Výpravnou historickou podívanou Ranhojič natočil německý režisér Philipp Stölzl podle stejnojmenného románu Noaha Gordona, známého též z českého překladu. Diváky zavádí do Anglie počátku 11. století, kdy veškeré vymoženosti a vědomosti antických časů byly již beznadějně zapomenuty, kdy celá země tonula v primitivním živoření, mořena nemocemi, které nikdo neuměl léčit - ani potulní mastičkáři či ranhojiči, kteří se svým prostinkým povozem křižovali drsné, nevlídné pustiny.
Dokonce můžeme vytušit jistý protiklad mezi zálibou v podmanivé, byť zavlhlé a slunečného svitu zbavené krajinomalbě na jedné straně a zdůrazněním existenční beznaděje a všeobecně panující lhostejnosti na straně druhé. Kameraman Hagen Bogdanski se prostě snažil dění zasadit do čarokrásně potemnělých anglických scenerií, proti nimž jakoby v kontrastu vystupuje omamující prašný ruch muslimských velkoměst, kde se odehrává většina příběhu.

Jeho protagonistou je malý chlapec (a později zvídavý mladík) Rob Cole, již od dětství osiřelý, jenž ochranu i duchovní spříznění nalezne u jednoho potulného ranhojiče. Veden touhou poznat co nejvíce z lékařství se posléze - přestrojen za židovského hocha, protože křesťané prý do oněch končin měli zapovězený vstup, si dokonce provedl obřízku! - vypraví až do vzdáleného Orientu, do perského města Isfahánu, aby u samotného velmistra tehdejší medicíny ibn Siny (neboli v polatinštělém tvaru Avicenny) nabyl potřebných vědomostí. A skutečně se mu veškeré záměry podaří, v intelektuálně podnětném společenství se dokonce stane mistrovým nejbystřejším žákem, naučí se také, jak se sžít se znepokojivou vlastností předvídat prostřednictvím dotyku blížící se smrt pacienta...
Ranhojič se rozlamuje řekněme do dvou obtížně souměřitelných částí: zatímco anglický začátek se vyznačuje až dokumentárně věrohodným obrazem všednodennosti, arabský hrdinův pobyt prozrazuje až pohádkově naivní exotiku, jako kdyby vycházel z kouzelných historek Tisíce a jedné noci, jejichž motiv se také - v podobě vzácné knihy - také několikrát vyskytne. Stačí připomenout bezmála osvětově ztvárněné zápolení s morovou nákazou. A stejně tak zapovězená, ale o to silnější láska, odvaha navzdory zákazu pitvat lidské tělo a dokonce operování dosud neléčitelné, spolehlivě smrtící "postranní nemoci" (nejspíš se jedná o zánět slepého střeva) svědčí jedině o poplatnosti bezčetným klišé z nynějších doktorských seriálů.
Takže se nesmíme pozastavovat nad takovými drobnostmi, jakou je třeba záhada, jak se nejspíš negramotný hrdina dorozumíval s duchovně vyspělejším etnikem, které používá neznámý jazykem i písmo, jak se vyšvihl mezi místní lékařskou elitu. Autoři (scénář napsal Jan Berger) to vyřešili jednoduše: všichni mluví anglicky a vyznačují se dnešní dychtivostí zbavené jakýchkoli zábran. A bez ostychu osnují smyšlenky - Avicenna nespáchal sebevraždu, když nepřítel dobýval město, a Rob stěží mohl v Londýně založit prosperující nemocnici.

Do filmu ovšem vstupují "vyšší" ideové záměry, zejména zdůraznění mírového soužití různých ras i náboženských vyznání, neohraničeného svobody poznání. Uvážlivý i bezcitný isfahanský vládce (Rob jej příznačně označí ze svého přítele i tyrana současně) se takové prostředí snaží upevňovat, avšak místní islámské duchovenstvo ve své zfanatizované zaslepenosti je ochotno spojit se i s úhlavním nepřítelem, s krutými tureckými hordami. Vyznění je jednoznačné: každý náboženský fanatismus představuje hrozbu, ať již se jedná v úvodu o křesťany, posléze židy nebo muslimy. Není náhodné, že za pitvu i manželskou nevěru všude hrozí trest smrti.
Ranhojič stěží dosahuje úrovně a sdělnosti podobných filmů (např. Království nebeské). Ostatně se není čemu divit, protože i modelace zápletek a postav je jednorozměrná, zbavená duchovního rozměru, ať již byli obsazeni herci známí (Avicennu v rádoby rozšafných gestech ztělesňuje Ben Kingsley, jako potulného ranhojiče poznáváme Stellana Skarsgarda) nebo neznámí (křesťana Roba hraje s tupou umanutostí Tom Payne, aniž by se hlouběji dotkl třeba dilemat spojených s předstíranou židovskou identitou, jeho osudovou lásku Rebeccu dosti koženě představuje Emma Rigbyová).

Málo známou skutečností ovšem je, že Avicenna se objevil i v jiných, bohužel také málo invenčních filmech - jednak v ruských titulech Avicenna (1956) a Mládí génia (1983), spojených s jeho mládím stráveným v Buchaře, kdysi součásti Sovětského svazu, přidat lze iránský seriál Bu-Ali Sina (1985).
Ranhojič (The Physician / Der Medicus)

Německo 2013, 150 minut, barva
Námět: Noah Gordon
Scénář: Jan Berger
Kamera: Hagen Bogdanski
Hudba: Ingo L.Frenzel
Režie: Philipp Stölzl
Hrají: Tom Payne (Rob Cole), Adam T.Wright (Rob jako dítě), Stellan Skarsgard (ranhojič), Ben Kingsley (Avicenna), Emma Rigbyová (Rebecca), Olivier Martinez (isfahánský šach)
Distributor: Bontonfilm
Premiéra: 8. května 2014
Hodnocení: 60%
Foto: distributor
( 11 hlasů )
| < Předchozí | Další > |
|---|





Skoro úplně vymyšlený film, autorské dílo z rukou mladých umělců, je dotočen! Film vychází z poetiky básně Charlese Bukowskiho a věnuje se hledání, iluzím, platonické lásce a je protkán mel...
Produkční společnost Donart Film oznamuje dokončení natáčení nové romantické kome-die Na horách, kterou režíroval Rudolf Havlík. Film vznikal od října do března nejen v ma-lebném prostředí Krkonoš, ale také v samotném srdci Himálaje. Natáčelo s...
Jako už standardně jsem si vybrala knihy od nakladatelství Metafora, protože s nimi mám stabilně dobrou zkušenost.
Nejznámější švýcarská spisovatelka Johanna Spyri (1827–1901) se narodila a dětství prožila v malebné vesnici Hirzel. Dodnes zde v domě, kde autorka příběhu o osiřelé holčičce Heidi chodila do školy, působí muzeum, které ...
I když v poslední době slavil v kinech úspěchy s komediemi nebo pohádkami, filmografie Zdeňka Trošky má přece jenom rozmanitější žánrový rozměr. Patří tam třeba historický film Poklad hraběte Chamaré nebo kom...