři děti, kte...