Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

Současnost a budoucnost jezera Kökenúr

Tisk

altPražské kino Aero má za sebou úspěšně 6. ročník filmového festivalu FLIM-Festivalu tibetských filmů a filmů o Tibetu. Pokud chcete jít za zábavou, která se skutečně vymyká mainstreamovým proudům, pak je to tato podívaná. A dokonce i z undergroundové akce můžete ještě nabídku roztřídit na to, co je skutečně od středu nejvzdálenější. A tím určitě byl i dokument Kökenúr.

 

Kökenúr je jezero ležící v provincii Čching-chaj na severovýchodě Tibetské planiny, má vlastní unikátní ekosystém a na jeho březích donedávna žila jen malá tibetská komunita nomádů. Kdyby tomu bylo tak dodnes, možná by mohl vzniknout o posvátném území, za jakého ho buddhisté považují, leda tak snímek na Discovery Chanel. Jenže s příchodem čínských vojsk se změnila nejen místní příroda a povaha jezera. Kromě vojenské armády přišla i ta „turistická“ a ta změnila životy místních od základu. Jaké to je, když lidem před očima mizí to, co považují za svaté, když jsou ve vlastním domově cizinci?

„Ničení přírody a přírodních zdrojů je důsledkem nevědomosti, chtivosti a nedostatku respektu ke všemu živému,“ tak pravil Jeho Svatost Dalajlama takřka před dvaceti lety. Zda čínská vláda, která pod záminkou těžby nerostného bohatství v druhé polovině minulého století vtrhla k břehům jezera a zcela bez servítek se pustila do jaderných pokusů, jednala v nevědomosti? Nevědomí spíše byli místní obyvatelé, kteří tenkrát ještě netušili, že příchozí nejen že mají nedostatek respektu ke všemu živému, ale jakýkoliv respekt naprosto postrádají. Oblast jezera se ukázala nejen vhodná k radioaktivním činnostem a ukládání jaderného odpadu, ale také jako prosperující turistická destinace. Jako mávnutím kouzelného proutku zde vyrostlo nepřeberné množství hotelových komplexů, restaurací a obchodů. Mohla to být šance pro chudobou zmítané nomády, ale..

Všechna nově vzniknuvší pracovní místa obsadili čínské firmy se svými zaměstnanci. Nomádům se naopak nařídilo zmenšení pasteveckých stád a farem, což do té doby byl jejich jediný (a možný) způsob obživy. Jako kompenzaci jim turističtí „vládci“ nabídli novou, zpočátku pro tamní lid nepředstavitelnou, možnost práce, a to hned dvěma způsoby. Prvním je za úplatu vození turistů na domorodém zvířeti jak. Jaci do nedávna sloužili pouze jako zdroj mléčných surovin a k zužitkování bohaté srsti, kterou oplývají. Pokud je tento způsob vydělávání nezbytných a velmi skromných finančních prostředků podivným, pak ten druhý už je na hraně morálky. Místní se totiž každý den vypravují na kolonády se svými ratolestmi, které jsou navlečené do tradičních lidových oděvů a v přepočtu za tři koruny se nechávají fotit s turisty. Šílené? Ještě horší je to, že z vydělaných peněz si samozřejmě bere procentuální podíl turistická společnost a ke všemu i zde už panuje konkurenční prostředí, protože takřka všechny místní děti takto vydělávají.

alt

Dokumentární snímek zachycuje záběry dětského smíchu, těžká slova matek, jenž takto vystavují to nejcennější, zpovědi místních o armádě a jejich radioaktivních činnostech. Ovšem, když na samotný dokument koukáte, nebolí to. Začne vás to u srdce bolet až o pár hodin, možná dní později. Pokud necháte v hlavě obrazy místní surovosti doznít, dojde vám hrůza v očích natáčených i pesimistický pohled do budoucnosti specialistů na ekosystém. Možná to byl režisérův záměr nešokovat hned po prvních minutách, ale nechat diváka přemýšlet. Čenagcchang Dordže Cchering (lce nag tshang rdo rje tshe ring) alias Džangbu (ljang bu), národností Mongol píšící tibetsky, patří v současnosti k předním tibetským spisovatelům a tento snímek není jeho první setkání s filmovým plátnem. Před sedmi lety režíroval a produkoval svůj první film Tantrický jogín a napsal scénář k Prince of the Hiamalayas a rozhodně patří k jednomu z nejznámějších Tibeťánů za hranicemi.

V jezeře Kökenúr se nikdy nelovily ryby. Dnes se vyloví několik tun denně. Hladina klesá každým rokem o několik metrů, pobřeží se nebezpečně rozšiřuje. Vymírají vzácní živočichové, protože jim lidé sebraly domovy. Tibeťané se upalují na ulicích, ztrácejí svou nezávislost, je jim odepírán jazyk, způsob života i víra. A tento dokument, původně směřovaný jen na příliv turismu někam, kam rozhodně nepatří, sice prvotně poukazuje jen na tuto záležitost, ale v kontextu na mnohem více!

Kökenúr
Země původu: Tibet
Stopáž: 55 minut
Žánr: dokument
Režie: Čenagcchang Dordže Cchering

Hodnocení: 95%

Zdroj foto: flim.potala.cz


 

Přihlášení



Ty nejtemnější noční můry mají hluboké kořeny. Jaká tajemství se ukrývají za zdmi nádherného sídla?

Sedmnáctiletá Verity zůstala se svou sestrou Camille na Highmooru. Sní o tom, že se podívá i mimo jeho zdi, ale Camille dělá všechno pro to, aby se tak nestalo. Když Verity dostane list od vévodkyně z Bloemu, zdá se, že se jí konečně naskytla příležitost zažít dobrodružství.

Někdy je to hračka, jindy úsilí. I to je film o slavném šansoniérovi Aznavourovi

V jednom dni jsem zhlédl v kině dva filmy, což bylo ale v plánu. Vedle kvalitního českého filmu Rok vdovy jsem viděl i francouzský snímek Aznavour a líbilo se mi, jak je udělaný. Jednak že pojednává o velké osobnosti, jehož uměleckou tvorbu znám, jednak přechází jednotlivými kapitolami francouzského šansoniéra Charlese Aznavoura od raného dětství k dospělosti, od snahy prorazit k úspěchu, od nuzné chudoby a různé krize až k hvězdné kariéře.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Jiří Štěpnička miluje suché rohlíky


stepnicka ales cibulka toboganV knize Cibulka v pyžamu se setkáme s tuctem zajímavých respondentů, které si Aleš Cibulka pozval do pořadu Tobogan v pyžamu. Jedním z nich je herec Jiří Štěpnička, který Aleše...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

V listopadu u nakladatelství Alferia v edici Východní řada vyšla knížečka Mnichův průvodce k čistému domu i mysli od autora jménem Šókei Macumoto. Tento autor se snaží popularizovat buddhismus a přenést jeho principy do každodenního života lidí, třeba právě pomocí úklidu jak mysli, tak svého obydlí.

Z archivu...

Čtěte také...

KRÁL ARTUŠ: LEGENDA O MEČI

Artus plakat (2)Guy Ritchie, jenž pozornost na sebe upoutal adrenalinovým uchopením příhod Sherlocka Holmese, se v obdobně „nabušeném“ stylu vypravil k artušovské legendě – a spolehlivě pohřbil všechnu její poezii. Do ponura laděná fantasy s fantaskn...


Divadlo

Zdenek Merta oslaví 70. narozeniny!

Zdenek Merta 200Respektovaný skladatel a producent hudebního divadla Zdenek Merta se narodil v Hranicích na Moravě a své dětství trávil například u své tety ve Veselíčku u Lipníka nad Bečvou, prožil ale také čtyři roky v Bejrútu, kde byl jeho otec dipl...

Film

Léto s Best film fest

altJiž podruhé se uskuteční ve čtyřech vybraných pražských kinech filmová přehlídka toho nejlepšího za posledního půl roku. Nejúspěšnější a divácky nejnavštěvovanější snímky budou na týden opět nasazeny do programů promítání a kdokoliv tak má možnost shlédnout to, c...