Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

altPražské kino Aero má za sebou úspěšně 6. ročník filmového festivalu FLIM-Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Pokud chcete jít za zábavou, která se skutečně vymyká mainstreamovým proudům, pak je to tato podívaná. A dokonce i z undergroundové akce můžete ještě nabídku roztřídit na to, co je skutečně od středu nejvzdálenější. A tím určitě byl i dokument Kökenúr.

 

Kökenúr je jezero ležící v provincii Čching-chaj na severovýchodě Tibetské planiny, má vlastní unikátní ekosystém a na jeho březích donedávna žila jen malá tibetská komunita nomádů. Kdyby tomu bylo tak dodnes, možná by mohl vzniknout o posvátném území, za jakého ho buddhisté považují, leda tak snímek na Discovery Chanel. Jenže s příchodem čínských vojsk se změnila nejen místní příroda a povaha jezera. Kromě vojenské armády přišla i ta „turistická“ a ta změnila životy místních od základu. Jaké to je, když lidem před očima mizí to, co považují za svaté, když jsou ve vlastním domově cizinci?

„Ničení přírody a přírodních zdrojů je důsledkem nevědomosti, chtivosti a nedostatku respektu ke všemu živému,“ tak pravil Jeho Svatost Dalajlama takřka před dvaceti lety. Zda čínská vláda, která pod záminkou těžby nerostného bohatství v druhé polovině minulého století vtrhla k břehům jezera a zcela bez servítek se pustila do jaderných pokusů, jednala v nevědomosti? Nevědomí spíše byli místní obyvatelé, kteří tenkrát ještě netušili, že příchozí nejen že mají nedostatek respektu ke všemu živému, ale jakýkoliv respekt naprosto postrádají. Oblast jezera se ukázala nejen vhodná k radioaktivním činnostem a ukládání jaderného odpadu, ale také jako prosperující turistická destinace. Jako mávnutím kouzelného proutku zde vyrostlo nepřeberné množství hotelových komplexů, restaurací a obchodů. Mohla to být šance pro chudobou zmítané nomády, ale..

Všechna nově vzniknuvší pracovní místa obsadili čínské firmy se svými zaměstnanci. Nomádům se naopak nařídilo zmenšení pasteveckých stád a farem, což do té doby byl jejich jediný (a možný) způsob obživy. Jako kompenzaci jim turističtí „vládci“ nabídli novou, zpočátku pro tamní lid nepředstavitelnou, možnost práce, a to hned dvěma způsoby. Prvním je za úplatu vození turistů na domorodém zvířeti jak. Jaci do nedávna sloužili pouze jako zdroj mléčných surovin a k zužitkování bohaté srsti, kterou oplývají. Pokud je tento způsob vydělávání nezbytných a velmi skromných finančních prostředků podivným, pak ten druhý už je na hraně morálky. Místní se totiž každý den vypravují na kolonády se svými ratolestmi, které jsou navlečené do tradičních lidových oděvů a v přepočtu za tři koruny se nechávají fotit s turisty. Šílené? Ještě horší je to, že z vydělaných peněz si samozřejmě bere procentuální podíl turistická společnost a ke všemu i zde už panuje konkurenční prostředí, protože takřka všechny místní děti takto vydělávají.

alt

Dokumentární snímek zachycuje záběry dětského smíchu, těžká slova matek, jenž takto vystavují to nejcennější, zpovědi místních o armádě a jejich radioaktivních činnostech. Ovšem, když na samotný dokument koukáte, nebolí to. Začne vás to u srdce bolet až o pár hodin, možná dní později. Pokud necháte v hlavě obrazy místní surovosti doznít, dojde vám hrůza v očích natáčených i pesimistický pohled do budoucnosti specialistů na ekosystém. Možná to byl režisérův záměr nešokovat hned po prvních minutách, ale nechat diváka přemýšlet. Čenagcchang Dordže Cchering (lce nag tshang rdo rje tshe ring) alias Džangbu (ljang bu), národností Mongol píšící tibetsky, patří v současnosti k předním tibetským spisovatelům a tento snímek není jeho první setkání s filmovým plátnem. Před sedmi lety režíroval a produkoval svůj první film Tantrický jogín a napsal scénář k Prince of the Hiamalayas a rozhodně patří k jednomu z nejznámějších Tibeťánů za hranicemi.

V jezeře Kökenúr se nikdy nelovily ryby. Dnes se vyloví několik tun denně. Hladina klesá každým rokem o několik metrů, pobřeží se nebezpečně rozšiřuje. Vymírají vzácní živočichové, protože jim lidé sebraly domovy. Tibeťané se upalují na ulicích, ztrácejí svou nezávislost, je jim odepírán jazyk, způsob života i víra. A tento dokument, původně směřovaný jen na příliv turismu někam, kam rozhodně nepatří, sice prvotně poukazuje jen na tuto záležitost, ale v kontextu na mnohem více!

Kökenúr
Země původu: Tibet
Stopáž: 55 minut
Žánr: dokument
Režie: Čenagcchang Dordže Cchering

Hodnocení: 95%

Zdroj foto: flim.potala.cz


 

Přihlášení



Soutěže

Civilizace – jak by se také mohly odvíjet dějiny

Většině historiků se naježí všechny chlupy, když jsou tlačeni do odpovědí na otázku, co by následovalo, kdyby se nějaké klíčová událost odehrála jinak, než jak se odehrála (kdyby v punských válkách Kartágo porazilo Římany, kdyby stavovská vojska uspěla na Bílé Hoře, kdyby Napoleon zdárně obsadil Rusko a odvrátil porážku u Waterloo, kdyby Hitler zvítězil ve druhé světové válce, kdybychom se v roce 1938 nebo 1968 aktivně bránili…). Nakladatelství Argo

Dívka s dýkou v duši a s nožem v ruce

Ožehavé téma incestu tvoří děj psychologického románu Markéty Harasimové. Tato autorka má na svém kontě již pěknou řádku románů cílených zejména na ženy. Jedná se jak o klasické romantické příběhy s prvky erotiky, tak o psychologicky laděné thrillery. Tentokrát zvolila opravdu silný námět. Jedenáctiletou Eriku začne sexuálně zneužívat otec a matka před tím zavírá oči. Dá se žít s touto trýznivou zkušeností? Platí i zde, že zlo plodí další zlo? Nakladatelství MaHa

Rozhovor

„Každej knižke třeba pomocť a naučiť ju lietať, pripadne ju potom navigovať na ceste k čitatelovi,“ říká slovenský výtvarník Juraj Martiška

200 knizkaPřed dvěma lety touto dobou tvořil Juraj Martiška ilustrace ke knížce Jiřího Holuba Jak se zbavit Mstivý Soni. Letos si před létem střihl opět „Holuba“ – vytvořil obrázky pro slovenské vydání příběhu Kolik váží Matylda. Co je nového u Juraje Ma...

Hledat

Videorecenze knih

Láká vás včelařství? Pak si nenechte ujít tuto audioknihu

V nakladatelství Kazda vyšla po knize i audioverze titulu Srdce včely má pět komor s podtitulem Jak jsem se stala včelařkou od autorky Helen Jukes. Nakladatelství Kazda

Z archivu...

Čtěte také...

Walt Disney a hledání genderových stereotypů

200filmHodnocení odkazu Walta Disneye (nebo Disneyho?), ať již jeho samého, nebo studia nesoucího jeho jméno, se zpravidla odvíjelo ve dvou rovinách. Jedna zdůrazňovala kýčovitost produktů, druhá obdivovala obchodní talent. Nalezneme však také badatele, kteř...


Literatura

Jak vydělat na internetu? Novinka z IFP Publishing vám to shrne!

internet  perexMáte svůj sen? Chcete si vydělávat na vlastní pěst něčím, pro co hoří vaše srdce? Tak to máte půlku této praktické i motivační knihy za sebou. Nemáte-li úplně jasno, posaďte se soustředěně už k první stránce, protože autorce se podař...

Divadlo

Městská divadla pražská: šest ze sedmi premiér bude českých

divadlo rokoko abc shirley valentineCelkem sedm premiér chystají v divadelní sezoně 2012/2013 Městská divadla pražská. Až na jednu výjimku to budou české premiéry. Městská divadla pražská nabídnou divákům v nové s...

Film

20 let Projektu100

projekt pernyden perexProjekt 100 byl poprvé uveden do českých kin v roce 1995. Dnes již slaví 20-té výročí. Za jeho působení bylo do kiny uvedeno 179 filmů a vidělo je přes 800 tisíc diváků.